Bylo, nebylo, mnoho lidí v zemi Santa Theista bylo nadšeno obrovskou mocí, kterou Chůva představovala. Obyvatelé hlavního města Santa Theisty, Fundamentalia, byli zvlášť potěšeni, že budou mít možnost vnutit své ctnostné hodnoty jiným. Samozřejmě, ve Fundamentalii se lidé začali okamžitě nahlas dramaticky dohadovat, kteří vůdci by byli nejvhodnější jako představitelé, ale vzhledem k tomu, že k takovým hádkám ve Fundamentalii docházelo často, nikdo si toho nevšímal.

Avšak existovali i lidé, kteří se Chůvina státu obávali. Projevovali odpor vůči téměř všemocnému státu a viděli Chůvu jako hrozbu a násilné omezení jejich víry. Stejně jako existovaly určité země, které buď částečně anebo úplně propadly Chůvinu vlivu, několik jiných zemí jejímu vlivu nepropadlo.

Pragmatusia byla země, kterou jen částečně přesvědčila tvrzení Chůvy. Mnoho obyvatel chápalo, že Chůvin stát nemůže být schopen poskytnout prospěch všem skupinám žijícím na jeho území. Pár lidí i si uvědomovalo, že Chůvin jen slibuje, aby si získal poslušnost lidí. Obyvatelé země Praktikusia prostě nechápala, co je na Chůvině státu tak atraktivního. Chůvina politika byla zjevně kontraproduktivní a proti veškerému zdravému rozumu. "Nám se tady vede tak dobře," prohlašovali obyvatelé Praktikusii, "a lidé přijímají opačné myšlenky? To nedává smysl!"

Ale svou bolest rychle překonali a vrátili se k debatě mezi vesnicemi. Někteří z nich kritizovali nedávnou praxi přijímání filozoficky nesprávných cizinců z tak deprimujících zemí, jako Schwartzvillu, Cikanstán, Ethnuslavia a - což bylo nejhorší - i ze Santa Theisty z Horkých kontinentů. Jedna složka obyvatelstva byla odsouzena za to, že požadovala, aby - jestliže se tito uprchlíci nepřizpůsobí a nestanou se během času seriózními Objektivny (jak se sami o sobě říkají obyvatelé Praktikusia) byli deportováni, aby byla zachována nedotknutelnost národů.

Avšak když se země Praktikusia rozhodla překřtít se na Velkého bratra, Chůvin stát se octl na rozcestí. Velký bratr se aktivně o Chůvu ucházel, bez ohledu na velký věkový rozdíl mezi nimi, a dokonce začal využívat běžné praxe mezi svými občany, totiž že ji obtěžoval a pronásledoval proti její vůli. Ale Chůva se zbavila svého hněvu a zvládla plně zbytkové filozofie ztraceného království Lidí duhy, kteří dočasně obývali bývalé území Praktikusia.

A tak během času Chůva před téměř incestními požadavky Velkého bratra nekapitulovala. Jenomže poslední stránka této pohádky se ztratila, a tak nikdo neví, jestli žili spolu šťastně až do smrti.