Edvard Kožušník

Rodné číslo

22. 05. 2008 | 06:02

Přečteno 37710 krát

V rámci jedné pracovní skupiny eStat.cz připravujeme dokument „Elektronická identifikace občana v systémech eGovernment“. Analytická část se týká otázky: Co s rodným číslem? A protože ho máme každý, určitě nebude na škodu zopakovat, proč a jak rodné číslo (RČ) vzniklo. A také v čem jsou jeho omezení a rizika.

Historie a konstrukce rodného čísla
Historie rodných čísel se u nás datuje od roku 1947, kdy se začala lidem přidělovat pro ukládání dokladu o zaměstnání, který později sloužil k výplatě důchodu. Po roce 1948, kdy se sjednotily sociální pojišťovny, se rodné číslo začalo přidělovat i lidem, kteří do té doby nebyli pojištěni. Později se rodné číslo přidělovalo v patnácti letech každému, aby je měl uvedené v občanském průkazu. Česká správa sociálního zabezpečení má evidenci rodných čísel občanů narozených do 31. 12. 1968. Narozeným od 1. 1. 1969 už přiděluje rodná čísla okresní oddělení statistiky, které jednotlivé koncovky nahlašuje matrikám. Ty pak, když se v jejich obvodu narodí dítě, vydávají rodný list i s příslušným rodným číslem. Systém přidělování rodných čísel je jen zdánlivě složitý. Rodné číslo bylo do konce roku 1953 opatřeno jen třímístnou koncovkou. Koncové číslo lidí narozených v Čechách začínalo nulou, na Moravě čtyřkou, na Slovensku sedmičkou a u cizinců devítkou. Od 1. 1. 1954 je koncové číslo čtyřmístné. Lidem v Čechách a na Moravě začínalo nulou, na Slovensku číslicí 6000. Toto hrubší dělení však nebylo vždy dodržováno. Rozhodně kraje v té době nejsou v koncovkách rodných čísel zašifrovány. Pouze po roce 1969, kdy přidělovaly rodná čísla už matriky, dostávaly regiony rovněž své kódy.

Existuje docela jednoduchý návod, jak si osoby narozené po 1. 1. 1954 mohou zjistit, zda mají správné rodné číslo. Rodné číslo se čtyřmístnou koncovkou je utvořeno totiž tak, aby celé číslo bylo dělitelné číslem 11 beze zbytku, anebo součet dvojčíslí rodného čísla.

Do 31. 12. 1953 bylo RČ devítimístné, od roku 1954 je desetimístné. Číslo (u občanů narozených do 31.12.1953 devítimístné, u občanů narozených od 1.1.1954 desetimístné), které slouží ke zjednodušení identifikace občanů v České republice. Rodná čísla osobám narozeným do 31.12.1968 vydává MPSV - Česká správa sociálního zabezpečen í, rodná čísla osobám narozeným od 1.1.1969 vydává Český statistický úřad, od 1.1. 2003 přiděluje RČ ministerstvo vnitra. RČ je tvořeno z data narození ve tvaru RRMMOO u ženského pohlaví se k hodnotě MM přičítá 50. Závěrečné trojčíslí má povahu sekvenčního čísla a posledním místem je kontrolka. Z uvedené struktury vyplývá, že RČ má poměrně značnou vypovídací schopnost:

• poslední dvě číslice roku narození
• měsíc narození (u žen plus 50)
• den narození
• číslice za lomítkem je pořadové číslo přidělené na každý den k místu narození

Důvody vzniku rodného čísla
Rodné číslo bylo zavedeno pro statistické a evidenční účely. RČ je definováno jako identifikační charakteristika obyvatele (není však řečeno zda je tato charakteristika jednoznačná). Pro zabezpečení určitých činností je zákonem stanoveno, ve kterých případech se rodné číslo musí oznamovat. Používání rodného čísla jako jednoznačného identifikátoru v jiných případech se vžilo, avšak neopodstatněně a v rozporu se zákonem.

Rizika a omezení rodného čísla
Při zavedení rodného čísla nebylo jeho používání nijak legislativně upraveno. To číslo začalo být postupně používáno ve všech situacích, kdy bylo potřeba jednotlivce jakkoliv identifikovat. A to i situacích docela banálních, kdy identifikace nebyla ani nutná či potřebná. Navíc se toto číslo, pro svou technickou strukturu, začalo všeobecně používat jako třídící klíč ve většině databází týkající se osoby-jednotlivce. Vznikla tak možnost tyto databáze provázat právě prostřednictvím rodného čísla. Nekontrolované propojování databází přineslo zásadní problémy z pohledu ochrany soukromí jednotlivců. Náprava tohoto stavu bude dlouhá a obtížná.

Příště: Bezvýznamový identifikátor

Starší FOTA DNE: