Měl jsem možnost si v pořadu "Nad věcí" popovídat s Norou Fridrichovou. Jedná se noční pořad, takže jsem do rádia přišel něco před jedenáctou a čekal na Noru. To čekání mi připomnělo, že se blíží vánoce. Čekal jsem totiž ve vestibulu rádia sám spolu se stovkami hraček. Hračky také čekaly. Čekaly na svou distribuci v rámci projektu "Daruj hračku" Českého rozhlasu.

Zaujalo mě využití propojení medií (rozhlas) a internetu, což umožňuje nalezení konkrétního dárce na pro konkrétního příjemce. Na stránkách Českého rozhlasu si člověk mohl v internetovém katalogu vybrat dětský domov nebo ústav sociální péče, kam chctěl svoji pomoc směřovat a stejně tak tam zájemce o pomoc našel seznam dětí, jejich znevýhodnění (handicap), věk, co je baví a jejich dvě přání, která chtějí po Ježíškovi splnit.

Tak mě to čekání na rozhovor posunulo k úvaze, že se tento model "one-to-one" s využitím internetu při dobrovolných sbírkách bude stále více uplatňovat oproti masovému náboru peněz, například prostřednictvím zpráv SMS. Každá z těchto metod nebo i jejich mix mají bezesporu v naší globalizované společností své místo a smysl. A to nejen před vánoci.

Rozhovor s Norou Fridrichivou ZDE
Daruj hračku (Zvuková anonce MP3 1,7 MB)