Jan Hamáček politicky zlikvidoval Tomáše Petříčka, což je pro stranu, která se maskuje jako sociálně demokratická, dobře. A je to dobře i pro Petříčka, protože ten je sociálním demokratem, nikoli nahnědlým nacionalistou.

Petříček do této strany nepatří. Jeho politika navazuje na hodnoty, které nemají s hodnotami převažující částí strany společného v podstatě nic. Prosazuje humanismus, solidaritu a spolupráci v rámci společenství přátel a spojenců v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Má jasno ohledně nebezpečí pro naši zemi. Rusko i Čínu nejednou kritizoval či konal proti jejich přání, například: jeho cesta na Ukrajinu během níž tuto zemi podpořil proti Putinovu režimu nebo to, že v rozhovoru se svým čínským kolegou řekl zcela jasně, že dodržování lidských práv v Číně musí být součástí vzájemného dialogu. Vrátil se tak k zahraniční politice spjaté s lidskými právy, kterou u nás razil Jiří Dienstbier st. a někteří další ministři zahraničí.

K tomu se váže i Petříčkův vstřícnější přístup k válečným uprchlíkům - ti, kteří si azyl zaslouží, by ho měli v EU dostat. Tím byl v rozporu jak s Andrejem Babišem, tak Janem Hamáčkem. Vzpomeňme, jak zoufale se nedávno Babiš tvářil, když mu z Itálie vzkázali, že bude s Českem ohledně vakcín stejně solidární, jako bylo Česko solidární s Itálií ohledně přerozdělování uprchlíků mezi členské země EU (Babiš otevřeně odmítl Itálii pomoct.) Kdyby byla tato rozhodnutí na Petříčkovi, obě země by spolupracovaly se vzájemným prospěchem.

Petříček je moderní sociální demokrat evropského typu, kdežto současná ČSSD je zkostnatělá struktura, která se vydala špatnou ideovou stezkou. Vstoupila do prostoru, v němž se nikdy před tím nepohybovala a který ovládají zkušení xenofobně-populističtí tygři: prezident Miloš Zeman, rozhodující část ANO včetně jeho vedení, SPD v čele s Tomiem Okamurou, Trikolóra a Klausové (teď hlavně ten starší), velká část ODS, velká část KSČM. Na tomto poli ČSSD prostě nemohla uspět.

Hlavní příčinou jejího politického úpadku není fakt, že vstoupila do vlády s Andrejem Babišem nebo že jí premiér (údajně) krade úspěchy, kterých prý ČSSD dosáhla (ty jsou ve skutečnosti přehlédnutelné). Hlavní příčinou v tom je postupné hnědnutí ČSSD provázené pro ten který moment adekvátním propadem preferencí.

Dlouhé váhání a vlažné reakce vedení ČSSD na xenofobní a rasistické počiny Jaroslava Foldyny (podporovaného Zemanem) vedlo k tomu, že se tomuto poslanci za pomoci dalších hráčů v ČSSD nakonec povedlo prosadit politiku, která je záhubou strany. Příklad: během Sobotkovy vlády ČSSD rozpustila buňku v Duchcově, protože na radnici vládla s neonacistickou DSSS a KSČM. Za Hamáčka byla tato buňka obnovena a její spolupráce s neonacisty a komunisty v dalším volebním období posvěcena. Koneckonců i ombudsman Stanislav Křeček, známý svou nadřazeností vůči Romům, je z ČSSD. Předvolební kampaně i politika ČSSD na krajské a komunální úrovni byly a jsou přímo prošpikovány hesly, kterými se jindy pyšní krajně pravicové strany. A nezapomeňme na Hamáčkovu vstřícnost k protizákonnému sundavání tibetských vlajek policisty či k řádění čínských občanů v ulicích Prahy (fyzicky napadali české občany) během návštěvy nejvyššího čínského komunisty.

Ostudný přístup ČSSD k válečným uprchlíkům či k Romům a dalším lidem, kteří u nás žijí pod hranicí chudoby, je taktéž výsledkem odklonu strany od sociálně demokratických hodnot a Hamáčkova posunu od pragmatika k mluvkovi, kterému je demokracie lhostejná. Jistě, po celou dobu na něj tlačí Zeman i Babiš, ale tuto spolupráci si sám vybral. A kdyby byl ohledně hodnot stejně pevný jako Petříček, mohl odolávat lépe a zachovat straně skutečnou sociálně demokratickou politiku. Ta nespočívá v extrémním rozhazování erárních prostředků, jak nám to leckdy předvádí Maláčová (například nápad, že peníze na obědy dá všem dětem, včetně těch z dobře situovaných rodin), ale ve zkoumání příčin chudoby a jejich nápravě. V tomto ohledu neudělala ČSSD doslova nic. A její voliči si toho bezpochyby všímají.

Xenofobní část voličů ČSSD během času přeběhla k Babišovi, Okamurovi či Klausovi, protože ti jim nabízejí ještě razantnější a ještě více zjednodušená „řešení“. A liberálněji smýšlející voliči ČSSD již dávno odešli k Pirátům, jejich poslední zbytky odejdou nyní, po Petříčkově vyhazovu. Ze strany ostatně postupem doby odešlo ze stejného důvodu dost nadějných mladých politiků.

ČSSD se svým posunem směrem ke krajní pravici a svou neprůhlednou a nepromyšlenou politikou vmanévrovala do prekérní situace. Je pod hranou volitelnosti a nemá, čím by oslovila voliče. Je načase založit nový demokratický subjekt, který by byl schopen naplnit smysl levicové politiky, protože i tu demokracie nutně potřebuje. Dosavadní ministr zahraničí Petříček nastupuje cestu, kterou byl před ním z těchže důvodů nucen podstoupit Jiří Dienstbier ml. Bylo by k věci, kdyby se oba politici v nové straně sešli a pokračovali ve svém díle.


Článek vyšel v internetovém zpravodajském deníku Romea.cz.