Je pro vydávání novin potřeba papíru? Odpověď na tuto otázku není zcela jednoduchá. Ještě před deseti až dvaceti lety by každý řekl že jednoznačně ano. S nástupem a rozšířením internetu se situace poněkud zkomplikovala: distribuce papírových novin je oproti elektronickému publikování pomalá, dražší, a náklady si vyžaduje dokonce i svoz neprodaných výtisků. Proto vznikají čím dál více sdělovací prostředky které sázejí hlavně nebo úplně na elektronickou formu. Ostatně, server Aktuálně.cz, na jehož stránkách právě brouzdáte, je toho nejlepším příkladem.

Náklady papírových novin v poslední době poněkud klesají, přesto však papírové deníky stále existují. "Zachraňují" je mimo jiné deníky které jsou zdarma. Kdo by odolal pokušení nevzít si je, když nic nestojí. A je vůbec důvod odolávat? Na papírových novinách je nejlepší to, že si je můžete vzít s sebou kam chcete, složit do kapsy, přečíst, rozdělit se o ně se známým a nakonec si je třeba nacpat do mokrých bot a zapálit si jimi oheň v kamnech.

Nic z toho s internetovými novinami pochopitelně udělat nelze. K jejich nevýhodám patří i to, že pro mnoho čtenářů je papír daleko pohodlnější než obrazovka počítače, a to i přes značný pokrok ke kterému došlo v posledních letech kdy klasické obrazovky s katodovou trubicí nahradily modernější displeje s tekutými krystaly které "nemrkají" a mnohem méně unavují oči. Takovýchto displejů využívají četná přenosná zařízení na kterých si pak je možno elektronické noviny nebo knihy číst. Vzhledem k vysoké a stále rostoucí kapacitě pamětí můžeme pak v kapse nosit doslova celou malou knihovnu.

Jenže ani tyto nejnovější výdobytky elektroniky stále nejsou bez chyb. Jednak je jejich výdrž omezená kapacitou baterií, takže nejpozději tak po deseti až dvaceti hodinách provozu je potřeba je dobít. Jiným problémem je čitelnost, či spíše nečitelnost displejů na přímém slunci. V tomto směru tradiční papír pochopitelně nemá chybu a vítězí na celé čáře.

Další pokrok je však již na dohled, a bude záležet zřejmě především na poptávce, do jaké míry se tato novinka ujme. Jedná se o elektronický papír, vynález starý sotva deset roků. Na první pohled se od klasického papíru moc neliší: je stejně ohebný, nepotřebuje žádné podsvětlení ani osvětlení - pokud ovšem nečtete v přítmí, kdy si na něj naopak posvítit musíte. Jeho rozdílnost od normálního papíru je ale podstatná: je totiž neomezeně přepisovatelný, takže na jediném listu si lze číst jednu stránku za druhou bez obracení. V tomto ohledu se elektronický papír podobá obrazovkám. Na rozdíl od nich je však jeho spotřeba elektrické energie nulová, s výjimkou kratičkých okamžiků kdy je "přepisován" což lze snadno přirovnat k obracení listů. Baterie, které slouží pouze k přenášení informací z paměti na povrch papíru, tak mají životnost v řádu nikoliv hodin, ale roků, případně, chcete-li, desetitisíců přepsání; snadno si lze představit že to málo elektrické energie by mohly poskytovat i malé sluneční články. Zkrátka, elektronický papír v sobě spojuje ty nejlepší vlastnosti obyčejného papíru a přenosné elektroniky.

Ačkoliv cesta k realizaci tohoto vynálezu byla dost dlouhá, jeho princip je překvapivě prostý. Obraz je vytvářen z malých teček - pixelů nanesených na povrch plastové podložky. Každý z pixelů je pak tvořen miniaturní kapslí v níž je uzavřeno nepatrné množství černého a bílého pigmentu. Ty se v kapsli mohou přemisťovat působením přiloženého elektrického pole, čímž se na svrchní stranu dostane černá, bílá nebo šedá barva. Po vypnutí napájení barvivo zůstane po neomezenou dobu stále ve stejném stavu. Elektronický papír je - tedy alespoň zatím - černobílý, na barevnou verzi si budeme ještě muset počkat.

Prototypy zařízení kde se tato novinka uplatňuje se již začaly objevovat; málokoho asi překvapí že hlavně v Japonsku. Tam byly například pokusně instalovány jízdní řády vyvěšené na zastávkách veřejné dopravy, které lze přepisovat automaticky kdykoli dojde ke změně časů odjezdů. Elektronický papír byl již také použit na místě displeje v elektronických knihách jejichž předností může být i to, že i poměrně velký list papíru lze jednoduše srolovat aby nezabíral příliš místa. Dalším potenciálním využitím jsou dálkově přepisovatelné etikety na regálech obchodů založené na zobrazení s elektronickým papírem. Oproti současně používaným etiketám s displeji z tekutých krystalů by se mohly obejít bez baterií a byly by imunní i vůči výpadkům proudu. Různých možných aplikací je jistě celá řada a bude záležet jak na obratnosti vývojových inženýrů tak na zájmu nás spotřebitelů jak se elektronický papír v budoucnu prosadí.