Sefovat neni jenom administrovat, ale vest. Je to rozdil mezi politikem a Statnikem. Podle me, ted v CR nejkreativnejsi sefredaktori, kteri zaroven umeji ridit velke struktury, jsou Dalibor Balsinek a Pavel Safr.

Fluktuace manazeru v Americe je nejen normalni, ale dokonce ocekavana. S novou hrackou roste kreativita. Proto je to prirozene, ze clovek ma spoustu novych napadu, kdyz nastoupi do nove prace. Zejmena v mediich. Samozrejme mluvim o dulezitych, klicovych funkcich.

V Ceske republice je vsak kulturne zakotvene, ze nekdo na vysokem pozice se tam drzi tak dlouho, jak jen muze.

Kdyz se podivame na zmeny k lepsimu, co udelaly Lidove noviny pote, co jeji dlouholety sefredaktor odesel z funkce a na jeho miste vstoupil byvaly sefredaktor casopisu Tyden, Dalibor Balsinek, vidime tuto teori v praxi. Balsinek byl velmi uspesny v projektu sestaveni silneho zpravodajskeho tydeniku podle mezinarodnich tradice.

Spousta lidi mu vycitala bulvarizaci obsahu a titulni strany, ktere podle mnohych porusovaly mistni vkusu. Pravdou ale je, ze ta vazna, seriozni, nudna media s fetisem na zpravy o politice, ktera si preje tolik konzervativnich dusi (napravo i nalevo), nemuze existovat ve svete, kde politik je taky celebrita a kdy uz nejsme tak nebarevni, jako v minulosti.

Staci se podivat na fenomen v Americkych internetovych denicich jako napriklad The Huffington Post a Salon.com, oba silne zamereni na politiku, ale s velkym mnozstvim tzv. bulvarni zpravy. I BBC konci zpravodajskou relaci vzdycky nejakou kuriozni zpravou, necim vtipnym nebo roztomilym. Jde o to, jak vulgarne se to dela.

To, co Balsinek delal v Tydnu, Pavel Safr delal v Mlade Fronte Dnes. Navzdoru tomu, ze vseobecne je slyset od „vzdysistezujicich“, „nikdystastnych“ Cechu, ze se MfD stala bulvarem, ze se to neda cist atp., MfD cte stovky tisic lidi denodenne. To jenom znamena, ze „my“ nejsme to, co bychom chteli byt nebo co rikame nahlas ze jsme. Pravda je, ze pro vetsinou lidi to neni bulvar, je to denik pro celou rodinu.

Balsinek i Safr aplikovali formuli, ktera reflektuje nasi moderni spolecnost. Uz nehrozi jaderna valka, ktera by znicila cely svet. Vime, ze teroriste maji problem skutecne spis s Amerikou (a opravdu spis s Izraelem), proto lidi taky nejsou tak vazny jako driv... I kdyz to neni podstatne pro muj zivot, pravda je, ze bych chtel vedet, jestli Brad je porad s Angelinou a copak udelaji s tema nekolika barevnymi detmi... :-)

Pavel Safr zacal delat daleko lepsi praci, kdyz prisel o pozice sefredaktora v MfD. Zejmena ja muzu mluvit o Safrovi v dobrem svetlo, protoze nejsem jeho „kamos“, nechodim s nim na pivo (ani s nikym, protoze nepiju) a jednou me chtel i zazalovat za to, ze jsem verejne zpochybnil oficialni duvody jeho ukonceni v pozici sefredaktora v Mafre...

Uz kdyz delal v MfD, tak jsem pochopil, co dela a souhlasil s tim, nebot sam, jako sefredaktor tydeniky Redhot a potom Mlada Fronta Plus i jako sefredaktor deniku Metro jsem aplikoval stejnou formuli. Muj obsah nabizel nejenom klasicke reportaze o politice a tzv. „hard news“, ale taky to, co hodne lidi nazyva blbostmi, ja spolecenska temata.

Rozdil mezi nami byl jenom v tom, ze ja nikdy neventiloval svoje politicke nazory (ktere mimochodem nejsou schematicke a cernobyle jako je tu typicke, tak nejsem ani levicak, ani pravicak) v mediich, ktera jsem ridil. A to ne jen protoze beru svoji praci za svate povolani, nikoli jako jen nejaky „job“, ale protoze nepovazuju za ferove vuci ctenarum hrat nejakou manipulativni hru se zpravama. Taky protoze jenom hloupy sefredaktor muze verit, ze jeho titulky nebo vyber prispevatelu skutecne ovlivni volice. Jehovuv svedek mi muze ukazovat svuj casopis a Bibli cely den a ja i tak budu dal ateista...

Je tu modni rict, ze ceska media jsou pravicova. Dalsi blbost, majitel nepoprosi jejich sefy, aby prosazovali nejakou ideologii – jeho skutecny zajem je aby inzertni oddeleni vydelalo co nejvic. Neni to politicka moc, co majitele mistnich medii chteji, ale penize. Proto ta bulvarizace, nikoli pravicovost. Pokud se to tak mistni media tvari, je to protoze jeji sefove maji pocit, ze jsou „in“. Byt pravicak je „in“, levicak je „out“, staci se podivat na jeji saka (nebo „dredy“)...

Ta moc prijde i tak. Nebo nejaka „pravicova“ medialni skupina prisla o sve pozice behem celych tech let, kdy levice vladla? Nesmysl.

Ani vliv „pravicovych“ medii nevyhraje ted volby pro ODS. Titulky o tom, jak to bude spatny, kdyz se Paroubek vrati, stejne nezasahnou dost lidi na to, aby zpusobily jakykoli rozdil ve vysledku voleb. Kdo cte noviny, anyway?

V dnesni dobe ani televize nema ten vliv, co byval, protoze uz tolik lide nekouka na televizi a bere sve informace z internetu, „a la carte“.

Tak nakonec vidim, jak to bylo k jeho prospechu, ze Pavel Safr prisel o pozici sefredaktora MfD. Jak se to dela s vysokymi manazery, nejdriv mu Mafra dala nejaka „sinecura“, neco jako kreslo v konzultacni rade, proste jenom aby spoluprace skoncila klidem a hrdost zesazeneho cloveka nebyla zranena.

Ale samozrejme ten clovek vi, ze prisel o moc. Kdyz se o tom prestalo mluvit, Safr se zacal snazit o to, co uz nekolik spickovych lidi z ceskych medii marne zkusilo – delat z Hospodarskych novin nejen noviny o ekonomice.

Stacilo byt poslan do „exilu“ od Mafry, pak jednou neuspet (v Hn) aby v sobe Safr nasel velkou kreativitu a odvahu. Kdyz jako mlady manazer aplikoval ty zname neoliberalisticke taktiky k rizeni redakce a ukazal, jak se uspesne dela „soft tabloid“ v CR, ted prave on inovuje v Reflexu.

Hodne lidi bude proti memu nazoru protestovat, hlavne protoze v CR je takova divize jako kdyby slo o zapas Sparta-Slavia - ti kteri se identifikuji s tzv. intelektualy nebo levice jsou neschopny akceptovat ani to, ze medialni produkty maji byt pro nejsirsi cilovou skupinu, jinak neprezijou (coz neznamena, ze kazda stranka nebo clanek je pro vsechny, ale ze ve stejnem mediu vsichni maji svuj kout).

Safr opravdu dostal Reflex o stupen (nebo vic) vys. Byvaly sefredaktor, Petr Bílek, byl velmi respektovan, cela redakce ho mela moc rada a ctenari Reflexu patrili vic mezi kulturnejsi typy, takze casto titulni strana toho tydeniku prinesla predmet nebo osobu, ktere znal jen maly okruh lidi. Byl to skvely casopis, ale min a min pro sirsi pocet ctenaru. Jenze Reflex mel byt – a ted skutecne je pro Tydnu – jako Newsweek je pro Time v USA. Jsou to dva tydeniky, kteri souperi mezi sebou o stejnou cilovou skupinu. A nabizeji clanky pro celou rodinu.

Safr inovuje napriklad tim, jak si hraje s editorialem, obsahove i tvarove. Kdyz jsem zacal pracovat v CR jako sefredaktor, prvni vec, za kterou jsem byl kritizovan, byl ze misto klasicky editorial typu „na strane 53 najdete reportaz od nase spolupracovnicku blablabla“, nabizel jsem jeden delsi komentar o tom, co se ve svete delo nejdulezitejsiho a nejzajimavejsiho. Casto jsem si zahral nejen s obsahem editorialu, ale i s formou. Safr ted ma tuto odvahu a nestydi se za to - pro hodne lidi, je to moc exhuberanske, moc tim na sebe upozornuje, dela ze sefredaktora viditelniho hrace na mistni scene. Tak to ale ma byt.

Safr ma porazene ego z toho, jak prisel o jednou z nejdulezitejsi pozic v ceskych mediich, tak se snazi – a dela to dobre – ukazat vsem, jak je porad dobry.

Pravda je, ze ty slavne titulni strany, ktere urazily pani Paroubkovou, Davida Ratha i Pavla Bema jsou velmi dobre pro vyvoj demokracie v CR. Safr (a zatim soud) umoznuje, aby si Cesi uvedomili, ze politik nemuze chtit aby to byla jenom jeho oficialni slova z nichz budou media varit. Novinar ma refklektovat a diskutovat i verejne dojmy. Vseobecne dojmy, jako ten, ze David Rath ma fasisticke sklony.

Jako jihoamerican osobne vidim spis sklony ke „caudillismo“, takovi Peronovi pocesku. Pani Paroubkova by se mohla dostat znovu na titulni stranu Reflexu, az bude prvni dama, jako Evita...

Pavel Bem taky musi akceptovat nejen ze ho spousta lidi vidi jako prase, ale hlavne ze se uz nejen v zakulisi mluvi o jeho udajne zalibe pro kokain.

Takove diskuze o hranicich medii a o svobode slova nejsou moc trendy v CR. A malokdo z vysokych hracu na mistni medialni scene ma odvahu. Vetsina dela to, co delali generace manazeru a papalasu pred nimi – se snazi rict, co chce majitel slyset nebo aspon nebyt moc videt, aby po nich moc nechteli. Jako workoholika me to desi. A jako milovnika medii, me to stve, ze malokdo tady prinasi do sve prace novinky.

Sefovat neni jenom administrovat, ale vest. Je to rozdil mezi politikem a Statnikem. Podle me, ted v CR nejkreativnejsi sefove, kteri zaroven umeji ridit velke struktury, jsou Balsinek a Safr.

Samozrejme, jeste chybi jejich ekvivalent co se tyce jeji internetu. Lidovky.cz jsou prumerne. Proc, napriklad, nema takovy okenko „Twitterzpravy“? Zaprve, kdyz chteji byt LN znacku pro mlade manazery, univerzitni studenty a lidi, kteri maji kvalitni zivot, ekomomicky i kulturne, Twitter je, na rozdil od adolescentskeho Facebooku, nastroj pro takoveto dospelejsi uzivatele, kteri maji co rict. A stava se dulezity pro „decision makers“.

Tak by byl Twitter nejen podvedome oznacoval uroven znacky LN, ale taky by umoznil to, co zadna dalsi redakce nemuze udelat: pustit zpravu typu „Michael Jackson zemrel“ uz par vterin pote, co by to jakykoli redaktor LN zjistil. Ctenari lidovek.cz by tim padem mohli vedet, ze kdyz se stane neco dulezityho, co se jeste bude zpracovavat ve forme clanku, tak o tom uz nekdo z redakci pusti vinatky, ihned jak informace dostane. „Udajne na infarkt“, o par vterin pote, „Podle CNN, lekar volal policii“, atd. Muze i delat chyby, protoze ctenar pochopi, ze redaktor popisuje v primem prenosu. Pokud bude to napsat na liste „stalo se ted“ nebo podobnyho, nemuze napsat to, co neni jeste overeno, jinak se dopusti kachnu, nebot ten mimoradni pruh pusobi jako oficialni prostor, okenka Twitter ne. Je hovorova, je slyset „hlas“ redaktora, muze obsahovat zkratky, vtipni a modernejsi jazyk. A protoze nemame cas na cteni nekolik zprav, avsak od 140 charakteru neutikame. Vim, ze kdyz pujdu na takovou stranku, neztratim cas a se dozvim rychle, co se deje. Fast news.

Nebo kdyz je napriklad politicky reporter Petr Kolář na Hradě a vidi, ze Klaus ma na prstech naplast, nemuze tuto informace davat do clanku, ale muze twittrovat a davat to na hlavni stranku online. Muze fotit zakulisi, jak vypada napriklad hlasovaci zarizeni nebo jaky ma poslanec mobil. Online medium musi nabyzet vic nez texty a par videi. Musi najit ten spravny obsah, ktery se odlisi. Musi umet vytvorit novy zpusoby, jak prezentovat to, co se deje. Televize na zacatku taky jenom adaptovala uz existujici media a formaty: trochu radio, trochu divadlo, trochu sport, trochu cinema, trochu variete. Az o deset let pozdeji zacala hledat vlastni formaty. Internet jeste hleda vlastni identitu.

Reflex online... nic novyho.

Online stranky pro tistena media musi najit vlastni osobnost, aby se odlisily, aby nebyly dalsi jidelna se stejnym knedlo, vepro, zelo, jen elektronicky.

V dobe, kdy tistena media umiraji, snazi se Balsinek spasit jednu dulezitou, historickou znacku, Lidove noviny, a Pavel Safr umoznuje, aby nezmizel polistopadova ikona ceskych medii casopis Reflex, zaroven pomaha svobode slova. Nic moc, ale kdyz se nic moc nikdy nedeje, jakykoli pohyb vypada jako velky. At prezije LN a at zije Reflex dal...