Problém české politiky není zastaralý levo-pravý koncept (ten už, doufejme, končí), problémem je, že se všichni tváří jako něco jiného, než jsou. Takovou hru na život známe z dob komunistické normalizace, kdy předstírání patřilo k životní výbavě stejně nutně jako toaletní papír na WC. I dnes je míra falše a pokrytectví všudypřítomná, proto má velký dopad na život lidí a jejich náladu. Ti jsou čím dál více roztrpčení a znechucení, a není se jim co divit.

Odklon od demokracie

Andrej Babiš a jeho poskoci z Agrofertu se prostřednictvím lží, urážek druhých, bezohlednosti a tuhé propagandy prezentovali nevěrohodně od samého počátku. Po Pelikánově odchodu z politiky už nebude hnutí ANO nic bránit v otevřeném fašizování. Pelikán odchází, protože se jeho názory na SPD Tomia Okamury rozcházejí s velkou částí kolegů z ANO. V návaznosti na to velmi obtížně hledá porozumění u řady poslanců v klubu ANO v otázce lidských práv. "Celkově jde o to, jak se má přistupovat k lidem, kteří jsou objektem sociálního vyloučení. Řada našich poslanců, a jsou to až čtyři pětiny, tlačí ten tvrdý přístup k těmto lidem," řekl Pelikán Aktuálně.cz.

Pelikán v hnutí určitě není jediným slušným člověkem, ale stál z nich ve stranické hierarchii nejvýše a přesto byl v tom nejpodstatnějším bezmocný a bezradný. Jeho odchod proto může traumatizovat či odstrašit ostatní demokraty v ANO. Pelikánovo rozhodnutí naznačuje, že fašisté (z ANO i SPD) budou hrát ve vrcholné politice mnohem výraznější roli, než se zpočátku zdálo. A to by nás mělo varovat. Může být, že právě tento okamžik je počátkem otevřeného útoku na demokracii.

Větší roli, než je pro demokracii únosné, po volbách hrají i komunisté. Jejich na odiv dávaná drzost a neomalenost spoluvytváří dnešní společenskou atmosféru založenou na autoritářské sebejistotě - jsme čím dál méně tolerantní, empatičtí, otupuje se naše snaha o pochopení druhých lidí a jejich názorů.

Koalice ANO, SPD a KSČM skýtá jedinou jistotu: odklon od demokracie Masarykovského typu.

ODS, ČSSD - nacionálně, sociálně

A které strany by měly liberální demokracii bránit? Podívejme se na ně. Tak třeba ODS se tváří jako demokratická pravice. Sektářství, populismus a xenofobie ji ale postupem času posunuly na samé rozhraní s krajní pravicí. A z toho plyne obava: Může mít taková strana vůbec zájem postavit se za liberální demokracii? Už jsme tak moc zoufalí z nedostatku naděje, že odchod Miroslavy Němcové z prezidentské inaugurace Miloše Zemana nám připadá jako hrdinství. Ještě před pěti lety bychom to považovali za samozřejmost, která nestojí za přehnanou pozornost.

A totéž se týká i strany, která si z neznámých důvodů říká sociální demokracie. Personálním obsazením nového předsednictva se z ní stává ještě hnědější odnož nacionálního socialismu než dosud. „Vůbec nejsme součástí mainstreamu, jsme stranou pro lidi práce, kteří mají jiné pohledy než přeliberalizovaný neomarxismus,“ řekl na sjezdu nový místopředseda ČSSD, „socialista“ Foldyna.

Ať mě hrom bací, jestli marxismus měl kdy co společného s liberalismem (jako koncepty vždy stály proti sobě). To však Foldynům nebrání nadávat lidem do neomarxistických liberálů jen proto, že jsou tak drzí a dovolují si mít na svět jiný pohled než oni. Mít jiný názor je dnes v očích takových polofašistů zločinem či přímo zradou. (A to radši pomlčím o tom, že sociální demokracie se za první republiky k marxismu hlásila - vzdala se ho až v roce 1930, Foldynu by mohl trefit šlak.)

Stejné odsudky a stejnými slovy jaké používá Foldyna můžeme číst dnes a denně na různých obskurních serverech, konzervativně laděných, ultrakonzervativních či rovnou fašistických a neonacistických.

Piráti - přímá antidemokracie

Piráti se zachránci liberální demokracie nestanou. Coby celoživotní naivisté bojují za „demokracii“ přímou, která nás, stejně jako Babiš s Okamurou a komunisty, dříve či později přivede k nějaké formě diktatury. A menší strany, lidovci, TOP 09 či Starostové se příště do Poslanecké sněmovny pravděpodobně nedostanou (ne, že bych si to přál, jen popisuji situaci).

Nejde tedy jen o to, že Zeman vyhrál a svými útoky na slušnost a lidskost postupně prosadil potlačení hodnot, které stály v základu našeho novodobého státu, jako jsou humanita, respekt ke druhým, empatie a tolerance. A že definitivně zničil ČSSD v její tradiční podobě. Jde také o to, kam se poděli liberálové (zprava i zleva). Ještě se nám budou hodit. Kampak jste zalezli?