Podívejte se na přehled možných vakcín proti covid-19. Kolik budou vakcíny stát, kdy budou a jaké jsou vedlejší účinky? Kdy nastane normalizace ekonomické a sociální aktivity? Respektive, kdy se naše životy vrátí zpět do normálního období?

Tento týden farmaceutická společnost Pfizer avizovala, že její experimentální vakcína proti nemoci covid-19 je účinná v 90 % případů a má minimální vedlejší účinky. Kupříkladu profesoři z univerzit očekávali, že vakcína bude mít pouze 75 % účinnost. Společnost tak hodlá požádat o schválení vakcíny pro nouzové použití v USA nejpozději do konce listopadu. Konkurenční americká společnost Eli Lilly už od FDA získala povolení na nouzové použití vakcíny. Pokud jde o farmaceutické společnosti z jiných regionů, tak 4 čínské a 2 ruské vakcíny už dostaly povolení pro omezené použití v nouzovém období.

Podle údajů Deutsche Bank a WHO nyní existuje 12 typů vakcín, které dosáhly 3. fázi testování (jsou v nejrozsáhlejší a poslední fázi testování), včetně šesti již schválených vakcín pro nouzové použití a tří dalších vakcín (AstraZeneca, Pfizer a Moderna), které by mohly získat podobnou validaci do konce roku 2020. V listopadu 2020 bylo ve vývoji více než 170 možných vakcín. U léků, které se dostanou do 3. fáze klinického testování je 60 % šance na schválení ze strany regulatorních orgánů.



Vakcíny, které vyvíjejí například společnosti AstraZeneca, BioNTech / Pfizer, J&J a SinoVac, jsou testovány v různých zemích. Proto by mohly být snadněji schváleny, jelikož jejich 3. fáze testování se provádí na různé etnické populaci, která má různou imunitu, věk a odlišný způsob stravování.



Jakmile bude vakcína schválena, tak další obrovskou výzvou bude produkce a distribuce vakcín. WHO neočekává žádné rozsáhlé očkování až do poloviny roku 2021. Globálně se jinak bude potřebovat nejméně 10 – 15 miliard dávek, jelikož u řady vakcín je nutné dát dvě dávky injekcí. Pokud jste si všimli, tak v prvním grafu jsou uvedeny hlavní výzvy v rámci distribuce. Kupříkladu vakcína od Pfizer a BioNTech se musí uchovávat ve velmi chladném prostředí -70 stupňů Celsia, což může tedy zapříčinit značné logistické problémy zejména mimo větší města. Problém je, že globálně existují pouze 4 až 6 zařízení, která mohou spolehlivě a masově produkovat vakcíny. Mezi další problémy v rámci distribuce patří přesun technologie, ochrana duševního vlastnictví a distribuce, při které se kontroluje teplota.

Základní scénář počítá ve vyspělých ekonomikách s postupnou povakcinační normalizací ekonomické a sociální aktivity v druhé polovině roku 2021 a v první polovině roku 2022. U ostatních částí světa by pak normalizace měla nastat do roku 2022 – 2023. Produkce vakcín by se měla zrychlit. Navzdory tomu je ale zatím velmi optimistický scénář, že do poloviny roku 2021 bude dostatek vakcín na naočkování 1 miliardy lidí a 6,5 miliardy do konce roku 2021. Podle nedávných vyjádření producentů, kteří jsou ve 3. fázi, by 78 milionů dávek vakcín mohlo být připraveno do konce roku 2021. Za předpokladu stabilní roční produkce by mohlo dojít ke globálnímu pokrytí v roce 2022. Jinak je potřeba ještě zdůraznit, že vakcíny jsou určeny pouze pro dospělé.

Za předpokladu, že účinnost vakcinace bude 75 % a že by byl záměr naočkovat celou populaci, tak by do poloviny roku 2023 měly být naočkovány tři čtvrtiny globální populace. Nicméně už na konci roku 2021 by měla být vytvořena silná kolektivní imunita.

Jak je z grafu patrné, tak rozvinuté země si zajistily mnoho diverzifikovaných zdrojů dávek vakcíny. Jednotlivým zemím je jasné, že těch nejlepších vakcín bude nedostatek, proto řada vyspělých ekonomik začala podepisovat dvoustranné dohody o dodávkách s výrobci vakcín. Spojené království, USA, Kanada, Japonsko, EU a Austrálie si tak zajistí dostatek diverzifikovaných dávek od předních výrobců.



Oficiální ceny stanovilo jenom několik společností. Kupříkladu Moderna nečeká, že by dávka stála více než 37 USD. Vakcína od AstraZeneca by mohla stát 3 až 4 USD. Čínský Sinovac začal prodávat vakcínu za 60 USD. Rozdíl v ceně je způsoben zejména náročností produkce mRNA vakcíny (např. ta od Moderny), které jsou nákladnější na výrobu. Rozhodně bohaté země nebudou mít problém si vakcínu koupit, nicméně je otázka, zda si vakcínu vůbec budou moci dovolit méně bohaté země.

Následující graf ukazuje ceny vakcín využívaných v USA proti jiným onemocněním.



Imunita získaná vakcinací bude časově omezená, což znamená, že lidé budou potřebovat pravidelné očkování podobně, jak je to u očkování proti chřipce. Studie Imperial College London ukázala, že v průběhu 3 měsíců se počet lidí s protilátkami snížil o čtvrtinu.

Stále není známá ochota lidí podstoupit očkování. Dle průzkumu Deutsche Bank by se nechalo naočkovat 35 % až 53 % lidí, viz. graf níže.



Pokud se podíváme na vedlejší efekty vakcín dle údajů WHO, tak v testech se projevily bolesti hlavy, svědění, únava, což jsou příznaky, které jsou typické i pro jiné vakcinace.

Jak je z výše uvedeného patrné, tak ve vyspělých ekonomikách můžeme počítat s postupnou povakcinační normalizací ekonomické a sociální aktivity spíše až v roce 2022. Podle posledních novinek EU zajistila pro členské státy 300 milionů dávek vakcíny BioNTech-Pfizer. Vakcína pro EU by se měla vyrábět v Belgii a Německu, kde sídlí BioNTech. Otázkou však je, podle jakého klíče se bude tato nadějná vakcína do jednotlivých zemí rozdělovat. Jak jsme mohli vidět na jednom z grafů, tak země budou nakupovat různé vakcíny, tedy i ty z Ruska a Číny. Tady je na místě určitá obava, jelikož kvalita produkce z těchto dvou zemí může být nižší. To jsme koneckonců mohli vidět u respirátorů a testů z komunistické Číny.

Brazilský úřad pro kontrolu léčiv Anvisa pozastavil klinické testy čínské vakcíny CoronaVac od Sinovac, jelikož dle vyjádření úřadu se stal závažný nežádoucí incident, kdy jeden Brazilec, který se testování zúčastnil, zemřel. Následně brazilský prezident rozhodl, že se čínská vakcína kupovat nebude. Stejný nežádoucí incident, tedy úmrtí, nastalo v Brazílii u testování vakcíny od AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, avšak u této vakcíny Anvisa povolila pokračování v testování.

Je zcela zřejmé, že některé vakcíny budou kvalitnější a jiné tolik ne. Podívejme se ale na klíčovou otázku, kolik lidí se nechá vakcínou dobrovolně naočkovat skrze strach z vedlejších účinků?! Jak jsme mohli vidět v jednom z grafů, tak dle průzkumu Deutsche Bank by se nechalo naočkovat 35 % až 53 % lidí. To však není většina a nařízení ex offo k očkování by mohlo být protiústavní. V tomto kontextu se podívejme k našim sousedům na Slovensko, jaké se tam už nyní dějí praktiky ohledně testování na koronavir. Na Slovensku totiž můžeme pozorovat diktaturu slovenské vlády, kdy se řeklo, že testy jsou pro všechny dobrovolné, nicméně, kdo nemá test, tak je penalizován zákazem vstupu do veřejných i některých soukromých objektů. Zaměstnanci ve slovenské státní správě musí mít povinně test, jinak jdou na povinnou neplacenou dovolenou. Tohle lze brát i jako určitý precedent v případě, kdy většina lidí nebude chtít podstoupit vakcinaci, nejenom na Slovensku, ale i v jiných zemí. Nyní je na Slovensku obrovské riziko, že vláda bude zneužívat hrozbu koronaviru k upevňování moci v různých oblastech života. Zároveň slovenský premiér Matovič chce změnit ústavní zákon „O bezpečnosti štátu v čase vojny, vojnového stavu, výnimočného stavu a núdzového stavu“, neboť tvrdí, že potřebuje mít v době pandemie volnější ruce. Z historického kontextu si takhle přesně upevňovala moc radikální německá strana NSDAP.