Josif Stalinovič Skála a prasečák v Letech
Předlistopadový i polistopadový komunistický ideolog a propagandista Josef Skála, dnes místopředseda ÚV KSČM, je pozoruhodná postava české politiky. Většina médií jej bere jako jednoho z brontosaurů stalinistického pohledu na svět. Ve vztahu k Romům představuje klasický přístup, jak jej známe z dob, kdy tu komunisté neomezeně vládli.
Skála nyní zplodil pozoruhodnou úvahu k prasečáku, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora v Letech na Písecku. Začíná tím, že "lágrů, často horších než ten v Letech, bylo víc". Zní to, jako kdyby všichni doposud tvrdili, že Lety byly horší než Osvětim. To, že byly i horší lágry, přeci neomlouvá zvěrstva, která se děla v Letech. Ale Skálovi třeba ani nevadí, že se tam něco zlého dělo, jeho přístup k utrpení druhých je totiž také pozoruhodný. Tak třeba o justiční vraždě Milady Horákové, které se dopustili komunisti, řekl toto:
„Milada Horáková popravena byla. A to samo - dnes stonásob víc než tehdy - fatálně blokuje věcnou diskusi kolem její skutečné role (i role jejího okolí). Věčná škoda! Ten příběh obsahuje spoustu prvků, nad nimiž by valili bulvy i lidé, zaslepení metanolem antikomunismu. Tím víc by spadl hřebínek všem těm, kdo výkladem onoho antického dramatu oblbují důvěřivé publikum.“
Vedle dalších pitomostí v článku o vepřínu Skála naříká, že se „zničí chovy prasat“ a že „majitel vepřína je v mamutí ztrátě. Odškodné dostane z našich daní. Kolik to bude dělat, se nám tají. Prý kolem půl miliardy.“ Komunisté rádi a často diskutují za pomoci ekonomických argumentů, o etice nikdy neměli ponětí, o společenské soudržnosti také ne. Skála si proto zapomněl položit otázku, kdo ten prasečák umístil na území bývalého koncentráku, bez ohledu na památku umučených lidí. Tak na ni Skálovi odpovězme: vepřín byl postaven v roce 1973. (Pro mladší: postavili jej komunisti během normalizace.) Odpověď komunistickému ideologovi tedy zní: Kdybyste měli aspoň trochu úcty k romským obětem nacistického režimu a protektorátní vlády, nemuseli bychom dnes prasečák vykupovat.
Dále dost hnusně uráží Čeňka Růžičku, předsedu Výboru pro odškodnění romského holocaustu, který je jako syn jedné z letských vězeňkyň sám obětí. To je v duchu předchozího - úcta k obětem žádná.
A ještě dál se vytahuje, co všechno komunisté pro Romy dělali. I zde můžeme Skálovi připomenout skutečnost: komunisté udržovali uměle Romy na té nejnižší společenské příčce. Počínaje zařazováním romských dětí do pomocných škol bez rozdílu. Z této komunistické představy o pomoci se Romové budou vzpamatovávat ještě pár generací.
Na serveru Euro o Skálovi píší: „Vystudovaný novinář a místopředseda KSČM pro propagandu Josef Skála byl před listopadem 1989 velmi aktivní nejen jako prezident Mezinárodního svazu studenstva, ale též jako pracovník ÚV KSČ v oblasti prezentace země v zahraničí nebo také jako ideový spolupracovník Státní bezpečnosti s krycím jménem Josif.“
Josif Stalinovič Skála nám i na romském tématu připomíná, že stalinisté sice také vymírají, ale mnohem pomaleji než brontosauři.
______________________________________________
Vepřín v Letech u Písku, prasata. Koláž František Kostlán
Článek vyšel na Romea.cz
Skála nyní zplodil pozoruhodnou úvahu k prasečáku, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora v Letech na Písecku. Začíná tím, že "lágrů, často horších než ten v Letech, bylo víc". Zní to, jako kdyby všichni doposud tvrdili, že Lety byly horší než Osvětim. To, že byly i horší lágry, přeci neomlouvá zvěrstva, která se děla v Letech. Ale Skálovi třeba ani nevadí, že se tam něco zlého dělo, jeho přístup k utrpení druhých je totiž také pozoruhodný. Tak třeba o justiční vraždě Milady Horákové, které se dopustili komunisti, řekl toto:
„Milada Horáková popravena byla. A to samo - dnes stonásob víc než tehdy - fatálně blokuje věcnou diskusi kolem její skutečné role (i role jejího okolí). Věčná škoda! Ten příběh obsahuje spoustu prvků, nad nimiž by valili bulvy i lidé, zaslepení metanolem antikomunismu. Tím víc by spadl hřebínek všem těm, kdo výkladem onoho antického dramatu oblbují důvěřivé publikum.“
Vedle dalších pitomostí v článku o vepřínu Skála naříká, že se „zničí chovy prasat“ a že „majitel vepřína je v mamutí ztrátě. Odškodné dostane z našich daní. Kolik to bude dělat, se nám tají. Prý kolem půl miliardy.“ Komunisté rádi a často diskutují za pomoci ekonomických argumentů, o etice nikdy neměli ponětí, o společenské soudržnosti také ne. Skála si proto zapomněl položit otázku, kdo ten prasečák umístil na území bývalého koncentráku, bez ohledu na památku umučených lidí. Tak na ni Skálovi odpovězme: vepřín byl postaven v roce 1973. (Pro mladší: postavili jej komunisti během normalizace.) Odpověď komunistickému ideologovi tedy zní: Kdybyste měli aspoň trochu úcty k romským obětem nacistického režimu a protektorátní vlády, nemuseli bychom dnes prasečák vykupovat.
Dále dost hnusně uráží Čeňka Růžičku, předsedu Výboru pro odškodnění romského holocaustu, který je jako syn jedné z letských vězeňkyň sám obětí. To je v duchu předchozího - úcta k obětem žádná.
A ještě dál se vytahuje, co všechno komunisté pro Romy dělali. I zde můžeme Skálovi připomenout skutečnost: komunisté udržovali uměle Romy na té nejnižší společenské příčce. Počínaje zařazováním romských dětí do pomocných škol bez rozdílu. Z této komunistické představy o pomoci se Romové budou vzpamatovávat ještě pár generací.
Na serveru Euro o Skálovi píší: „Vystudovaný novinář a místopředseda KSČM pro propagandu Josef Skála byl před listopadem 1989 velmi aktivní nejen jako prezident Mezinárodního svazu studenstva, ale též jako pracovník ÚV KSČ v oblasti prezentace země v zahraničí nebo také jako ideový spolupracovník Státní bezpečnosti s krycím jménem Josif.“
Josif Stalinovič Skála nám i na romském tématu připomíná, že stalinisté sice také vymírají, ale mnohem pomaleji než brontosauři.
______________________________________________
Vepřín v Letech u Písku, prasata. Koláž František Kostlán
Článek vyšel na Romea.cz