Vážení a milí čtenáři. Váš bezvýznamný nástěnkář pro vás připravil další glosář, který jste si oblíbili. Přeji vám do dalšího týdne mnoho síly na pouliční předvolební hodování.

Šup a je tam

„Určitá skupina obyvatel nechodí do práce, parazituje na našem sociálním systému, a pokud jsou špatně integrováni a jsou ve většině, tak obyvatelé, kteří se snaží zachovávat naše standardy a pracovní povinnosti tak jsou tou skupinou ne plně chápáni a utiskováni,“ uvedla poslankyně hnutí ANO Radka Maxová v rozhlasovém pořadu, který byl věnován výrokům šéfa hnutí Andreje Babiše o Letech u Písku a situaci v sociálně vyloučených lokalitách. Jak se poznají populisté? Přeci tak, že hovoří o věcech, o nichž nic nevědí, ale tak, že to vypadá, jakoby o tom věděli mnoho. Navíc musí mít v každé větě buď urážku, nebo alespoň vodítko, které jasně ukazuje na vnitřního nepřítele.

Každý správný xenofob, rasista a populista dnes ví, že v jazyce, který používá, označuje výraz „parazit“ Roma. A, v množném čísle, jsou parazité totéž co Romové, všichni, jako celek. Maxová k nám spadla z 50. let minulého století, stejně jako Babiš. Tehdy u nás byla zavedena pracovní povinnost. A kdo nepracoval déle než šest týdnů, vystavoval se kriminálu za příživnictví. Ale možná by to hnutí ANO řešilo radši nově otevřeným pracovně-kárným táborem v Letech u Písku pro práce se štítící obyvatelstvo. Podle Babiše je to mnohem jednodušší: Kdo nepracuje, šup a je tam.

To se dá i prakticky rozšířit - pokud chcete řídit stát účinně, jako firmu, může se vám to hodit: Kdo se zastává uprchlíků a Romů, šup a je tam; kdo nesouhlasí s vůdcem, šup a je tam; kdo odmítá plošné zavádění EET, šup a je tam…

Žádný soud k tomu nepotřebujete, stačí vyhláška okresního tajemníka ANO. Babišovci zjevně nevěří, že uprchlíci a migranti budou coby předvolební téma do krajských voleb dostatečně silné, proto se vracejí i k tradičnímu vnitřnímu nepříteli v podobě „určité skupiny obyvatel, která parazituje na našem sociálním systému“. ANO, bude hůř.

Pověste ho vejš, ať se houpá

V centru Prahy loni protestovalo několik set lidí proti migraci. Někteří z nich nesli makety šibenic s nápisem Za vlastizradu, které se podle nich dopustili jejich názoroví odpůrci. Praha 1 na podzim rozhodla, že muž, který šibenice přinesl, nespáchal ani přestupek. Rozhodnutí potvrdil pražský magistrát a nyní i Městský soud v Praze, který odmítl žalobu ministerstva vnitra.

Podle soudu jde o spor o výklad a aplikaci zákona mezi dvěma státními úřady. Podle Milana Chovance nosit na demonstrace šibenice a vyhrožovat jimi druhým přesahuje meze svobody projevu a mělo by to být posuzováno minimálně jako přestupek. Chovanec asi bude muset prosadit nový zákon, protože podle dosavadní legislativy a jejích vykonavatelů je vyhrožování smrtí nevinnou zábavou na úrovni karaoke.

Opatrně to zkusím potvrdit: Ten, kdo shledává, že vyhrožování názorovým odpůrcům šibenicemi není ani přestupek, je vlastizrádce. Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost…

Klitoris je penis

Nová generace vědkyň přináší fascinující zjištění o těle a mysli, píše poslední číslo Respektu. A fascinující skutečně jsou. Článek odhalil tajemství ženské sexuality: „Klitoris je tvarem i chováním velmi podobný penisu.“

Ženská sexualita tedy má k té mužské mnohem blíže, než se tušilo, uvědomuji si zmateně. V tom ale přichází další nikým netušená atomovka: „Ženy erotické informace zpracovávají trochu jinak než muži.“ Tajemství ženské sexuality podle toho spočívá v tom, že má k mužské sexualitě mnohem dál, než to vypadalo po přečtení informace, že klitoris má vlastnosti penisu.

Musím se přiznat, že po těchto fascinujících zjištěních jsou mé znalosti o ženské sexualitě stejně panenské jako před přečtením článku. Článek sice opatrně připouští, že tvar klitorisu a jeho chování jsou informace známé již delší dobu, ale dodnes málo rozšířené. Tento nedostatek díky pokroku padl, protože dnes si každý, kdo má trojrozměrnou tiskárnu, může model ženského penisu vytisknout. Skoro to vypadá, že zkoumání sexuality přivedlo Respekt do místa, které se tradičně nachází od klitorisu i penisu sotva pár centimetrů.

Parlamentně-listovní tajemství

Portál Mediahub.cz přinesl zajímavou informaci: Články v Parlamentních listech si platí ministři i hejtmani. Celkové částky jdou do milionů. Inzerce vypadá jako redakční články. Oficiálně jde o platby za PR služby a reklamu pro společnost Our Media. Ta však vydává bulvární, protiromský a proputinovský web Parlamentní listy, pod který patří třeba i konspirační Protiproud Petra Hájka, a jako žádaný bonus pak svým klientům publikuje pozitivně laděné články a rozhovory, které jsou většinou k nerozeznání od jiných redakčních textů.

PR služby si u Our Media objednalo například ministerstvo průmyslu a obchodu a dostalo za to články v PL a s nimi spojených Krajských listech či na webu Prvnizpravy.cz, za 637 200 korun. Ministerstvo zdravotnictví uzavřelo s Our Media v posledních dvou letech kontrakty za 90 750 korun a Ministerstvo pro místní rozvoj za 242 000 korun. Nejvíc peněz však za propagaci a články platí kraje. Platby směřují buď k Our Media nebo k JT Media, jejímž majitelem je Petr Hájek. Tato agentura také propagační články na PL zařizuje.

Prakticky tak tyto veřejné peníze od krajů napomáhají finančně k chodu konspiračního webu Protiproud i Parlamentním listům a dalším spřízněným webům. Třeba sedm krajů zaplatilo firmě Our Media celkem dva miliony korun a JT Media dohromady 1,4 milionu korun.

Za vydáním nejnovější knihy rozhovorů prezidenta Miloše Zemana stojí kromě jiného firmy „hazardního krále“ a senátora Ivo Valenty. Nakladatelství Olympia, které ji vydalo, zčásti vlastní firmy Our media a WCV Cyprus. V prvně jmenované firmě, která vydává Parlamentní listy, má Valenta poloviční podíl, WCV Cyprus vlastní celý, zjistil server Aktuálně.cz.

Valenta se podobně jako Zeman vyjadřuje ostře na adresu uprchlíků, stejně jako Zeman je pro zrušení sankcí proti Rusku a stejně jako Zeman vystupuje často proti Evropské unii. Jak jsem psal minule, knihu s názvem „Tato země patří nám“ napsali halónovinový Jiří Ovčáček a někdejší člen extremistické Národní strany Radim Panenka, který je dlouholetým redaktorem Parlamentních listů.

PL a jejich spřízněné servery jsou dlouhodobě zaměřené na šíření rasismu, xenofobie, populismu a kremelské propagandy. Podporují politiky, kteří se takovým křiklounstvím živí, včetně Zemana (a další politiky, jimž jejich jednoduchost nedovolí nahlédnout podstatu fungování této mašinerie). Bůh nás ochraňuj.

T.G.M.

Tento týden měl výročí úmrtí Tomáš Garrigue Masaryk (7. března 1850 Hodonín - 14. září 1937 Lány), první prezident Československé republiky. T. G. M. byl největší osobností československé a české politiky a jeden z nejinspirativnějších českých myslitelů. Především však člověk s hlubokou mravní integritou. Ukázal svým následovníkům, že k politice je nejlepší přistupovat na základě vyznávaných hodnot, nikoli podle toho, jak momentálně pokřikují nacionalisté na ulicích a po lokálech. Své si od názorových protivníků vytrpěl, když vystoupil proti pravosti rukopisů Královédvorského a Zelenohorského a několika dalších "staročeských literárních textů". A také v momentě, kdy se zastal Leopolda Hilsnera, který byl odsouzen za vraždu mladé ženy na základě předsudků o rituální vraždě, které se prý dopouštěli Židé.

Masaryk byl originální myslitel, rozjímal nad českou identitou, byl dobovým feministou, tíhl k sociálním řešením životních situací, ale jako bystrý muž viděl velmi dobře, co se skrývá za bolševismem (na rozdíl od Beneše). Vyznával humanitu a solidaritu, tedy to, co dnes většině politiků chybí. Pane Masaryku, moc nám chybíte.




Článek vyšel na serveru Romea.cz.