Děkuji Dr. K. H. Arnoldovi, majiteli Mafry. Často si stěžujeme, že skoro celá česká média patří cizincům. Ale za takové případy jsem rád, neboť jsem zjistil, že Metro se rozhodlo zaplatit honoráře o kterých jsem napsal na svém blogu (http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/fabiano-golgo.php?itemid=3416). Šlo o bývalé externisty, kteří psali články pro tyto noviny v době, kdy jsem jim šéfoval a byli ignorováni poté, co jsem odešel. Malá česká pomsta od nového vedení, které proti mně má osobní, nikoli profesionální problémy.
Jelikož jsme v Evropě, nikoli v Jižní Americe, nemohl jsem akceptovat, že nebudou dodržovat dohody a smlouvy. Proto jsem se rozhodl dělat něco, co je velmi vzácné v ČR: protestoval jsem nahlas, i když to znamená, že budu ukřižován, neboť místní kultura nevidí vzbouřence s dobrýma očima.
Několik kolegů z médií mě osoudilo. Řekli, že takhle mně už nikdy nebudou dávat práci, protože zaměstnavatelé mě najdou na internetu podepsaného několikrát pod takovýma protestujícíma článkama, jako například, když jsem byl první člověk v této zemi, který měl odvahu práskat, že lifestylové časopisy kradou články ze zahraničí, mění jména autorů a tuhle lež pak prodavají Čechům jako vlastní. Také jsem byl zkamenován, když jsem publikoval skutečný důvod odchodu tehdejšího šéfredaktora MfDnes.
Kvůli jednomu článku pro Lidovky v roce 2000, kde jsem popsal triky používané v pořadu Volejte řediteli, se Vladimír Železný snažil ukončit mojí kariéru tím, že mě pomlouval tři soboty za sebou, opakoval mé jméno sedmnáctkrát a ještě se ke mně vrátil osm měsíců poté. Nemluvě o objednaných článcích proti mně v tehdejším deníku Super (Vovka, ale nevěděl, že "jeho člověk" v deníku Super, byl můj blízký kamarád a o tom všem mi poté povyprávěl).
Prostě v ČR málokdo oceňuje etiku a ještě méně odvahu. Cynismus plus oportunismus, dvě velmi rozšířené charakteristiky v této zemi. Ti, kteří nebojují proti nespravedlnosti jsou kolaboranti, tzv. "lidé bez koulí", pouhé stíny člověka. Ti, kteří bojují, trpějí! Ale nemá pravda zvítězit?
Právě kvůli tomuto nátlaku a skrze mé nestandartní způsoby, Metro začalo platit ty honoráře, o kterých jsem poukazoval. Prostřednictvím otevřeného dopisu, který jsem napsal panu majitelovi Mafry přes blog zde na Aktuálně, byl důvod, proč se rozhodli zmíněné honoráře zaplatit.
První člověk, kterému šéfredaktor Josef Rubeš bude muset zaplatit je psycholog Otakar Patočka. Teď doufám, že Lawrence Bushell a Pavel Koller budou následovat.
Byla by škoda, kdyby pan Rubeš, který teď právě dělá velmi dobrou práci jako šéfredaktor Metra, dál ignoroval své povinnosti. Poznal jsem pana Rubeše v roce 1997, je to velmi inteligentní člověk, umí perfektně anglicky, neboť studoval v Británii a byl členem první redakce Metra, když pronikl před 11 lety. Rubeš je znamý nejen svým moderním stylem oblékání, ale také za to, že je perfekcionista. Metro se pod jeho vedením hodně zlepšilo, navzdory zmenšováním jeho formátu, ale v současné době ještě nedosahuje kvalit 24.
Ale je pravda, že pan Rubeš nechtěl panu Patočkovi zaplatit, ale Dr. Arnold ho donutil. Proto jsem rád, že někdo s jinou kulturou, který respektuje smlouvy a platby je majitel Mafry.
Ještě jednou, děkuji pane doktore!
Dr. Karl Hans Arnold:
Podle nejnovější údajů OSN žije dnes na Zemi více mužů než žen. Z celkového počtu lidí na naší planetě - 6.670.581.000 - bylo 3.354.241.000 obyvatel mužského pohlaví a 3.316.340.000 ženského pohlaví. Nevyrovnaný poměr je prý už při narození: na 100 narozených děvčátek připadá asi 105 chlapců.
S narůstajícím věkem se však čísla mění uvintř věkových skupin: muži se totiž dožívají v průměru nižšího věku a umírají dříve. U staršího obyvatelstva s relativně vysokým podílem starých lidí - jako například v Evropě - je proto více žen než mužů.
Mimochodem, kolik lidí už žilo na Zemi? To se nedá přesně spocítat, protože přesná data o velikosti a vývoj populace jsou k dispozici teprve od minulého století. Na zakladě odhadů je pravděpodobné, že doposud žily asi 106 miliardy lidí. V současnosti obývá Zemi kolem 6 % všech lidí, kteří se kdy narodili.
Pro výpočet je zásadní rozhodnutí, od kterého bodu prehistorického vývoje Homo Sapiens se dá mluvit o "člověku" v dnešním slova smyslu. OSN klade mezník na 50.000 let před narozením Krista. Dále se odhaduje, že okolo roku 8.000 před Kristem žilo asi 5 milionů lidí. V roce narození Krista stoupl tento počet asi na 300 milionů lidí.
Až do počátku novověku rostl počet obyvatel světa jen velmi pomalu a kolem roku 1650 dosáhl podle odhadu asi 500 milionů. Nejpozději začatkem 20. století se nárůst počtu obyvatel razantně zrychlil. Ve 20. století se počet obyvatel na světě znásobil téměř 4krát: z 1.6 miliardy v roce 1900 na více než 6 miliardy v současnosti.
Když jsem se narodil, moje země - Brazílie - měla 90 milionů obyvatel. Teď máme 185 milionů!