Nevěřte fake news: žádní parazité na tyčinkách antigenních testů nejsou
Vedle psychopatů, kteří volají po zrušení opatření proti covidu 19, je naše společnost prolezlá i stejně nebezpečnými šiřiteli fake news a konspiračních teorií. Jednou z takových lží z posledních dnů je tvrzení, že na tyčinkách pro antigenní testy jsou paraziti, kteří testovanému vlezou do mozku.
Biologické centrum Akademie věd vyvrací tuto lež, která se šíří po internetu za pomocí videí a dalších hoaxů. Podle výsledků vědeckého zkoumání není na tyčinkách ani tzv. vlasovec, ani žádní jiní parazité.
Na tuto fake news si posvítili vědci z Laboratoře elektronové mikroskopie Akademie věd. Zareagovali na příspěvek, v němž bylo video se snímky ze světelného mikroskopu ukazující konec špičky tyčinky, která se používá ke stěru z nosu při testování na koronavirus. A že prý jsou na ní vidět černé nitky, prý parazité, kteří nám přelezou z nosu rovnou do mozku.
"Obrátil se na nás pracovník z firmy, pověřený úkolem zajistit proces testování jejich zaměstnanců. Nelehký úkol - sehnat rychle antigenní testy za přiměřenou cenu, nastavit systém testování a hlášení jeho výsledků a doladit milión dalších drobností. S jednou překážkou však vůbec nepočítal. A ukázala se dosti podstatná. Nepočítal se strachem zaměstnanců z testování, které vyvolalo video údajně "ukazující parazity" na konci výtěrové tyčinky," píší vědci z biologického centra na svém webu..
Žádní parazité, ale kartáček
"Protože máme tu nejlepší techniku, kterou můžeme pozorovat mikrosvět, a dlouholeté zkušenosti s objevováním neviditelného světa kolem nás, rozhodli jsme se testovací tyčinku prověřit. Nejdříve jsme ji prohlédli ve světelném mikroskopu, a potom jsme ji přesunuli do rastrovacího elektronového mikroskopu JEOL 7401F. Jak dokazují snímky, štětička na konci výtěrové tyčinky je opravdu dokonalým kartáčkem. Žádní parazité, a to ani kulovitého, ani nitkovitého tvaru se na ní nevyskytují!" dodávají vědci.
„Překvapila nás její čistota, taková v mikrosvětě plném bakterií, spór plísní, pylů a nepřeberného množství úlomků a vláken není běžná a odpovídá požadavkům na čistotu materiálu, který se dostává do těsného kontaktu s nosní sliznicí,“ říká Jana Nebesářová z Laboratoře elektronové mikroskopie. "Každopádně, pokud štětičkou zašťouráte někde jinde než ve vašem nosu, je jisté, že se do kartáčku zachytí spousta smetí, které může vypadat jako miniaturní vetřelci či parazité," dodává.
Biologické centrum Akademie věd vyvrací tuto lež, která se šíří po internetu za pomocí videí a dalších hoaxů. Podle výsledků vědeckého zkoumání není na tyčinkách ani tzv. vlasovec, ani žádní jiní parazité.
Na tuto fake news si posvítili vědci z Laboratoře elektronové mikroskopie Akademie věd. Zareagovali na příspěvek, v němž bylo video se snímky ze světelného mikroskopu ukazující konec špičky tyčinky, která se používá ke stěru z nosu při testování na koronavirus. A že prý jsou na ní vidět černé nitky, prý parazité, kteří nám přelezou z nosu rovnou do mozku.
"Obrátil se na nás pracovník z firmy, pověřený úkolem zajistit proces testování jejich zaměstnanců. Nelehký úkol - sehnat rychle antigenní testy za přiměřenou cenu, nastavit systém testování a hlášení jeho výsledků a doladit milión dalších drobností. S jednou překážkou však vůbec nepočítal. A ukázala se dosti podstatná. Nepočítal se strachem zaměstnanců z testování, které vyvolalo video údajně "ukazující parazity" na konci výtěrové tyčinky," píší vědci z biologického centra na svém webu..
Žádní parazité, ale kartáček
"Protože máme tu nejlepší techniku, kterou můžeme pozorovat mikrosvět, a dlouholeté zkušenosti s objevováním neviditelného světa kolem nás, rozhodli jsme se testovací tyčinku prověřit. Nejdříve jsme ji prohlédli ve světelném mikroskopu, a potom jsme ji přesunuli do rastrovacího elektronového mikroskopu JEOL 7401F. Jak dokazují snímky, štětička na konci výtěrové tyčinky je opravdu dokonalým kartáčkem. Žádní parazité, a to ani kulovitého, ani nitkovitého tvaru se na ní nevyskytují!" dodávají vědci.
„Překvapila nás její čistota, taková v mikrosvětě plném bakterií, spór plísní, pylů a nepřeberného množství úlomků a vláken není běžná a odpovídá požadavkům na čistotu materiálu, který se dostává do těsného kontaktu s nosní sliznicí,“ říká Jana Nebesářová z Laboratoře elektronové mikroskopie. "Každopádně, pokud štětičkou zašťouráte někde jinde než ve vašem nosu, je jisté, že se do kartáčku zachytí spousta smetí, které může vypadat jako miniaturní vetřelci či parazité," dodává.