Kdo může za zdražování potravin? V médiích se to nedozvíte
Lobisté zvaní do studia a citovaní v článcích nám podle redakcí mají vysvětlit, proč jsou potraviny drahé. Ale právě ti nám nic vysvětlit nemohou, protože každý z nich hájí vlastní zájmy.
Naše média vedle těch správně podaných témat, která zveřejňují, přicházejí leckdy i s kvazi-novinařinou, která snižuje jejich kvalitu. Tváří se například, že chtějí zjistit, čí vinou se zdražují potraviny a pozvou si za tím účelem do studia či citují v článku zástupce tří zainteresovaných institucí nebo organizací: představitele zemědělců, zpracovatelského průmyslu a obchodních řetězců.
Je přitom předem jasné, co zazní. Zemědělec, zpracovatel ani obchodník vám neřeknou, že si prostě chtějí nahrabat a mít se dobře na úkor druhých, ale svádějí vinu jeden na druhého. A když už to takto nejde, může za vše vláda (jedno, která), která něco opominula, zkazila, zmrvila. Redakce tedy brnkne vládnímu představiteli, který se rozhořčí a jakoukoli vinu odmítne a poukáže na vše, co dobrého pro věc jeho ministerstvo už patnáctý rok chystá.
Všichni nakonec vystupují jako lobisté, kterými také jsou.
- Rolník lobuje za rolníky a jejich zájmy,
- zpracovatel za zpracovatele,
- obchodník za obchodníky a
- politik za svou matičku stranu.
Divákům, posluchačům ani čtenářům to žádnou novou informaci nepřinese, natož snad aby se tím vyjasnilo, kdo za zdražování může. Je tam ovšem konflikt a házení viny z jednoho na druhého, takže lidé se mohou "pobavit" nebo vyšponovat emoce, stejně jako v onom "diskusním pořadu" České televize, moderovaném uřvanou domovnicí Jílkovou.
Ono totiž za skutečným informováním o tom, co stojí za zdražováním potravin, stojí hodně piplačky. Musíte třeba zjistit, jak velké dotace a na co konkrétně mají zemědělci u nás i ve srovnatelných zemích, za kolik všude zpracovatelé vykupují od zemědělců jednotlivé komodity, za kolik je vykupují řetězce od zpracovatelů a za kolik je potom prodávají. Musíte porovnat kvalitu jednotlivých dodávek a poté i výrobků a zasadit kvalitu do cen.
Musíte zjistit ceny energií a pohonných hmot a zakalkulovat je do cen. Porovnat marže. A porovnat to také s kupní silou v té které zemi či oblasti. V Německu nebo Rakousku vydělávají v průměru lidé třikrát až čtyřikrát více než my, a některé potraviny jsou tam přitom levnější než u nás - tedy my, kteří vyděláváme třikrát až čtyřikrát méně, za tu kterou potravinu zaplatíme v přepočtu méně než v našich obchodech. Čím to je, že právě v Česku se vyrábějí potraviny tak draho oproti našim sousedům? A musíte popsat i další takové věci a řadu detailů.
My si ovšem namísto informování poslechneme šou založenou na výmluvách a osočování druhých, protože novináři mají rádi své pohodlí, právě tak jako zemědělci, zpracovatelé, obchodníci, politici a lobisti vůbec. Dokud se však nedozvíme, co skutečně za zdražováním stojí, mohou si s námi jeho původci dělat, co chtějí. Tedy bez obav dále zdražovat!
Naše média vedle těch správně podaných témat, která zveřejňují, přicházejí leckdy i s kvazi-novinařinou, která snižuje jejich kvalitu. Tváří se například, že chtějí zjistit, čí vinou se zdražují potraviny a pozvou si za tím účelem do studia či citují v článku zástupce tří zainteresovaných institucí nebo organizací: představitele zemědělců, zpracovatelského průmyslu a obchodních řetězců.
Je přitom předem jasné, co zazní. Zemědělec, zpracovatel ani obchodník vám neřeknou, že si prostě chtějí nahrabat a mít se dobře na úkor druhých, ale svádějí vinu jeden na druhého. A když už to takto nejde, může za vše vláda (jedno, která), která něco opominula, zkazila, zmrvila. Redakce tedy brnkne vládnímu představiteli, který se rozhořčí a jakoukoli vinu odmítne a poukáže na vše, co dobrého pro věc jeho ministerstvo už patnáctý rok chystá.
Všichni nakonec vystupují jako lobisté, kterými také jsou.
- Rolník lobuje za rolníky a jejich zájmy,
- zpracovatel za zpracovatele,
- obchodník za obchodníky a
- politik za svou matičku stranu.
Divákům, posluchačům ani čtenářům to žádnou novou informaci nepřinese, natož snad aby se tím vyjasnilo, kdo za zdražování může. Je tam ovšem konflikt a házení viny z jednoho na druhého, takže lidé se mohou "pobavit" nebo vyšponovat emoce, stejně jako v onom "diskusním pořadu" České televize, moderovaném uřvanou domovnicí Jílkovou.
Ono totiž za skutečným informováním o tom, co stojí za zdražováním potravin, stojí hodně piplačky. Musíte třeba zjistit, jak velké dotace a na co konkrétně mají zemědělci u nás i ve srovnatelných zemích, za kolik všude zpracovatelé vykupují od zemědělců jednotlivé komodity, za kolik je vykupují řetězce od zpracovatelů a za kolik je potom prodávají. Musíte porovnat kvalitu jednotlivých dodávek a poté i výrobků a zasadit kvalitu do cen.
Musíte zjistit ceny energií a pohonných hmot a zakalkulovat je do cen. Porovnat marže. A porovnat to také s kupní silou v té které zemi či oblasti. V Německu nebo Rakousku vydělávají v průměru lidé třikrát až čtyřikrát více než my, a některé potraviny jsou tam přitom levnější než u nás - tedy my, kteří vyděláváme třikrát až čtyřikrát méně, za tu kterou potravinu zaplatíme v přepočtu méně než v našich obchodech. Čím to je, že právě v Česku se vyrábějí potraviny tak draho oproti našim sousedům? A musíte popsat i další takové věci a řadu detailů.
My si ovšem namísto informování poslechneme šou založenou na výmluvách a osočování druhých, protože novináři mají rádi své pohodlí, právě tak jako zemědělci, zpracovatelé, obchodníci, politici a lobisti vůbec. Dokud se však nedozvíme, co skutečně za zdražováním stojí, mohou si s námi jeho původci dělat, co chtějí. Tedy bez obav dále zdražovat!