Fabiano Golgo

28. 11.

A teď prosím Ivetu

Fabiano Golgo Přečteno 41723 krát

Řeknu to jednoduše: mohl bych napsat, že Iveta Bartošová je mimozemšťan. Možná by mě Bartošová zažalovala a možná by soud i vyhrála. MAFRA bohužel není Bartošová.

Asi je na místě všechno si to zopakovat: Z několika dobře informovaných zdrojů jsem se dozvěděl, že se deník Lidové noviny potýká s existenčními problémy. Neudělal jsem nic víc, než že jsem shrnul a zapsal šeptandu, se kterou se setkává každý, kdo se pohybuje kolem novin. Viděl jsem, jak se kouří a není kouře bez ohně. Jak se zdá, Lidové noviny jsou výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Můj text vyvolal nečekaně svěží reakci vydavatelství MAFRA - jako novináře mě to pochopitelně potěšilo. Neexistuje lepší důkaz pravdivosti vašich informací než jejich oficiální popření. Tímto děkuji právnímu oddělení MAFRY.

Stejně jako mé informace popírá MAFRA, popírala je před deseti lety televize Nova. Tehdy jsem psal do Lidovek o tom, že některé zvlášť delikátní otázky směřované Vladimíru Železnému do jeho pitoreskní one man show Volejte řediteli jsou všechno, jen ne autentické. Jsem také upozornil na to, že papírky s dotazy co nosily telefonistky na jedno určené místo na stole, šlo pouze o herecký akt - Železný bral vždy jen z hromádky dotazů, na něž byl připraven.

Nicméně dobrá, koláče se vydařily a Esmeraldu jsme si užili až do poslední klapky. Vlastně jsem, vzhledem k povaze podnikání pana Železného, upozornil na nicotnost, přesto se zdálo, že není nic důležitějšího než cinknuté otázky. A poprvé jsem se narazil na informační blokádu: co se má cizinec co navážet do naší pěkné české popkultury? Tehdy LN byl vyhrožován žalobou a Vovka posílal jeho mluvčí, Martin Chalupský, "hovořít" o mé osobě s tehdějšim šéfredaktorem Lidových novin Veselinem Vačkovem.

Jen že, jako teď, měl jsem dobré zdroje:

"Vážená redakce Lidových novin,

Chtěl bych Vám napsat několik řádků k článku Fabiana Golga “Volejte spasiteli”, v němž jsou popsány manipulativní praktiky užívané v pořadu televize Nova Volejte řediteli.

Jako bývalý vedoucí programové akvizice a programový ředitel televize Nova jsem se na přípravě pořadu v létech 1994 až 1998 sám několikrát podílel. Z vlastní zkušenosti mohu uvést následující:

Pořad Volejte řediteli byl připravován zvlášť k tomu určeným redaktorem za podpory pracovníků Public Relations a programu. V průběhu týdne byly sebrány dopisy diváků a připraveny různé programové informace. Odpovědný redaktor míval s moderátorem pořadu a ředitelem televize v jedné osobě Vladimírem Železným pravidelnou poradu, na níž byl připraven základní dramaturgický koncept sobotního živého vystoupení. Dotazů vždy chodilo hodně a vybíraly se pochopitelně jen takové, které se hodily, tedy pochvalné i “kritické” - nastolující jen taková kritická témata,na něž si moderátor přál odpovídat. Úplné vymýšlení otázek a jmen diváků z vlastní zkušenosti potvrdit nemohu, i když existence tohoto aktu byla v Nově vždy veřejným tajemstvím a zdrojem nejrůznějších legrácek a vtipů mezi zaměstnanci.

V den vysílání byl vždy podůrný dramaturgický tým na místě ve studiu již po deváté hodině ranní, aby pomohl zpracovat telefonické dotazy, které přícházely na zvláštní linky sličným telefonistkám přímo do studia. Tým psal nebo nalepoval na kartičky s dotazy stručné odpovědi, pomáhal dohledávat informace, diskutoval s připravujícím se moderátorem. V určitém čase před zahájením přímého přenosu však moderátor přísun dotazů ukončil - když si již plně utřídil a sestavil materiál, pořadí svých odpovědí ad. Od té chvíle nosily telefonistky papírky s dotazy na jedno určené místo na stole, kam moderátor v průběhu vysílání pořadu už nikdy nesáhne. V živém vysílání jsme sice mohli vidět slečny, kterak papírky s otázkami na stůl pilně nosily, nicméně šlo pouze o herecký akt - moderátor bral vždy jen z hromádky dotazů, na něž byl připraven.

Drnčící telefony, rozhovory telefonistek s diváky a čerstvé dotazy na moderátorově stole v průběhu přímého přenosu sice vypadaly efektně a dodávaly pořadu patřičný ráz dramatičnosti a autenticity, ve skutečnosti však šlo o pouhý tyjátr. Telefonistky byly v pořadu křovím a bariérou, která přístupu čerstvých diváckých dotazů k moderátorovi ve skutečnosti naopak zabraňovala. Šťastný divák, který se v průběhu pořadu dovolal, neměl žádnou šanci, že jeho dotaz bude rovnou zodpovězen. Nikomu však zřejmě nepřišlo nikdy divné, že se odpovědi nedočkal - co se dá dělat, asi se dříve do studia dovolali jiní, tak třeba mi odpoví za týden…

Dnes je běžné v rádiích i v některých televizích, že diváci volají přímo do studia a povídají si naživo s moderátorem či s jeho hosty. Existují i celé pořady na interaktivní bázi (např. nesmírně populární Andrei Gheorghe v rumunském rádiu PRO FM odpovídá on-line na naprosto jakoukoli otázku, dokáže-li ji posluchač zformulovat během třiceti sekund).

Pořad Volejte řediteli se však interaktivně pouze tvářil. Žádný skutečný dialog nikdy nenastal, vžy šlo o monolog v plné režii moderátora. Přes všechen ten telefonický šrumec ve studiu moderátor vlastně v klidu, nikým nerušen, odpovídal pouze a jedině na otázky, na něž byl dopředu připraven.

Popsaná praxe ve Volejte řediteli platila v době, kdy jsem v Nově působil. Zda stále trvá, nevím.

S přátelským pozdravem,

Petr Sládeček"

A tak to bylo s oním slavným článkem "Volejte spasiteli", který vyšel v Lidových novinách 3. března 2001 jako Úhel pohledu.

Poté, o mně napsal deník Super, že mě hledá policie (ještě tentýž týden přiznali, že se spletli) a mně začali informovat reportéři, kteří znalí lidi z deníku Super, a dokonce i dva zaměstnanci deníku Super, o přípravách další akce, která mě prý měla zdiskreditovat (neboli, lépe řečeno: pomstít Vladimíra Železného).

Ostatně mě popírali častěji: například jsem informoval o tom, že se vedení časopisu Týden po odchodu šéfredaktora Dalibora Balšínka ujme František Nachtigal. Sám Balšínek si dal tu práci a zašel ujistit znepokojenou redakci, že se nic takového nestane. Šéfredaktorem Týdne JE František Nachtigal. Také bych rad připomnel, že jsem napsal na tento blog už v 26.11.2008: "Exkluzivně - Balšínek odchází do Mafry" - několik měsíce předtím, než se to stalo. Proč Aktuálně.cz tohle nebere v úvahu - že několikrát jsem měl pravdu, i když moje články byly nejdřív oficiální popírání?

Mohl bych se chlubit dál.

Uznávám, že v dílčích podrobnostech se můžu mýlit - ale na má slova nakonec vždycky dojde. Nejsem oficiální tiskový dozor, avšak jsem novinář. A všichni vědí, že co nevím, to nepovím, ale že jsem drbna, když mi řeknou něco, co má být "headline" - a stejně mi svěřují tajnosti redakčních kuřáren. Nestojím o novinářskou cenu, ale líbí se mi informovat a naučil jsem se usmívat se nad stereotypními reakcemi na mé články. Obvyklými protiargumenty bývá "vraťte se do Brazílie" nebo "jste komunista" nebo že mě někdo platí, abych dělal kampaň proti Mafře.

Nicméně případ Lidových novin zašel dál a odhalil víc.

Přestože jsem se snažil o maximální otevřenost a dokolečka vysvětloval, že jsem ochoten každé ze svých údajně nepravdivých sdělení o Lidovkách hájit i u soudu, Aktuálně i Blisty.cz podlehly tlaku MAFRY. Není na tom nic příjemného. Jsem novinář. Publikoval jsem ověřená fakta. Ale byl jsem zcenzurován. Snad bych měl zajít do obchodu pro sprej a na nejbližší zeď napsat: Dokažte mi, že nemám pravdu. Stojí právní řád a novinářská morálka na presumpci viny nebo na presumpci neviny? Neměla by být MAFRA, vydavatel novin, které se označují za seriózní, ta strana která musí mít důkaz, že nemám pravdu? Silou umlčet kritický hlas? Hmm...

Rád se nechám usvědčit z nepravdy. Ať MAFRA ukáže že LN nejsou ztrátové, že to, co jsem napsal, není pravda. Dementovat jenom to, že LN končí, a dodat, že se bude vyvíjet, neodpovídá na všechny body v mém článku. Takže, pokud se mýlím, co se týče konce LN, asi mám pravdu ve zbytku článku... Nedementovali, tak souhlasili. Ale ZCENZUROVÁN byl CELÝ článek .
Rozhodně radši než to, že se dnes propadám do jakési mlčenlivé bažiny, složené z falešné solidarity pár desítek kapříků v zatuchlém českém mediálním rybníku.
Není to tak dlouho, co se zvedla vlna novinářského odporu proti zákonu na právo na odpověď.

Musím říct, že ta celá věc - protigolgovské úsilí MAFRY - je opravdu docela zábavná. Je to, jako když se dívám na zoufalý hmyz, který mne chce vší mocí štípnout - a nechápe, že je mezi námi skleněné okno. Je to moje čisté svědomí proti její "corporation spin".

26. 11.

Hlídací psi v Česku nesmí štěkat...

Fabiano Golgo Přečteno 33585 krát

Napsal jsem článek podle informací získaných od důvěrných zdrojů. Standardní novinářská práce. Každý den můžeme najít nejen v Blesku, ale i v MF Dnes, Lidovkách, Právu, na Aktuálně.cz, stejně jako v New York Times, The Guardian nebo kterémkoli jiném médiu na světě podobné texty, jež získavají informace od svých důvěrných zdrojů. Novinář sám nemůže vědět, zda zdroj nelže nebo má postranní úmysly, proto sám musí své informace ověřovat a zjistit jejich reálnost. Ale novinář není policistou, postačí mu indicie, nemusí mít v ruce jednoznačný důkaz. Z tohoto důvodu by měl mít zdroje minimálně dva na sobě nezávislé, které současně potvrzují jednu a tu samou informaci. To vše jsem samozřejmě splnil, po získání informací od zdroje vysoce postaveného ve společnosti Mafra mi tyto informace byly nezávisle potvrzeny od zdroje v Lidových novinách. Až měsíc po zpracování tohoto článku byl tento publikován.

Jelikož ještě nemám dostatečně zpracovány další důvěrné informace, co jsem dostal od svých zdrojů týkající se tohoto tématu, následujicí článek o situaci v Mafře se chystám vydat až v prosinci. Za svými tvrzeními si stojím tak silně, že jsem ochoten čelit soudnímu procesu.

Velmi málo českých novinářů se považuje za hlídací psy ve společnosti. Ve většině zemí světa je takovéto poslání pro novináře obrovským zdrojem hrdosti. Kdyby se kdokoliv pokusil v českém prostředí postavit se k novinářské práci jako k poslání, kdyby měl považovat novinářskou práci za nástroj pravdy, za veřejnou službu, vystavil by se jen nevybíravým vtipům - lidé by ho odmítli jako snílka.

Někteří mistní novináři začali psát, protože toužili po moci. Chtěli ovlivňovat lidi i politiky. Většinou se stali novináři nikoliv z idealismu, ale z dogmatismu - chtěli zneužívat sdělovacích prostředků, aby v nich mohli slepě hájit své přesvědčení. Takoví lidé se vyskytovali velmi často v redakcích v prvních letech po listopadové revoluci. Tolik se jich prostě snažilo různými triky ovlivnit čtenáře, aby zaujali pozitivní či negativní postoj vůči levici nebo pravici, podle svých politických preferencí. Pár z nich jsou dneska šéfové...

Pro většinu novinářů v ČR je práce v tisku prostě jen obyčejným zaměstnáním, jako je každé jiné. Proto tak lehce z novin odcházejí, když jim někdo nabídne lepší plat - stačí se podívat, kdo je tiskovým mluvčím na většině ministerstev nebo u velkých firem - jsou to známé tváře z televize. Žádný skutečný novinář, který by se rozhodl zvolit si tu profesi jako poslání, by neopustil místo moderátora televizního analytického pořadu, na který se dívají statisíce lidí, jen pro to, aby mohl pracovat v nějaké funkci ve vládě.

Tato absence idealismu - to, že skoro nikdo nepovažuje novinářskou práci za poslání a pro všechny je to jen dočasná, "nějaká práce" - vede k tomu, že novináři neváhají podlehnout nátláku. Čeští novináři častějí, než je zdravý v demokracií, neprojevují zájem o etice nebo svobodu projevu - hlavně, aby nepřišli o plat na konci měsíce. Já, naopak, stal jsem se novinářem, protože v mé zemi za diktatury to byli právě oni - včetně šéfů a majitelů novin - kdo se systému postavil a neměli strach z toho, že budou trestáni. Proto je pro mě novinařina svatá věc. Dělám to jako své povolání, nikoli pro peníze.

Tady nejde o to, zda Aktuálně.cz je či není povinno něco zveřejňovat, ale to, že na nátlak a pohrůžky Mafry je stáhlo.

A co vlastně je ten "důkaz"? By to měl být s razítkem kulatým, nebo stačí hranaté?

Na www.blisty.cz Jan Čulík mimo jiné píše "Fabiano Golgo přesunul svou informaci o údajné budoucnosti Lidových novin na blog aktualne.cz. Argumentuje - a tento argument mu potvrdila celá řada novinářů i právníků z ČR i ze zahraničí - že pokud získá novinář informace ze dvou nezávislých zdrojů a přesvědčí se v rozumné míře, že jsou pravdivé, má právo je vydat. Jak dokázala celá řada mezinárodních skandálů a afér (třeba Watergate), novinář je podle Golga od toho, aby "upozorňoval společnost na to, že někde vznikl kouř, nemusí rovnou odhalit oheň". Golgo poukázal na svém blogu také na to, že má jako novinář solidní pověst - v celé řadě případů, kdy předem upozornil na určitý jev, píše Golgo, se jím dlouho předem avizované skutečnosti posléze potvrdily."

Tady není žádná tradice svobodného novinářství, novináři byli čtyřicet let režimními prostituty a vůbec se za to nestyděli.

Zcenzurováný článek z Aktuálně.cz je tady: http://fabianogolgo.blogspot.com/

26. 11.

Dear MAFRA

Fabiano Golgo Přečteno 36471 krát

Prosím, můžete mi tedy sdělit, které z následujících informací jsou nepravdivé, abych mohl vědět, proč byl muj text na vaše žádost zcenzurováno:

1. Lidové noviny jsou ztrátové (rozdíl výrobních nákladů oproti příjmům, které titul vydělá)

2. Dr. Hans Arnold odchází ze své funkce a z Německa ho má nahradit nový profesionál

3. Dalibor Balšínek zjistil, že se část nákladu LN rozdávala zadarmo

4. Dalibor Balšínek vytvořil tzv. Blue Team - inzertní oddělení pro LN

5. Příjem z reklamy získané Blue Teamem nestačí uhradit náklady výroby LN

6. Dalibor Balšínek se snažil vytvořit konkurenci Hospodářským novinám

7. Že se ve vedení podniku diskutovalo o tom, že pokud přestanou LN vycházet, stanou se přílohou MF Dnes

8. Že Jaroslav Plesl opustil LN po konfliktu s Balšínkem

Zcenzurováný článek z Aktuálně.cz je tady: http://fabianogolgo.blogspot.com/

Dalibor Balšínek

"Společnost, která je opravdu vnitřně svobodná, je schopná zachovat si svobodu i v situacích, kdy jsou odpovídající zákony mezerovité nebo se otvírají zneužití. Pro společnost, která je proniknuta duchem nevolnictví, jsou i ty nejliberálnější zákony nepotřebný komfort, a když se tu a tam vyskytne nedokonalý zákon, lze se spolehnout na to, že bude zneužit." Bohumil Doležal, z Lidových novin, předneseno 31. května 2003 v Düsseldorfu na 3. konferenci Univerzity Heinricha Heineho.

25. 11.

Svoboda projevu po česku...

Fabiano Golgo Přečteno 38794 krát

PRAVDA NEZVÍTEZÍ...
To je fascinující v zemi, kde denně tiskne bulvár jednu lež za druhou... Jaké má důkazy Blesk, Aha nebo i Mf pro milion svých článků? Měli nějaké důkazy Woodward s Bernsteinem (Watergate)?

Podle citovaného zákona nemá Aktuálně.cz povinnost zminěný článek stahovat: http://bit.ly/eNU06C (plné znění textu níže).

"Dobrý den, pane Golgo,

obrátil se na nás právní zástupce mediální skupiny MAFRA s tvrzením, že Váš blog ze dne 18. 11. 2010 (Skončí Lidové noviny?) porušuje zákon zveřejněním nepravdivých informací.

Tentýž zákon nám jako provozovateli stránek, kde byl Váš text publikován, ukládá zjistit, zda se výše uvedená stížnost zakládá na pravdě.

Žádáme Vás proto, abyste nejpozději do 48 hodin doložil pravdivost svých tvrzení. Pokud tak neučiníte, jsme povinni Váš text ze svých stránek odstranit.

S pozdravem

Libor Stejskal, editor blogů

Dobry den, pane Stejskal,

co myslite dolozenim pravdivosti? Tyto udaje jsem ziskal od dvou
duvernych zdroju, vysoce postaveni vramci medialni skupine Mafra. Jako
novinar asi vite, ze mam pravo svobody projevu, zejmena pri sve prace.

Pokud mi Aktualne.cz hodla odeprit toto pravo pouze na zaklade
vyhrozovani ze strany korporace, bude to smutny. Jak jsem dodal do
sveho clanku v blogu, neni to poprve, kdy mam takove exkluzivni
informace, napriklad kdyz jsem vedel driv, nez cela ceska media, ze
denik Metro zmenil majitele. Taky jsem s 4 mesicni predstihem vedel a
publikoval, ze se Frantisek Nachtigall stane sefredaktorem casopisu
Tyden. Rad bych take poukazal na clanek Medialni Valka: Balsinek X
Simunek - ten prilozeni interni email jsem obdrzel od [...], na pokyn od Dalibora Balsinka.

To znamena, ze to, co jsem publikoval ma nejakou vahu a zdroje jsou
tudiz velmi spolehlive. Jak jsem uvedl v blogu a na email, ktery jsem
poslal pravnikum z Mafry, jsem pripraven jit k soudu.

Tak asi pochopite, ze pokud muj clanek bude zcenzurovan na Aktualne,
budu muset hlasite a verejne protestovat, nebot v demokracii nemuzu
nechat nejaky komercni zajmy omezovat zverejneni pravdy.

Jak byva praxe v zurnalistice, muzu Vam, jako sefredaktor, sdelit
totoznost zdroju. Samozrejme, zustanou-li v anonymite. Oba zdroje jsou
pripraveny svedcit u soudu.

Dekuju za pochopeni,

s pozdravem,

Fabiano Golgo

Dobrý den, pane Golgo,

v důsledku ustanovení § 5 odst. 1 zákona o některých službách informační společnosti nese naše společnost odpovědnost za obsah všech informací, které Vy v rámci svého blogu zveřejníte (ze zákona vyplývá, že v případě, kdy se poskytovatel prokazatelně dozví o možné protiprávní povaze informací - což naplňuje oznámení společnosti Mafra a.s., je povinen učinit veškeré kroky k tomu, aby tyto odstranil nebo znepřístupnil).

Vzhledem k tomu, že jste nepředložil žádné jednoznačné údaje potvrzující Váš text, pak právě z důvodu prevenční povinnosti, kterou zákon stanoví, jsme povinni článek stáhnout. V případě, že tak neučiníme, může nám vzniknout povinnost nahradit vzniklou škodu.

Váš text proto stahuji.

Pokud se smluvně zavážete nést veškeré náklady, které by nám mohly v této souvislosti vzniknout, blog na naše stránky vrátíme.

Libor Stejskal"

Vážený pane,

obracím se na Vás věci Vašeho článku „Skončí Lidové noviny?“, který jste včera zveřejnil na svém blogu na serveru aktuálně.cz (http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/fabiano-golgo.php). Tento článek obsahuje nepravdivé informace, které hrubě poškozují deník Lidové noviny a jeho vydavatele, obchodní společnost MAFRA, a.s. Především základní informace, že vydavatel Lidových novin plánuje tento prodělečný deník zlikvidovat je způsobilá ohrozit nejen důvěru čtenářů deníku Lidové noviny, ale i obchodních partnerů (předplatitelů a inzerentů). Obzvlášť v této době může zásadním způsobem ovlivnit rozhodování inzertních klientů o rozpočtech určených pro jednotlivá média na rok 2011 a způsobit tak obchodní společnosti MAFRA, a.s. velké škody. Zdůrazňuji, že není pravda, že by MAFRA, a.s. plánovala v roce 2011 zastavit vydávání deníku Lidové noviny. Naopak plánuje deník Lidové noviny dále rozvíjet.

Vyzývám Vás proto, abyste ze zdržel šíření nepravdivých informací o deníku Lidové noviny, a shora uvedený článek ze svého blogu okamžitě stáhl. Pokud se tak nestane, jsme připraveni učinit nezbytné právní kroky, abychom předešli dalším škodám hrozícím společnosti MAFRA, a.s. v důsledku Vašeho protiprávního jednání.

S pozdravem

JUDr. Dagmar Hartmanová
právnička

dagmar.hartmanova@mafra.cz
MAFRA, a.s.
Anděl Media Centrum, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5
tel. +420 22506 3133
fax +420 22506 3146
www.mafra.cz

Vážená paní Harmanová,

informace, které jsem vydal, jsou založeny na svědectví dvou zdrojů, z nichž jeden zastává vysokou funkci v MAFŘE a v Lidových novinách, takže jsem připraven jít k soudu, kde mohu dokázat, že mám dostatečné důkazy pro zveřejnění této věci.

Prosím, můžete mi tedy sdělit, které z následujících informací nejsou přesné, abych mohl do svého textu doplnit oficiální dementi firmy MAFRA:

1. Lidové noviny jsou ztrátové (rozdíl výrobních nákladů oproti příjmům, které titul vydělá)

2. Dr. Hans Arnold odchází ze své funkce a z Německa ho má nahradit nový profesionál.

3. Dalibor Balšínek zjistil, že se část nákladu LN rozdávala zadarmo.

4. Dalibor Balšínek vytvořil tzv. Blue Team - marketingové oddělení pro LN

5. Příjem z reklamy získané Blue Teamem nestačí uhradit náklady výroby LN

6. Dalibor Balšínek se snažil vytvořit konkurenci Hospodářským novinám.

7. Že se ve vedení podniku diskutovalo o tom, že pokud přestanou LN vycházet, stanou se přílohou MF Dnes

8. Že Jaroslav Plesl opustil LN po konfliktu s Balšínkem

Už jsem k svému textu na Aktuálně.cz přičlenil vaše oficiální dementi, spolu s potvrzením, že MAFRA bude naopak do LN nově investovat.

Pokud jsou mé zdroje falešné, jsem jenom rád, protože si nikdo nepřeje ztrátu tak tradičního českého titulu. Nicméně pokud získám relevantní informace ze spolehlivých zdrojů, je mou povinností jako novináře je zveřejnit.

S pozdravem

Fabiano Golgo

Zákon o některých službách informační společnosti
Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti
Část první
O některých službách informační společnosti

§ 1 Předmět úpravy
Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství1) odpovědnost a práva a povinnosti osob, které poskytují služby informační společnosti a šíří obchodní sdělení.
§ 2
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) službou informační společnosti jakákoliv služba poskytovaná elektronickými prostředky na individuální žádost uživatele podanou elektronickými prostředky, poskytovaná zpravidla za úplatu; služba je poskytnuta elektronickými prostředky, pokud je odeslána prostřednictvím sítě elektronických komunikací a vyzvednuta uživatelem z elektronického zařízení pro ukládání dat,
b) elektronickou poštou textová, hlasová, zvuková nebo obrazová zpráva poslaná prostřednictvím veřejné sítě elektronických komunikací, která může být uložena v síti nebo v koncovém zařízení uživatele, dokud ji uživatel nevyzvedne,
c) elektronickými prostředky zejména síť elektronických komunikací, elektronická komunikační zařízení, koncová telekomunikační zařízení a elektronická pošta,
d) poskytovatelem služby každá fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje některou ze služeb informační společnosti,
e) uživatelem každá fyzická nebo právnická osoba, která využívá službu informační společnosti, zejména za účelem vyhledávání či zpřístupňování informací,
f) obchodním sdělením všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby, která vykonává regulovanou činnost2) nebo je podnikatelem3) vykonávajícím činnost, která není regulovanou činností; za obchodní sdělení se považuje také reklama podle zvláštního právního předpisu.4) Za obchodní sdělení se nepovažují údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti fyzické či právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa elektronické pošty; za obchodní sdělení se dále nepovažují údaje týkající se zboží, služeb nebo image fyzické či právnické osoby nebo podniku, získané uživatelem nezávisle,
g) automatickým krátkodobě dočasným ukládáním ukládání informací poskytnutých uživatelem, ke kterému dochází výhradně za účelem uskutečnění přenosu prostřednictvím sítě elektronických komunikací, přičemž doba uložení informace nepřesahuje dobu, která je pro zajištění přenosu obvyklá,
h) automatickým dočasným meziukládáním ukládání informací poskytnutých uživatelem, které slouží výhradně pro co možná nejúčinnější následný přenos těchto informací na žádost jiných uživatelů.
Odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb
§ 3
Odpovědnost poskytovatele služby za obsah přenášených informací
(1) Poskytovatel služby, jež spočívá v přenosu informací poskytnutých uživatelem prostřednictvím sítí elektronických komunikací nebo ve zprostředkování přístupu k sítím elektronických komunikací za účelem přenosu informací, odpovídá za obsah přenášených informací, jen pokud
a) přenos sám iniciuje,
b) zvolí uživatele přenášené informace, nebo
c) zvolí nebo změní obsah přenášené informace.
(2) Přenos informací a zprostředkování přístupu podle odstavce 1 zahrnuje také automatické krátkodobě dočasné ukládání přenášených informací.
§ 4 Odpovědnost poskytovatele služby za obsah automaticky dočasně meziukládaných informací
Poskytovatel služby, jež spočívá v přenosu informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací automaticky dočasně meziukládaných, jen pokud
a) změní obsah informace,
b) nevyhoví podmínkám přístupu k informaci,
c) nedodržuje pravidla o aktualizaci informace, která jsou obecně uznávána a používána v příslušném odvětví,
d) překročí povolené používání technologie obecně uznávané a používané v příslušném odvětví s cílem získat údaje o užívání informace, nebo
e) ihned nepřijme opatření vedoucí k odstranění jím uložené informace nebo ke znemožnění přístupu k ní, jakmile zjistí, že informace byla na výchozím místě přenosu ze sítě odstraněna nebo k ní byl znemožněn přístup nebo soud nařídil stažení či znemožnění přístupu k této informaci.
§ 5 Odpovědnost poskytovatele služby za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem
(1) Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele, jen
a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo
b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.
(2) Poskytovatel služby uvedený v odstavci 1 odpovídá vždy za obsah uložených informací v případě, že vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na činnost uživatele.
§ 6
Poskytovatelé služeb uvedení v § 3 až 5 nejsou povinni
a) dohlížet na obsah jimi přenášených nebo ukládaných informací,
b) aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní obsah informace.
Šíření obchodních sdělení
§ 7
(1) Obchodní sdělení lze šířit elektronickými prostředky jen za podmínek stanovených tímto zákonem.
(2) Podrobnosti elektronického kontaktu lze za účelem šíření obchodních sdělení elektronickými prostředky využít pouze ve vztahu k uživatelům, kteří k tomu dali předchozí souhlas.
(3) Nehledě na odstavec 2, pokud fyzická nebo právnická osoba získá od svého zákazníka podrobnosti jeho elektronického kontaktu pro elektronickou poštu v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby podle požadavků ochrany osobních údajů upravených zvláštním právním předpisem5), může tato fyzická či právnická osoba využít tyto podrobnosti elektronického kontaktu pro potřeby šíření obchodních sdělení týkajících se jejích vlastních obdobných výrobků nebo služeb za předpokladu, že zákazník má jasnou a zřetelnou možnost jednoduchým způsobem, zdarma nebo na účet této fyzické nebo právnické osoby odmítnout souhlas s takovýmto využitím svého elektronického kontaktu i při zasílání každé jednotlivé zprávy, pokud původně toto využití neodmítl.
(4) Zaslání elektronické pošty za účelem šíření obchodního sdělení je zakázáno, pokud
a) tato není zřetelně a jasně označena jako obchodní sdělení,
b) skrývá nebo utajuje totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečňuje, nebo
c) je zaslána bez platné adresy, na kterou by mohl adresát přímo a účinně zaslat informaci o tom, že si nepřeje, aby mu byly obchodní informace odesílatelem nadále zasílány.
Regulované činnosti
§ 8
(1) Osoby vykonávající regulované činnosti mohou za použití elektronických prostředků v rámci činností, které jsou obsahem regulované činnosti, šířit obchodní sdělení, a to v souladu s § 7 a v souladu s příslušnými pravidly vydávanými obchodními, profesními a spotřebitelskými sdruženími, která upravují zejména nezávislost, důstojnost, čest povolání a poctivý přístup k zákazníkům.
(2) Osoby vykonávající regulované činnosti, jež nejsou členy profesních samosprávných komor zřízených zákonem, při šíření obchodních sdělení za použití elektronických prostředků v rámci činností, které jsou obsahem regulované činnosti, postupují v souladu s § 7.
(3) Obchodní sdělení osob vykonávajících regulované činnosti musí obsahovat název profesní samosprávné komory zřízené zákonem, u níž je osoba vykonávající regulovanou činnost zapsána, odkaz na profesní pravidla uplatňovaná v členském státu Evropské unie, v němž je osoba vykonávající regulovanou činnost usazena, a způsob trvalého veřejného přístupu k informacím o příslušné profesní samosprávné komoře zřízené zákonem, jejímž je osoba vykonávající regulovanou činnost členem.
Vnitřní trh
§ 9
(1) Na poskytovatele služby, který poskytuje služby prostřednictvím podniku nebo organizační složky umístěné na území České republiky, se použijí ustanovení tohoto zákona a zvláštních právních předpisů upravujících podmínky zahájení a výkonu činnosti, která je předmětem poskytované služby, zejména právních předpisů upravujících vznik podnikatelského oprávnění, požadavky na odbornou způsobilost, požadavky na obsah a kvalitu poskytované služby a odpovědnost poskytovatele služby za porušení těchto povinností.
(2) Na poskytovatele služby, který je usazen v jiném členském státě Evropské unie a poskytujícího tuto službu na území České republiky, se nevztahují právní předpisy uvedené v odstavci 1, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(3) Ustanovením odstavce 2 nejsou dotčeny povinnosti poskytovatele služby vyplývající ze zvláštních právních předpisů na ochranu veřejného pořádku, veřejného zdraví, bezpečnosti státu a ochranu spotřebitele.
(4) Dříve, než soud nebo jiný orgán příslušný k zajištění plnění nebo vynucení povinností poskytovatele služby vyplývající ze zvláštních právních předpisů na ochranu veřejného pořádku, veřejného zdraví, bezpečnosti státu a ochranu spotřebitele učiní nezbytná opatření, informuje o tom Komisi Evropských společenství (dále jen "Komise") a požádá členský stát Evropské unie, v němž je poskytovatel služby usazen, o přijetí takových opatření, která budou mít za následek, že soud již nebude muset činit opatření podle tohoto odstavce.
(5) Jestliže se v naléhavých případech soud odchýlí od odstavce 4, podá o této skutečnosti bez zbytečného odkladu informaci s odůvodněním Komisi a členskému státu Evropské unie, v němž je poskytovatel služby usazen.
Dozor nad dodržováním zákona
§ 10
(1) Orgánem příslušným k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona (dále jen "orgán dozoru") je
a) pro šíření obchodních sdělení podle § 7 Úřad pro ochranu osobních údajů,
b) pro povinnosti vyplývající z § 8 odst. 3 příslušná profesní samosprávná komora zřízená zákonem.
(2) Orgán dozoru působí jako kontaktní místo pro členské státy Evropské unie a Komisi.
(3) Kontaktní místo pro členské státy Evropské unie a Komisi
a) podává obecné informace o smluvních právech a povinnostech, jakož i o postupech pro podávání stížností a pro opravné prostředky v případě sporů včetně praktických aspektů využívání těchto postupů,
b) poskytuje údaje o orgánech, sdruženích nebo subjektech, od nichž lze získat další informace či praktickou pomoc.
(4) Při výkonu dozoru postupuje orgán dozoru uvedený v odstavci 1 písm. a) podle zvláštního právního předpisu6) a v případě přeshraniční spolupráce provádí dozor a postupuje přitom podle příslušného předpisu Evropských společenství6a) v rozsahu věcné působnosti právních předpisů, kterými je promítnuta směrnice uvedená v bodě 12 přílohy tohoto nařízení. Při výkonu dozoru postupuje orgán dozoru uvedený v odstavci 1 písm. a) podle zvláštního právního předpisu.6)
(5) Při výkonu dozoru postupují orgány dozoru uvedené v odstavci 1 písm. b) podle zvláštních právních předpisů.7)
Správní delikty
§ 11
(1) Právnické osobě, která
a) používá elektronické prostředky k šíření nevyžádaných obchodních sdělení,
b) využila podrobnosti elektronického kontaktu pro elektronickou poštu podle zvláštního právního předpisu5) a neposkytla svému zákazníkovi možnost jasně, zřetelně, jednoduchým způsobem, zdarma nebo na její účet udělit či odmítnout souhlas s využitím jeho elektronického kontaktu pro potřeby šíření obchodních sdělení při zaslání každé jednotlivé zprávy,
c) šířila obchodní sdělení bez prokazatelného souhlasu adresáta,
d) pro účely šíření obchodních sdělení zaslala elektronickou poštu, která nebyla jasně a zřetelně označena jako obchodní sdělení,
e) pro účely šíření obchodních sdělení zaslala elektronickou poštu, která skrývá identitu odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečnila,
f) pro účely šíření obchodních sdělení zaslala elektronickou poštu, která utajuje identitu odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečnila, nebo
g) pro účely šíření obchodních sdělení zaslala elektronickou poštu, která uvádí neplatnou adresu, na niž by adresát mohl odeslat žádost o ukončení takové komunikace,
se uloží pokuta do výše 10 000 000 Kč.
(2) Právnické osobě, která
a) vykonává regulovanou činnost a její obchodní sdělení neobsahuje název profesní samosprávné komory zřízené zákonem, u níž je zapsána,
b) vykonává regulovanou činnost a její obchodní sdělení neobsahuje odkaz na profesní pravidla uplatňovaná v členském státu Evropské unie, v němž je usazena, nebo
c) vykonává regulovanou činnost a její obchodní sdělení neobsahuje způsob trvalého veřejného přístupu k informacím o příslušné profesní samosprávné komoře zřízené zákonem, jejímž je členem,
se uloží pokuta do výše 1 000 000 Kč.
§ 12
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při stanovení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže orgán dozoru o něm nezahájil řízení do 1 roku, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby8) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Pokuty ukládá a vybírá orgán dozoru a vymáhá je celní úřad podle zvláštního právního předpisu.9) Příjem z pokut, a to i vymožených, je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu dozoru, který pokutu uložil.
Společná ustanovení
§ 13
(1) Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.9)
(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na řízení ve věcech upravených tímto zákonem správní řád.10)

Archiv článků: listopad 2010

A teď prosím Ivetu

Hlídací psi v Česku nesmí štěkat...

Dear MAFRA

Svoboda projevu po česku...

Blogeři abecedně