Pojmy „objektivita“ a „vyváženost“ jsou v novinařině pevně zakotvené, přestože jsou často zpochybňovány. Užívají se ve vztahu ke zpravodajství, nikoli k názorové části médií (komentářům či glosám apod.). Objektivitu a vyváženost zakotvuje jako povinnost zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, který musejí dodržovat veřejnoprávní i soukromé televize a rádia. Čas od času se stávají často frekventovaným výrazem, to když se média konečně odhodlají ke kritice do vlastních řad, jak jsme to nedávno mohli sledovat v kauze TV Prima.

Problém ovšem neleží ve zpochybňování smyslu těchto pojmů, pochybnosti jsou nezřídka na místě a také napomáhají k potřebné debatě, ale spíše v jejich definování, případně v jejich záměně. Upozorňují na to i oba letošní držitelé novinářské ceny Ferdinanda Peroutky, pánové Luboš Dobrovský a Marek Wollner, uznávané osobnosti nejen v novinářských kruzích.

Rozdíl mezi objektivitou a vyvážeností

Vyváženost si klade za cíl dát každému relevantnímu hlasu či dílčímu zjištění ten díl mediálního prostoru, který mu náleží. V případě prohlášení politiků či politických stran je třeba vyvážit jejich možnost sdělit veřejnosti své postoje, a to podle jejich postavení. Třeba premiér a šéf opozice by měli dostávat stejnou příležitost. Méně, ale přece, mají zaznívat názory mimoparlamentních politiků a stran, ve vzájemném poměru také při zachování stejné možnosti. A jestliže redakce zjistí dva (či více) vzájemně odlišné dílčí poznatky ke stejné informaci, měly by ve zpravodajství zaznít oba - vyváženě.

Objektivita nemá s vyvážeností nic společného. Snahu o objektivitu charakterizuje hledání a snaha o nalezení toho, jak se věci skutečně odehrály, tedy snaha o dobrání se a popsání reality, chcete-li pravdy. Nejblíže k tomu má investigativní žurnalistika, ale stejný přístup by měl zdobit i běžné zpravodajství. Obecně vzato je takto pojímaná objektivita ideál, k němuž se mají redakce a novináři vztahovat.

Objektivní informování se nemusí vždy povést, někdy to ani není možné, protože se nezdaří získat dostatek informací, ale novinář by měl pro věc vždy udělat maximum možného. Takto pojímaná objektivita je důležitá pro demokracii, jejím důsledkem je dobře informovaný a tudíž i sebevědomý občan, který méně podléhá různorodé manipulaci.

Absence takové objektivity má účinek opačný. Diváci zpravodajství TV Prima se dozvídali o uprchlících a migrantech výhradně negativní informace (viz server Hlídací pes), a to na příkaz šéfredaktorky a člena představenstva. Redaktoři dostali za povinnost přizpůsobovat skutečnost názoru vedení. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání tvrdí, že vedení TV Prima tímto příkazem zákon neporušilo, ten přitom přikazuje, že zpravodajství musí být objektivní a vyvážené. Prima a následně i RRTV se tak svým způsobem připojily k protiuprchlické hysterii, která jde přímo proti demokratickým hodnotám, jako jsou humanita a lidská práva.

Média na tom nejsou dobře

Média na tom podle Luboše Dobrovského nejsou dobře, a to z několika důvodů. Jeden spočívá v tom, že v papírových médiích nejsou redakce, které by na základě určitého názoru sdružovaly tvůrce.

„Pokud jde o veřejnoprávní média, tam jsou politicky vznikající vysílací rady, tedy ve skutečnosti politické orgány, které vytvářejí určitý typ cenzury. Cenzurní atmosféru. Ani rozhlas, ani Česká televize nesdružují lidi s určitým postojem, s určitým názorem. Dokonce jsou nuceny k něčemu, co je naprosto zabíjí - k tzv. vyvažování. Je o tom již vtip: Vyváženosti se dosáhne tím způsobem, že dáte pět minut vysílacího času Židům a pět minut nacistům. Bohužel to tak dopadá,“ řekl Dobrovský v rozhovoru pro Svobodné fórum.

Stejný příměr použil i Marek Wollner: „Možná to zní banálně, ale jako novinář veřejnoprávního média bývám často vystaven požadavku (skoro bych řekl až teroru) vyváženosti, která se někdy chápe doslova, povrchně či formalisticky. To může vést až k parodii na skutečnou žurnalistiku: ono známé ‚deset minut židi, deset minut Hitler‘.“

Wollner šéfuje pořadu Reportéři ČT, který se zabývá zjišťováním skutečností. Pro takový pořad je velmi důležitá objektivita, tedy snaha o popsání věcí tak, jak se doopravdy odehrály. Vyváženost zde nemá co pohledávat, pokud se náhodou s objektivitou nepřekrývá.

A také: jsou důležitá témata, k nimž je třeba přistupovat objektivně a zároveň nevyváženě. Vyjádření politiků mohou skutečnost deformovat, konzumenti informací se pak rozhodují podle toho, který z nich je jim sympatický, nikoli na základě kvalitně podaných informací. Dobrým příkladem takové deformace je nedávná „reorganizaci policie,“ respektive přístup k ní. Jak je v poslední době zvykem, společnost se i v tomto případě rozdělila na příznivce dvou odlišných politických postojů. Zkoumání skutečnosti prakticky nikoho nezajímá.

Hodnotová, či nehodnotová novinařina

Zastavme se ještě u Dobrovského postesknutí, že redakce se nesdružují na základě určitého názoru. To je důležitý moment, který se týká „sporu,“ zda má být novinařina hodnotově zaměřená, či nikoli. Jestliže totiž někdo dělá novinařinu bez ohledu na jakékoli společně sdílené hodnoty (v demokracii pochopitelně demokratické), pak může naplňovat „vyváženost“ popsanou oběma zmíněnými držiteli ceny Ferdinanda Peroutky: „Pět minut Židům, pět minut nacistům“.

Tuto „novinařinu“ stoprocentně naplňuje politický bulvár Parlamentní listy, další weby z jeho skupiny a další prokremelské weby. Parlamentní listy dávají velký prostor rasistickým a xenofobním názorům, protože to podle vydavatele a redakce patří k vyváženosti. Demokratické hodnoty zde proto nehledejme.

Vedle podivně pojaté vyváženosti porušují tato média i objektivitu. České prokremelsky orientované weby, mezi nimi především Parlamentní listy, využívají důmyslné metody manipulace, které odporují žurnalistickým pravidlům. Vyplývá to z analýzy, kterou provedli politologové z Masarykovy univerzity. Výzkumníci upozorňují na nebezpečnost těchto webů, které právě kvůli využívání manipulačních metod nelze považovat za zpravodajská média.

„Z čísel lze vyčíst, že se v jednotlivých textech objevovalo téměř ve 40 procentech svalování viny, v asi 34 procentech zveličování a fámy, v téměř 18 procentech neopodstatněné nálepkování a skoro osm procent zpravodajských článků obsahovalo názor autora, což by se nemělo stávat. Všechno to dokládá špatnou novinářskou práci,“ stojí v tiskové zprávě Masarykovy Univerzity k výsledkům analýzy. Upozorňuje na to server Romea.cz v článku Analýza varuje před prokremelskými weby.

Vyjasňování pojmů

Je třeba opakovaně vyjasňovat oba pojmy. Způsob, jakým se často chápe objektivita a vyváženost, přináší jak nejasnosti a nejednoznačnosti, tak i „zpravodajství,“ která nemá s novinařinou nic společného. I proto je dobře, že na to upozorňují oceňované osobnosti typu Dobrovského a Wollnera.



Článek byl napsán pro server Romea.cz.