Článek napsán pro server www.ceskapozice.cz: Kaddáfího plastický chirurg Liacyr Ribeiro odhaluje soukromí podivínského diktátora. Současné události v Libyi jej přiměly promluvit.

Před 17 lety byl brazilský plastický chirurg Liacyr Ribeiro neznámým mužem pozván do libyjského Tripolisu, aby se zúčastnil prvního panarabského kongresu plastických chirurgů. Později vyšlo najevo, že onen muž byl Muhammad Zaíd, tehdejší libyjský ministr zdravotnictví. Jelikož byla Libye v roce 1994 pod mezinárodním embargem, musel doktor Ribeiro přistát v Tunisku, odkud jej do Tripolisu dovezl automobil. V poslední den kongresu přišel ministr Zaíd za Ribeirem s tím, že by ho chtěl poznat kdosi velmi důležitý. Ribeiro se domníval, že se setká s ministrovou manželkou, protože spolu již předtím hovořili o jejím přání nechat si zvětšit poprsí.

Renomovaný plastický chirurg nastoupil do ministrova osobního vozidla. Jeli dlouho napříč celým Tripolisem, než se dostali do zabezpečené, ba přímo zakonzervované oblasti. Vstoupili do čehosi připomínajícího velkou knihovnu a až tehdy se Brazilec dozvěděl, že má zkrášlit samotného libyjského vůdce. V tento moment Ribeiro místo pocty cítil spíše hluboký strach. „Co to má znamenat?“ pomyslel si. „Musím mu udělat plastiku? Co když nebude s výsledkem spokojený? Nebo hůře – co když Kaddáfí nebude chtít, aby se svět vůbec dozvěděl, že podstoupil plastiku? Nenechá mě hned poté odstranit?“

Mezitím do sálu vstoupil libyjský vůdce. Kráčeli společně ke knihovně, načež se ocitli v prostorné místnosti. Ribeiro se v ten moment stal jednou z několika málo osob na světě, které vstoupily do Kaddáfího bunkru. O důvod víc strachovat se o holý život.

Zde se setkali s Kaddáfího osobním lékařem, jakýmsi Pákistáncem. Kaddáfí začal lámanou angličtinou vysvětlovat, co by si přál: nechtěl kompletní plastiku, ale pouze jednoduchý zákrok. Aby byl i nadále v očích Libyjců spatřován tak, jako je zobrazován na fotografiích. Žádal též, aby doktor zachránil jeho kštici, která ve vedrech pod epesní pokrývkou hlavy značně trpěla. Bez ní libyjský „vzteklý pes“ vypadal jako zanedbaný bezdomovec, jenž o své vlasy každou chvilku přijde. Přál si také, aby nebyla vidět absolutně žádná jizva.

Ribeiru znervózňovalo, že Kaddáfí nereagoval na otázky okamžitě, ale někdy až po několika vteřinách, dokonce i minutách, přičemž celou dobu mezi položením otázky a odpovědí hleděl chirurgovi do očí. Pak zničehonic vstal a řekl: „Jdeme na to!“ To brazilského doktora zaskočilo, protože přicestoval bez svých nástrojů a vybavení. Na to Kaddáfí mávl rukou a zavedl chirurga hlouběji do bunkru, až do moderního operačního sálu připraveného na jakoukoli operaci.

Vystrašený nastalou situací Ribeiro namítl, že je nebezpečné spolupracovat s anesteziologem, který nemluví stejnou řečí. Neoblomný Kaddáfí se však nenechal odradit a opáčil, že nechce celkovou narkózu, ale že lokální bude pro tento malý zákrok stačit. Ribeiro odvětil, že to sice možné je, avšak bude cítit silnou bolest. Kaddáfí (tehdy těsně po padesátce) si nečekaně stáhl svůj arabský oblek, aby ukázal hruď, a prohlásil: „Pohleď, mám tělo dvacetiletého mladíka. Musíš mě však zbavit toho tukového polštáře.“ A jako vychloubačné dítě vzal doktora, aby mu ukázal osobní posilovnu a stometrový bazén přímo v útrobách bunkru.

Nebylo způsobu, jak se Kaddáfího zbavit, aniž by diktátor podstoupil alespoň nějakou zkrášlovací kúru. Vůdce chce, vůdce bude mít. Ribeirovi se přesto podařilo přesvědčit Kaddáfího k odkladu liposukce až za půl roku s tím, že odsátý tuk použije pro vyplnění vrásek. Doktor se mohl s úlevou vrátit do Brazílie.

Nakonec se z půl roku stalo 13 měsíců, zato se však Ribeiro vrátil i se specialistou na vlasové implantáty Fabiem Naccachem. Tentokrát museli cestovat přes Řím, Maltu a odtud řeckou lodí do Tripolisu. Zde byli očekáváni jednou doktorkou a všichni tři poté jeli do města Surt.

Tam už čekal Kaddáfí ve svém obrovském stanu. Evidentně nechtěl, aby to kdokoli věděl, proto se sešli mimo Tripolis, pouze s ochrankou a jednou rusky hovořící blondýnkou.

Bylo sice odpoledne, ale Kaddáfí je poslal spát s tím, že je moc horko, a dodal: „V Libyi přes den pracují pouze chudáci. Operovat se bude až ve dvě ráno, proto od půlnoci buďte fit.“

Fabio Naccache se činil celou noc. Jediná pauza byla neočekávaná a vyvolána impulzivním křikem: „Kde je můj hamburger!?“ Jakýsi sendvič s teplým mletým masem a bílou omáčkou během chvilky donesla blondýnka.

Druhý den byla řada na Ribeirovi, který měl po půlnoci převést tuk z břicha do vůdcovy tváře. Ribeiro se odvážil požádat o dřívější začátek, protože ještě trpěl jetlagem po dlouhém letu. Kaddáfí odvětil: „OK, no problem.“ Od osmi večer už byl brazilský chirurg nastoupen v moderní klinice přemístěné z bunkru do stanu ve společnosti dvou anesteziologů ruské a egyptské národnosti a jedné srbské zdravotní sestry. Ale Kaddáfí se samozřejmě dostavil až o půlnoci, jak původně chtěl.

Po zákroku se doktoři museli zdržet v Libyi až do ukončení rekonvalescence. Opět bez varování a znenadání se po deseti dnech objevil usměvavý Kaddáfí a se slovy „toto pusté místo bez žen a alkoholu musí být pro vás Brazilce utrpením“ jim dovolil vrátit se domů, vzpomíná Ribeiro.

Ribeiro a Naccache celý příběh drželi v tajnosti jednak proto, že jim to neumožňovala lékařská etika, a také kvůli tomu, že doktor Ribeiro je velmi uznávaným chirurgem. Byl prezidentem brazilské Komory platických chirurgů, publikoval 68 vědeckých prací. Po konzultacích s lékařskou komoru však nakonec dospěl k rozhodnutí, že nechá v tomto případě stranou etiku a promluví o své zkušenosti. Usoudil, že Kaddáfí už není jenom pacient, ale osobnost, u níž je celkem důležité znát charakterové rysy a chování v určitých situacích.

Ribeiro tvrdí, že nepřijal Kaddáfího peníze, ale Naccache obdržel balíček diamantů (údajně pro své ženy) a přiznává, že si za ně koupil nový byt.

Před pěti lety Kaddáfí znovu kontaktoval Ribeira s přáním, že by chtěl provést celkový facelifting, ne pouze redukci tuku. V tomto případě Brazilec dokázal odmítnout. A o libyjském vůdci již slyšel pouze z médií.

Článek napsán pro server www.ceskapozice.cz


Vůdce libyjské revoluce se svým zkrášlovačem v roce 1994: Muammar Kaddáfí a Liacyr Ribeiro


Před 17 lety v Kaddáfího knihovně nad jeho bunkrem, zleva tehdejší libyjský ministr zdravotnictví Muhammad Zaíd, doktor Ribeiro a Kaddáfího pákistánský lékař


Dr. Ribeiro dneska