Ahoj, heteráku, jak jsem slibil, tady jsou mé poznámky ke Qvéčku:
1) Pořad by měl mít určitou formu, měl by mít charakteristické prvky a ne, aby každý díl vypadal jinak;
2) neměl by být tak alternativní - pro intelektuály, ale měl by se zaměřit na početnější cílovou skupinu;
3) měl by být veden skupinou silných, neočekávaných, atraktivních a výrazných moderátorů.

Samozřejmě chápu, že ze strany tvůrčí skupiny může být jistý odpor (člověk nestuduje na FAMU, aby dělal komerční věci a ani veřejnoprávní TV nebude chtít něco á la Cosmopolitan pro buzny), avšak dostat se k širšímu publiku neznamená být komerčnější, ani hloupější. To, co láká tzv. normální lidi je jistá periodicita, opakovatelnost - že rozumí tomu, co mají před sebou. My, intoši (sic) máme rádi něco nestandardního, nového, co neznáme a neviděli jsme předtím. Jenže si musíme uvědomit, že pokud má Qvéčko hrát ve společnosti určitou roli a chceme ukázat, jací homosexuálové opravdu jsou, je zbytečné takový pořad zacilovat na lidi, kteří už to ví, nebo kterých se nějaká diskriminace netýká. Je to jako se snažit číst Bibli v kostele - tam už jsou všichni věřící. Větší umění je dostat ateistu do kostela, což v našem případě znamená - získat si diváky, kteří jsou proti nám.

Je alarmující, jak je ta generace lidí pod 20 let homofobní. Mé vysvětlení pro tento jev je, jak jsem už někdy napsal, že předchozí generace, zejména Husákovy děti a jejich potomstvo žili ve světě, kde byl kompromis nutný, protože měli kolem sebe různé typy lidí a neměli na výběr. Teď, si ti mladší mohou na internetu vybrat svůj kmen a žít výhradně s těmi, kteří mají stejné myšlení a názory. Dřív byli mladí donuceni, i když nepřímo, poslouchat zprávy (při večeři), trávili více času ve společenské místnosti, než je tomu dnes. Ta kulturní separace měla jako vedlejší efekt, že ten pocit, jaký měla ta předchozí generace, že musí akceptovat různorodost, už vymizel a ta nejmladší generace se v zájmu svých kmenů radikalizuje.

Proto si myslím, že naše mise bude smysluplnější, pokud přiblížíme, co to je nebo jací jsou homosexuálové a jiní právě této skupině obyvatelstva. Tak mě napadlo, že nový formát bude pravidelný a jasně vyhraněný, ale taky atraktivní právě pro tu mladší generaci, která by se u tv nezastavila, když tam nebude nic z jejich světa. Jeden z nápadů byl dát jako moderátora Daniela Landu. Domnívám se, že by takovou příležitost zlomit vlastní obraz nácka přijal, a ten element kontroverze bude pro tu cílovou skupinu dostatečně atraktivní. Dále, pokud se bude někdo stydět, že kouká na pořad o gayích, mohl by právě tento moderátor tento stud eliminovat. A hodně lidí by při surfování by na tenhle pořad (kvůli Landovi) kliklo, protože by předpokládali, že to je něco, co by je zajímalo... něco pro heteráci...

Samozřejmě nemůžeme všechno vsadit na jednu kartu, padla další jména se širším appealem a od koho zároveň máš pocit, že tam ten člověk nepatří, že s tou skupinou nemá nic společného. Např. pop Vojta Kotek, cool Vojtěch Dyk nebo - když jsi navrhoval transku - tak Vondráčkovou ;-))) (a ta se teď potřebuje zviditelňovat, přeci jen, je to poklad národního kulturního dědictví...); co třeba Roman Šebrle, Aleš Valenta, heterák Lukáš Vaculík? :-D Pavel Zuna nebo co třeba i Vladimír Železný - ten by se též určitě vrátil na obrazovku - mohl by odpovídat na telefonické dotazy od heteráků. Ještě provokativnější by bylo, kdyby tam byli 2 mladí moderátoři kolem 13 let, kluk a holka (jak staré jsou Tvé děti?)

Každopádně teď nechme moderátora stranou a jdeme k možnosti vytvoření formátu, který se opakuje a je pro diváka snáze identifikovatelný. Takže mít místo jeden týden profily, další týden eventy, další týden cestování do nějaké části světa, což je zmatečné, tak by bylo lepší současné formáty zkomprimovat a přidělit jim v každém dílu určitý počet minut. Tzn. že by Qvečko mohlo začít s Přehledem (co se v uplynuvším týdnu událo ve světě, který se LGBT komunity týká, pak nějaká reportáž, pak Reportáž týdne, poté může následovat pravidelná vtipná anketa A co na to heteráci? ("Jak mají gayové sex", "jsou role rozdělené na maminku a tatínka?" a další známá klišé: důležité avšak je, aby to bylo v každém díle). Pak může být klasický profil - Osobnost týdne. Následovala by v současnosti nepravidelná rubrika o zahraničí (byla by pravidelná), pak by se dalo zařadit pravidelná zpověď rodičů, jak přežili coming out svého dítěte, jak to měli předtím, jak to mají teď. Mohlo by se tam dát i rodiče, kteří své děti zavrhli, aby to právě ostatní obměkčilo.

Bylo by zajímavé, kdyby se v průběhu celého pořadu objevovala dvojice, která by se dohadovala o někom, zda je, či není gay, aby se smazaly stereotypy... Na konci by se došlo rozluštění. Někdy by se u třeba Vaculíka, Klause, Moravce atd. mohlo dát jako odpověď "nevíme". Takové jednoduché a vtipné spojováky mezi rubrikami pomáhají k tomu, aby se divák zdržel u celého pořadu, protože kolikrát i já sám, když jsem koukal, že následuje nějaká delší reportáž nebo rozhovor s někým, kdo mě nezajímá, raději jsem přepnul. Např. pořad pod pokličkou. Člověk se pak těší na odpovědi a zůstane až do konce...

V současnosti jsou těmito spojováky různé skeče, ale nejsou stejné a neplní tu funkci, kterou by měly mít (nespojují, ale rozdělují rubriky). 

Takže bychom udrželi formáty, které máme v současnosti, ale jen by se spojili do jednoho pořadu a upravili by se trochu do provokativna, a ne prázdného humoru. A vše s cílem získat k obrazovkám heterosexuální většinu a objasnit jim, že různorodost gayů je obrovská, že nejsou jen vykroucení a dát lidem možnost, aby se identifikovali s někým, kdo v pořadu vystupuje. většina těch nápadů je jen nekonzultovaný jednostranný brainstorming z mé strany a až se sejdeme všichni, jistě nalezneme nějaké společné řešení...

Když jsem koukal na celý seznam pořadů od roku 2007 jsem si uvědomil, že není žádné téma, které by ještě nebylo zpracováno. Tak, jak jsi říkal, teď se nejčastěji spíše budeme vracet k tématům, které bylo již zpracováno, ale udělali bychom ho třeba precizněji. Tady je seznam témat + lidi, kteří by tam mohli vystupovat:

- Mám jednoho trpaslíka ze Slovenska, který by rád mluvil o tom, jaké je to být gay a "velmi malý" - narozdíl od toho, co bychom očekávali, má velmi bohatý sexuální život, je velmi sebejistý a do určité míry to ve své společnosti má jednodušší, protože by málokdo měl žaludek na to, aby proti němu, kvůli jeho vzrůstu, šel...;
- taky bych měl jednoho vozíčkáře se stejným profilem (sebejistý), zda i přes paralýzu má erekci, a jak to v sexu dělá;
- totéž o nevidomích;
- nenašel jsem něco na téma "gayové, kteří nikdy neměli homosexuální styk a jsou i starší, mimojiné to může pomáhat k pochopení toho, že homosexualita není jen o sexu "jsem panic, ale jsem gay" mezi lesbičkami je to častější;
- reportáž s velmi upřímnými otázkami a odpověďmi na téma, jaké to je být starý gay/lesba;
- mám lidi, kteří patří k různým sektám a náboženstvím, kteří by před kamerou hovořili nejen o své homosexualitě a i heterosexuálové (Krishna, jehovista, Mórmon), kteří by hovořili o masturbaci (lidé, o kterých by si to nikdo nemyslel);
- gay/hetero Vietnamci - jaký sex praktikují, specifičnost vztahu k homosexualitě;
-  rozsáhlá anketa mezi hetero adolescenty o jejich mylných představách o tom, jak to mezi gayi funguje (maminka x tatínek);
- nebylo by na škodu mít jistou rubriku o profilech historických osobností podezřelých z homosexuality Ullysses Grant, Eduard Cupák, Toyen, Da Vinci, Edward Meynard Keynes, Michaelangelo, Jirka Labus;
- taky bych navrhoval, třeba i jako pravidelnou rubriku, že bychom vytvořili scénu, která by vypadala jako Freudova kancelář, ve stylu Film Noir, plná stínů, barevná a s různými ikamerovými úhly, kde by na gauči ležel buď homosexuál, který vypráví o svém utrpení při dospívání (kvůli orientaci) nebo člověk, který je naopak velmi proti homosexualitě, a tady by, jako u psychiatra vysvětloval, proč tomu tak je, jako např. skinhead, kněz nebo Bobošíková :-))

Tohle jsou jen mé první postřehy...


MŮJ NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNEK v Deníku Referendum ZDE: Tak tu máme český guláš, pánovééé



(reprodukce imejlu)