Chcete-li využívat navigace s pomocí družic, pak je zatím jediný dostupný systém americký GPS, který spravuje armáda USA. Nová generace navigačního systému se vyvíjí v Evropě pod názvem Galileo. Bude přesnější a spolehlivější, ale zatím nemá zajištěné stoprocentní financování. Odkud vzít na obrovský projekt peníze a jak odůvodnit tak vysoké náklady v době hospodářské krize? Otázky na které hledal odpovědí Výbor pro průmysl Evropského parlamentu minulý týden. Ten uspořádal slyšení o současné situaci projektu Galileo. Se zástupci Evropské komise bylo projednání především financování na příští roky.

Galileo má být přesnější a spolehlivější než dosavadní systém GPS. Ve své podstatě je Galileo civilní projekt. Očekává se, že bude využíván i pro ekologické projekty a pro rozvoj moderního zemědělství. Evropská vesmírná agentura ESA počítá s vysláním 27 družic na oběžnou dráhu, které umožní navigaci na zemském povrchu s přesností až na 1 metr vzdálenosti. V současné době se stavějí řídicí střediska, vypouštění družit bude zahájeno v roce 2011, do roku 2014 má být na oběžné dráze osmnáct družic.

Financování je doposud zajištěno pro 18 družic z celkového počtu 30 (27 + tři náhradní). Předseda výboru Herbert Reul řekl, že vzhledem k předpokládanému rozpočtu 750 milionů eur ročně, je velice důležité hlídat výdaje a zajistit tak, aby objem potřebných prostředků zůstal v rámci dojednaných limitů.

Česká republika se uchází o umístění sídla centra Galileo. Dne 18. května jsme se s ostatními českými europoslanci dohodli, že budeme prosazovat to, aby červnová (24.6.) Rada ministrů dopravy rozhodla ve prospěch Prahy už v rámci španělského předsednictví. Pokud se totiž Rada neshodne do konce června, pak se konečné rozhodnutí přesune do agendy belgického, popřípadě maďarského předsednictví EU.

Ilustrativní snímky z jednání českých europoslanců ve Štrasburku

Milan Cabrnoch, Edvard Kožušník, Oldřich Vlasák, Jiří Havel a eurokomisař Štefan Füle


Evžen Tošenovský