Váha informací
Moje dnešní zamyšlení souvisí s vědou na první pohled spíše okrajově. Jak se k ní vztahuje na druhý pohled, posuďte sami.
O tom, že v dnešním světě jsme zahlceni informacemi, bude asi pochybovat málokdo. Platí to jak ve vědeckém výzkumu tak i v běžném životě; kdo se chce udržovat takříkajíc "v obraze", musí informace nejen vyhledávat, ale i třídit zrno od plev a navíc rozlišovat co je ještě zrno a co už plevy. Zatímco vědecký přístup by měl být vždy kritický, být kritický není až tak velká věda. Připadá mi ale, že mnozí lidé informace konzumují jako sladkosti - ve velkém množství, stačí jim rychle je strávit a opatřit si další. Řada tzv. sdělovacích prostředků jim účinně pomáhá pestrou nabídkou zpráv, rádobyzpráv nebo směsi obojího. Občas se mi vybaví jeden příklad, který to dobře vystihuje.
Indiana zdolala Minneapolis, Annaheim pokořil Ottawu, Buffalo Rangers vydřeli výhru nad Tampa Bay, a tak dále, a tak dál. Mnozí z vás určitě vědí, že i takové "zprávy" přináší pravidelně náš veřejnoprávní rozhlas. Občas díky rádiovým vlnám dolehnou až k mým uším; to pak vždy obdivuji květnatost češtiny která snese srovnání s Karlem Čapkem - mám pochopitelně na mysli pestrost používaných sloves, nikoliv názvy amerických sportovních klubů, o jejichž existenci bych neměl, nebýt Radiožurnálu, nejspíš ani potuchy. Přemýšlel jsem nad tím, kolik posluchačů o sportovní výsledky tohoto druhu má opravdu zájem a pro jakou část je to jenom informační šum a prázdná výplň vysílání tak jako pro mne. Nechci snižovat úroveň amerického sportu, ale zdá se mi, že kdyby režie na tomto místě zařadila třeba výsledky přeboru v kriketu v Jihoafrické republice, byla by informační hodnota podobná.
Vzpomínám si, že ještě za dob Československého rozhlasu se ve vysílání objevovala aktuální meteorologická hlášení údajů získaných pomocí balónů. Uvádělo je vždy zaklínadlo: výška - tlak - teplota - rosný bod... a následovaly dlouhé řady čísel, která obyčejnému smrtelníkovi byla užitečná zhruba stejně jako výše zmíněné sportovní výsledky. Na rozdíl od současnosti byly tyto série čísel vysílány aspoň v době, kdy rozhlas poslouchal spíše málokdo.
V této souvislosti mne napadlo, jestli by Český rozhlas nemohl vysílat namísto výsledků pro fanoušky severoamerického sportu nějaké užitečnější údaje. Jako první se mi vybavily úrovně znečištění ovzduší ve velkých městech. Ty se samozřejmě už dávno měří a ten, kdo se o ně zajímá, si je s trochou úsilí může vyhledat. Kdyby však tyto údaje byly pravidelně vysílány, jednak bychom se snadno dozvěděli jak čistý vzduch zrovna dýcháme a jestli procházka na čerstvém vzduchu právě dnes bude také zdraví prospěšná; jednak je pravděpodobné, že by se alespoň malá část posluchačů občas zamyslela třeba nad tím, jestli zrovna dnes musí jet do práce autem a znečištění tak ještě o trochu zvýšit. - Našly by se ale možná i jiné možnosti, jako třeba informace o aktuální výši státního dluhu na jednoho obyvatele, nebo průměrný počet pracujících připadajících na jednoho důchodce... ale zanechme fantazie. Obávám se, že mlčící většina dá spíše přednost zprávám které sice nejsou k ničemu užitečné, zato jejich výhodou je, že přemýšlet o nich ani nelze. Je tedy pouze na menšině aby se pokusila prosadit svůj pohled; a řekl bych, že to platí dosti obecně.
O tom, že v dnešním světě jsme zahlceni informacemi, bude asi pochybovat málokdo. Platí to jak ve vědeckém výzkumu tak i v běžném životě; kdo se chce udržovat takříkajíc "v obraze", musí informace nejen vyhledávat, ale i třídit zrno od plev a navíc rozlišovat co je ještě zrno a co už plevy. Zatímco vědecký přístup by měl být vždy kritický, být kritický není až tak velká věda. Připadá mi ale, že mnozí lidé informace konzumují jako sladkosti - ve velkém množství, stačí jim rychle je strávit a opatřit si další. Řada tzv. sdělovacích prostředků jim účinně pomáhá pestrou nabídkou zpráv, rádobyzpráv nebo směsi obojího. Občas se mi vybaví jeden příklad, který to dobře vystihuje.
Indiana zdolala Minneapolis, Annaheim pokořil Ottawu, Buffalo Rangers vydřeli výhru nad Tampa Bay, a tak dále, a tak dál. Mnozí z vás určitě vědí, že i takové "zprávy" přináší pravidelně náš veřejnoprávní rozhlas. Občas díky rádiovým vlnám dolehnou až k mým uším; to pak vždy obdivuji květnatost češtiny která snese srovnání s Karlem Čapkem - mám pochopitelně na mysli pestrost používaných sloves, nikoliv názvy amerických sportovních klubů, o jejichž existenci bych neměl, nebýt Radiožurnálu, nejspíš ani potuchy. Přemýšlel jsem nad tím, kolik posluchačů o sportovní výsledky tohoto druhu má opravdu zájem a pro jakou část je to jenom informační šum a prázdná výplň vysílání tak jako pro mne. Nechci snižovat úroveň amerického sportu, ale zdá se mi, že kdyby režie na tomto místě zařadila třeba výsledky přeboru v kriketu v Jihoafrické republice, byla by informační hodnota podobná.
Vzpomínám si, že ještě za dob Československého rozhlasu se ve vysílání objevovala aktuální meteorologická hlášení údajů získaných pomocí balónů. Uvádělo je vždy zaklínadlo: výška - tlak - teplota - rosný bod... a následovaly dlouhé řady čísel, která obyčejnému smrtelníkovi byla užitečná zhruba stejně jako výše zmíněné sportovní výsledky. Na rozdíl od současnosti byly tyto série čísel vysílány aspoň v době, kdy rozhlas poslouchal spíše málokdo.
V této souvislosti mne napadlo, jestli by Český rozhlas nemohl vysílat namísto výsledků pro fanoušky severoamerického sportu nějaké užitečnější údaje. Jako první se mi vybavily úrovně znečištění ovzduší ve velkých městech. Ty se samozřejmě už dávno měří a ten, kdo se o ně zajímá, si je s trochou úsilí může vyhledat. Kdyby však tyto údaje byly pravidelně vysílány, jednak bychom se snadno dozvěděli jak čistý vzduch zrovna dýcháme a jestli procházka na čerstvém vzduchu právě dnes bude také zdraví prospěšná; jednak je pravděpodobné, že by se alespoň malá část posluchačů občas zamyslela třeba nad tím, jestli zrovna dnes musí jet do práce autem a znečištění tak ještě o trochu zvýšit. - Našly by se ale možná i jiné možnosti, jako třeba informace o aktuální výši státního dluhu na jednoho obyvatele, nebo průměrný počet pracujících připadajících na jednoho důchodce... ale zanechme fantazie. Obávám se, že mlčící většina dá spíše přednost zprávám které sice nejsou k ničemu užitečné, zato jejich výhodou je, že přemýšlet o nich ani nelze. Je tedy pouze na menšině aby se pokusila prosadit svůj pohled; a řekl bych, že to platí dosti obecně.