Karel Marx měl pravdu!
Již delší dobu se s kolegy věnuji problematice byrokracie. Na první pohled nudné téma. Jsem poslední generace, která dělala v roce 1989 povinně z marxismu-leninismu přijímací zkoušku na vysokou školu. Člověk měl naučené takové ty klasické fráze, které měli naučené i zkoušející. Čistě formální záležitost. Jak to souvisí s byrokracií?
Zhruba sedmnáct let po tomto „studijním úspěchu“ jsem narazil na text který popisoval důvody vzniku byrokracie. A ejhle autorem byl Karel Marx. Důvody vzniku byrokracie v lidské společnosti jsou podle něho zjednodušeně čtyři: náboženství, stát, obchod a technologie.
Náboženství svým způsobem reguluje chování věřících a proto pokud se uskupení věřících rozroste nad určitý kritickou mez, tak vznikají byrokratické struktury. Například katolická církev má velmi zajímavý model byrokracie, který byl zefektivňován více než 2000 let a troufám si tvrdit, že je to jeden z pilířů úspěšnosti tohoto globálního společenství.
Kontrola nad územím či státem explicitně podmiňuje regulaci činnosti osob, které v tomto území žijí. Je proto logické, že nastupuje byrokrat. Mimochodem profesionální placený byrokrat byl na našem území systémově zaveden v dobách Josefa II.
Třetím důvodem vzniku byrokracie je obchod. Je logické, že když chci něco prodat, musím obstát v konkurenci. Musím vytvořit lepší pravidla (regulaci) pro výrobu, distribuci a prodej. Dnes se tomu říká moderně: metodiky, statistiky, interní procesy apod. V konečném důsledku to byla, je a bude byrokracie.
No a jako poslední důvod uváděl Marx zavádění nových technologií. Myslel tím změnu výrobních procesů v rámci průmyslové revoluce.
Marx tvrdil, že byrokracie zřídka vytvoří nové bohatství sama, ale jen koordinuje a řídí výrobu, distribuci a spotřebu bohatství. Byrokracie je společenskou vrstvou, která získává zdroje legálně formou poplatků, daní, licencí apod. Popsal to charakteristiky: „Byrokracie získává zdroje přivlastněním části sociálního nadbytečného produktu lidské práce“.
Zatím tento text zněl jako oslava Marxe. To ale nebylo mým cílem. Jednalo spíše o upoutání Vaší pozornosti. Jsem přesvědčen, že naše ale i evropská byrokracie potřebuje změnu. A pokud hledáme impuls té změny, tak ho můžeme najít v nových technologiích. Ty mohou naši administrativu výrazně zlepšit. Nesmí být ale slepě přizpůsobovány stávajícím byrokratickým procesům. To by byla cesta do pekel, na které dočasně vydělá jen pár technologických firem. Primárně, tam kde se to státu vyplatí, by se měly společně s implementací nových technologií měnit i samotné procesy a veřejně spravované agendy.
Zhruba sedmnáct let po tomto „studijním úspěchu“ jsem narazil na text který popisoval důvody vzniku byrokracie. A ejhle autorem byl Karel Marx. Důvody vzniku byrokracie v lidské společnosti jsou podle něho zjednodušeně čtyři: náboženství, stát, obchod a technologie.
Náboženství svým způsobem reguluje chování věřících a proto pokud se uskupení věřících rozroste nad určitý kritickou mez, tak vznikají byrokratické struktury. Například katolická církev má velmi zajímavý model byrokracie, který byl zefektivňován více než 2000 let a troufám si tvrdit, že je to jeden z pilířů úspěšnosti tohoto globálního společenství.
Kontrola nad územím či státem explicitně podmiňuje regulaci činnosti osob, které v tomto území žijí. Je proto logické, že nastupuje byrokrat. Mimochodem profesionální placený byrokrat byl na našem území systémově zaveden v dobách Josefa II.
Třetím důvodem vzniku byrokracie je obchod. Je logické, že když chci něco prodat, musím obstát v konkurenci. Musím vytvořit lepší pravidla (regulaci) pro výrobu, distribuci a prodej. Dnes se tomu říká moderně: metodiky, statistiky, interní procesy apod. V konečném důsledku to byla, je a bude byrokracie.
No a jako poslední důvod uváděl Marx zavádění nových technologií. Myslel tím změnu výrobních procesů v rámci průmyslové revoluce.
Marx tvrdil, že byrokracie zřídka vytvoří nové bohatství sama, ale jen koordinuje a řídí výrobu, distribuci a spotřebu bohatství. Byrokracie je společenskou vrstvou, která získává zdroje legálně formou poplatků, daní, licencí apod. Popsal to charakteristiky: „Byrokracie získává zdroje přivlastněním části sociálního nadbytečného produktu lidské práce“.
Zatím tento text zněl jako oslava Marxe. To ale nebylo mým cílem. Jednalo spíše o upoutání Vaší pozornosti. Jsem přesvědčen, že naše ale i evropská byrokracie potřebuje změnu. A pokud hledáme impuls té změny, tak ho můžeme najít v nových technologiích. Ty mohou naši administrativu výrazně zlepšit. Nesmí být ale slepě přizpůsobovány stávajícím byrokratickým procesům. To by byla cesta do pekel, na které dočasně vydělá jen pár technologických firem. Primárně, tam kde se to státu vyplatí, by se měly společně s implementací nových technologií měnit i samotné procesy a veřejně spravované agendy.