Další starší článek, tentokrát o tom, jaký jazyk používáme, jak jím manipulujeme či tomu nevědomky napomáháme - novináři, a pak i my.


"VĚTŠINOVÁ SPOLEČNOST" NEEXISTUJE

Slovní spojení „většinová společnost“ se společně s výrazem „nepřizpůsobiví“ stalo „díky“ médiím jedním z nejpoužívanějších vůbec. Vyjadřuje často náš vztah k Romům, který hojně používají jak média, tak - „díky“ nim - i lidé v běžné komunikaci. I tento výraz patří ke stereotypům, které bezmyšlenkovitě přebíráme, nebo s nímž se dokážeme ztotožnit, protože konvenuje našim emocionálním postojům.

Přitom výraz „většinová společnost“ stačí jen nepatrně pozměnit, aby odpovídal skutečnému stavu věcí. Místo něj lze například říci: „většinová část společnosti“ nebo prostě jen: „většina“.

Romové jsou součástí společnosti

Něco takového jako „většinová společnost“ neexistuje. Existuje společnost - to jsme my všichni, kteří v této zemi žijeme. Společnost je složena ze všech lidí, kteří sami sebe řadí k většině či k některé z menšin, a samozřejmě i těmi, kteří sami sebe neřadí nikam.

Součástí společnosti je popelář i kunsthistorik, Pražák, Ašan i Hornolhotečanka, žena i muž, gay i lesba, vietnamský podnikatel i český inženýr, Rom, bezdomovec či uprchlík. Novináři a politici, kteří dnes již běžně užívají výraz „většinová společnost“, přetvářejí sdělovací prostředky sloužící všem, na média „většinové společnosti“.

I většina je „pouze“ součástí společnosti, právě tak jako menšina, jakákoli. Nikoho by asi nenapadlo napsat, že "většinová společnost" odsuzuje, či naopak chválí zahrádkáře za to, že pomalovali vesničku střediskovou nápisy „Zahrádkáři Kersku“. Když ovšem jde o Romy, neřku-li o „nepřizpůsobivé“, slétne „většinová společnost“ do úst kdekomu lehce, jak kohout na smetiště.

Xenofobům napomáhá laxnost druhých

„Většinová společnost“ je výraz, který lépe než kterýkoli jiný vyjadřuje rozdělování společnosti na MY a ONI. A tuto „zbraň“ xenofobů a tzv. anticiganistů následně přebírají i ti, kteří společnost takto rozdělovat nechtějí, ale napomáhají k tomu svou laxností.

Někdo používá výraz „většinová společnost“ k vyjádření svého pohrdání Romy, aby si odreagovala svůj minderwertigkeitskomplex, jak říkával Jan Werich, známý to nepřizpůsobivý „nepřítel“ předlistopadové „většinové společnosti“.

K těmto lidem patří především pravicoví extremisté, jejichž výrazivo z demonstrací a stranických plátků dostatečně vyjadřuje jejich mínění. Například tento titulek k článku o jedné z demonstrací krajní pravice:

Romská komunita je parazitem na většinové společnosti aneb o rovnosti před zákonem.

A pro srovnání text z článku jednoho z nejčetnějších zpravodajských serverů hlavního proudu:

Lidé si "stěžují i na nadměrný hluk a nepořádek a tvrdí, že za to mohou nepřizpůsobiví Romové. Lidé se bojí, aby se místo nestalo druhým Šluknovskem, kde eskalovaly problémy mezi většinovou společností a menšinou.“

Kromě slova „parazit“ jsou obě vyjádření prakticky stejná. Přitom není třeba podezírat redaktory běžných médií z rasismu, spíše z nedostatku erudice, z nedostatku přemýšlení nad používáním jednotlivých slov.

Lidi versus Romové

Tento způsob nazírání věcí, stereotypní oddělování jedné části společnosti od druhé, vede až k tomu, že na povrch vyplouvá latentní přesvědčení o „méněcennosti Romů“. Již podle titulků ve většině mainstreamových médiích to někdy vypadá, že Romové nejsou bráni rovnocenně, protože novináři Romy kladou do protikladu ke slovům „člověk“ a „lidi“:

• Reaguje tak na vyhrocenou situaci ve Šluknovském výběžku, kde už od poloviny srpna lidé opakovaně protestují proti nepřizpůsobivým Romům.
• Varnsdorf zažil pochod nejen v sobotu, ale i v pátek, kdy v něm protestovalo asi 500 lidí proti nepřizpůsobivým.
• Stovky lidí demonstrovaly proti Romům.
• Na demonstrace proti Romům v Novém Bydžově míří až 1000 lidí.
• Tisícovka lidí ve Varnsdorfu protestovala proti Romům a vysoké kriminalitě.