Štefan Füle v tréninkovém grilu
Štefan Füle, český kandidát na pozici evropského komisaře, pokračuje ve vyjednávání podpory v Evropském parlamentu. Minulý týden se představil první z politických skupin, frakci Evropských konzervativců a reformistů (EKR), ve které jsem členem.
Slyšení "na ostro", ve kterém bude Evropský parlament skutečně rozhodovat o Füleho postu, je naplánováno až na polovinu ledna. Štefan Füle se ale dopředu snaží získat podporu politických skupin, které mají v parlamentu hlavní slovo. Může se tak s předstihem připravit na některé nepříjemné otázky, které v lednu nepochybně dostane.
Pokud jde o Füleho členství v Komunistické straně a studia diplomacie v Moskvě, zejména britští konzervativní poslanci ocenili, že na rozdíl od baronky Ashtonové, budoucí evropské "ministryně zahraničí", se Füle ke své minulosti přihlásil a konstatoval, že svého angažmá dnes lituje. "Myslím, že pan Füle už svou prací velvyslance v NATO ukázal, na jaké straně skutečně stojí. Je pravda, že v evropské administrativě se hlavně v 90. letech objevila řada lidí s komunistickou minulostí, ale dnes bychom měli posuzovat lidi hlavně podle jejich současné práce. Těší mne, že je pan Füle kariérní diplomat, pro jeho portfolio je to vynikající kvalifikace," řekl britský konzervativní poslanec Charles Tannock.
Otázky poslanců se zaměřily především na oblast východní a jihovýchodní Evropy a Turecka. Někteří europoslanci byli znepokojeni mizivými pokroky Chorvatska v boji s korupcí a zločinností a nedostatečnou spoluprácí země s Mezinárodní trestním tribunálem v Haagu. Poukazovali i na to, že Ukrajina sice stojí o privilegované partnerství s Unií, ale pro postupné sbližování s Evropou dělá méně, než by Brusel očekával. Jako velice citlivá se také jeví otázka vstupu Turecka do Evropské unie. K tomu Füle poznamenal: "Pokud jde o Turecko, mám od předsedy Evropské komise pana Barrosa jasný úkol: pokračovat v započatých přístupových rozhovorech. Vím, že jsou tu různé názory a že se v Evropě i vyvíjí veřejné mínění, ale nemohu měnit pravidla hry v jejím průběhu. Myslím, že Turecko i Evropská unie mají před sebou ještě hodně práce. Pokud by byly splněny všechny podmínky vstupu, je to podle mě otázka několika málo let."
Pokud jde o Chorvatsko a Balkán obecně, je podle Füleho důležité, aby prodemokratické síly v zemi viděly na obzoru jasný cíl, který by je posílil.
Sám Štefan Füle vystupuje zatím jen jako soukromá osoba a odmítá s novináři mluvit. Nejspíš proto, aby nenarušil svou budovanou pozici během složitých vyjednávání o podpoře. Na odchodu jen poznamenal, že setkání s Evropskými konzervativci a reformisty bylo "dobrým tréninkem na lednové slyšení."
Slyšení "na ostro", ve kterém bude Evropský parlament skutečně rozhodovat o Füleho postu, je naplánováno až na polovinu ledna. Štefan Füle se ale dopředu snaží získat podporu politických skupin, které mají v parlamentu hlavní slovo. Může se tak s předstihem připravit na některé nepříjemné otázky, které v lednu nepochybně dostane.
Pokud jde o Füleho členství v Komunistické straně a studia diplomacie v Moskvě, zejména britští konzervativní poslanci ocenili, že na rozdíl od baronky Ashtonové, budoucí evropské "ministryně zahraničí", se Füle ke své minulosti přihlásil a konstatoval, že svého angažmá dnes lituje. "Myslím, že pan Füle už svou prací velvyslance v NATO ukázal, na jaké straně skutečně stojí. Je pravda, že v evropské administrativě se hlavně v 90. letech objevila řada lidí s komunistickou minulostí, ale dnes bychom měli posuzovat lidi hlavně podle jejich současné práce. Těší mne, že je pan Füle kariérní diplomat, pro jeho portfolio je to vynikající kvalifikace," řekl britský konzervativní poslanec Charles Tannock.
Otázky poslanců se zaměřily především na oblast východní a jihovýchodní Evropy a Turecka. Někteří europoslanci byli znepokojeni mizivými pokroky Chorvatska v boji s korupcí a zločinností a nedostatečnou spoluprácí země s Mezinárodní trestním tribunálem v Haagu. Poukazovali i na to, že Ukrajina sice stojí o privilegované partnerství s Unií, ale pro postupné sbližování s Evropou dělá méně, než by Brusel očekával. Jako velice citlivá se také jeví otázka vstupu Turecka do Evropské unie. K tomu Füle poznamenal: "Pokud jde o Turecko, mám od předsedy Evropské komise pana Barrosa jasný úkol: pokračovat v započatých přístupových rozhovorech. Vím, že jsou tu různé názory a že se v Evropě i vyvíjí veřejné mínění, ale nemohu měnit pravidla hry v jejím průběhu. Myslím, že Turecko i Evropská unie mají před sebou ještě hodně práce. Pokud by byly splněny všechny podmínky vstupu, je to podle mě otázka několika málo let."
Pokud jde o Chorvatsko a Balkán obecně, je podle Füleho důležité, aby prodemokratické síly v zemi viděly na obzoru jasný cíl, který by je posílil.
Sám Štefan Füle vystupuje zatím jen jako soukromá osoba a odmítá s novináři mluvit. Nejspíš proto, aby nenarušil svou budovanou pozici během složitých vyjednávání o podpoře. Na odchodu jen poznamenal, že setkání s Evropskými konzervativci a reformisty bylo "dobrým tréninkem na lednové slyšení."