Petr Dvořák, fundokřesťani a homosexualismus - Toleriert aber nicht akzeptiert
Letos Petr Dvořák mimo jiné stihlo:
a) pokusit se za běhu odvolat své hlavní mediální partnerství Prague Pride;
b) rozhodnout o zrušení magazínu Q a nahradit jej neidentifikovatelným volným "programovým oknem" pro (sexuální?) menšiny;
c) oproti minulým letům omezit na minimum podporu a propagaci festivalu Mezipatra, jehož byla ČT ovšem generálním mediálním partnerem.
Toleriert aber nicht akzeptiert... Heil Kalousek!
Česká většinová společnost je velmi tolerantní, jelikož neřeší sexuální orientace, je jí to prostě jedno, proč? Dlouhodobá sekularizace přispěla národu k tomu, že je jeden z nejtolerantnějších. Homosexualita je stará jako lidstvo samo a její společenské přijímaní se lišilo a liší v různých dobách a v různých kulturách. Společenské postoje k homosexualitě pokrývají širokou škálu od vyložené homofobie (strachu z homosexuálů) až po kladné hodnocení homosexuality jako žádoucího a společensky vhodného chování.
Podle amerických výzkumů z 50. let bylo z 76 zkoumaných kultur pouze 27 homofobních (smrtí trestali homosexualitu např. Aztékové a Inkové, ale jinde bylo trestem například pouhé společenské zesměšnění). Zbývajících 49 kultur se k homosexualitě stavělo loajálně nebo homosexuální chování přímo tvořilo součást náboženského, sexuálního a společenského života.
• Na Nové Guinei jsou chlapci ve věku 7–10 uváděni homosexuálním aktem do světa dospělých. Jakmile pak založí rodinu, nesmějí se těchto aktivit nadále zúčastnit;
• Přírodní kmeny v Melanésii umožňují (některé přímo nařizují) navazovat sexuální kontakty s oběma pohlavími, aby lidé měli možnost srovnání;
• Některé kmeny severoamerických indiánů umožňují změnu rodové identity. Jedinci, kteří se cítí spíše příslušníky opačného pohlaví, mohou přijmout opačnou rodovou roli, včetně povinností z ní vyplývajících (u mužů adopce dětí, u žen válečnictví atp.);
• V Mezopotámii, Egyptě i na územích obývaných Židy je doložena mužská prostituce ve starověku. Navzdory praxi se však morálka uvedených kultur stavěla k homosexualitě zamítavě a trestem za homosexuální chování bylo ukamenování;
• V Indii tvoří homosexuálové, bisexuálové a transsexuálové zvláštní skupinu lidí (hidžrů), kteří si uvnitř své komunity utvářejí rodinné vztahy. Rodiče předávají dítě, které je zjevně odlišné, již od útlého věku hidžrům, aby bylo mezi svými a nestávalo se ve většinové společnosti terčem posměchu;
• Islám se staví velmi zamítavě k homosexuálnímu chování, nikoliv však k homosexualitě jako takové. Pokud se gay ožení homosexualita není považována za překážku) a plní své pevně určené společenské funkce muže, jeho soukromí a případný diskrétní mimomanželský sex nikoho příliš nezajímá. Diskrétní lesbický sex není považován za příliš důležitý a je trestán mnohem mírněji než například cizoložství, protože nemá takové společenské důsledky (riziko nemanželských dětí a majetkových sporů).
V období Říma byla homosexualita zpočátku přijímána jako „řecký zvyk“ velmi benevolentně, např. do armády byla vybírány přednostně dvojice mužských milenců. Postupně však homosexualita začala být vnímána jako „nedostatek mužnosti“. Středověk znamenal dlouhou éru odmítání homosexuality pod vlivem židovsko-křesťanské tradice. Dokladem je Karolinský trestní zákoník Karla IV. z roku 1353, podle něhož měly být homosexuální styky krutě trestány. Určité uvolnění přinesla až renesance, kdy se ke stejnopohlavní lásce začali veřejně hlásit významné osobnosti, jako byl například Michelangelo. Homosexualitu připisují historikové i mnohým renesančním papežům. Na počátku novověku nebyla teoreticky homosexualita tolerována vůbec, navzdory tomu se však značně zvyšuje počet zmínek o její existenci. Na francouzském královském dvoře založila skupina šlechticů řád sodomitů, jehož stanovy zakazovaly členům milostný poměr s ženami.
Teprve na konci 19. století začala širší veřejnost homosexualitu více reflektovat a pro řadu osobností přestalo být existenčně nebezpečné se k ní přiznávat. Poměrně dobře znám je milostný poměr básníků Arthura Rimbauda a Paula Verlaina. Odhalení homosexuálního zaměření však stále mohlo znamenat společenské znemožnění a konec slibně se rozvíjející kariéry. Svědčí o tom případ Oscara Wilda, který byl pro homosexualitu odsouzen na dva roky vězení, bylo zakázáno prodávat jeho knihy (umělecky i lidsky jedinečné), hrát jeho hry a veřejně se o osobě autora zmiňovat. Oproti tomu byla tolerována například homosexualita významného anglického politika Cecila Rhoda.
Vaši fundokřesťani jsou přesvědčení, že homosexualita je něco jako politická strana, kam se získávají fanoušci pomocí agitace.
Petr Dvořák je člověk, který nikdy neměl být postaven do čela veřejnoprávní ČT. Osoba, která si nepamatuje, kdy byla přijata za kandidáta KSČ, a jež si nic nepamatuje ani o tom, jak byla po dvou letech úspěšně absolvované kandidátské lhůty přijata v soudružském kolektivu studentů posledního ročníku VŠE za člena rodné strany, je nepochybně nějaká divná. Dvořák si jistě pamatuje, jak šel do školy, vstoupil do Pionýra, jak dostal občanský průkaz, jak byl členem a funkcionářem SSM, jak maturoval a jak studoval na VŠE, ale na revoluční předvoj československého proletariátu si ne a ne vzpomenout. Není to na diagnózu dr. Chocholouška?
Organizační opatření šéfa ČT zavedla tuhý centralismus v řízení. Rozhodování o tvorbě a osobní odpovědnost byla znovu nahrazena neprůhledným systémem hodnotitelů.
Tak se nám pomalu ČT NOVAlizuje a bude PRIMA.
Q - Báječný nový svět:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10121061347-q/211562210900041/video/