Amélie na tenké linii
Rakovina. Slovo, při jehož vyslovení stále běhá mráz po zádech. Rakovina a její léčba představuje pro nemocného člověka i jeho blízké velkou zátěž. Onkologicky nemocní trpí nejen fyzicky, ale také psychicky, stejně tak jako jejich nejbližší.
Pavla Tichá se proto rozhodla v roce 2006 založit organizaci Amélie, která je založena na psychosociální pomoci a pomáhá se s nemocí lépe vypořádat. Zakladatelka sama bojovala před a po založení Amélie s rakovinou. Bohužel letos v září Pavla onemocnění podlehla. Obklopila se ale za ty roky týmem zkušených odborníků a Amélie pokračuje v tom, co Pavla započala. Tedy poskytuje pomoc lidem a rodinám, do jejichž života vstoupila onkologická diagnóza.
Když bylo Pavle 35 let, pracovala na top manažerském postu, proplouvala životem s velkou radostí, vše se jí dařilo a najednou zjistila, že má modrou bradavku. Následně si nahmatala bouli v prsu. Vyšetření ukázalo, že se jedná o rozsáhlý nález. Dva nádory v prsu a metastázy v uzlinách. Pavla musela okamžitě nastoupit na velmi komplikovanou léčbu, při které přišla o prs a možnost mít děti. Při návštěvách onko-centra zjišťovala nejen na sobě, ale i dalších pacientech, jak je důležité mít s kým hovořit, mít možnost se zorientovat v nové situaci. Proto Pavla dospěla k názoru, že je třeba se začít věnovat psychosociální pomoci. A to ve všech stádiích nemoci. Jak na začátku, kdy má člověk ze všeho strach, tak i v průběhu léčby, při jejím zakončení, při případné recidivě, umírání. A založila Amélii.
Po osmi letech tvoří Amélii síť center, ve kterých pracují nejen odborníci z oblasti psychologie a sociální sféry, ale i vyškolení dobrovolníci. Ti pracují s klienty jak na onkologických pracovištích, tak i v domácnostech. Nemocným a jejich blízkým nabízí individuální poradenství, informace a krizovou intervenci osobně, ale i přes telefon a e-mail. Ve skupinách se odehrávají sdílení a setkávání s podporou terapeuta, arteterapie, lehká cvičení, výlety či jen tak posezení u čaje. V Amélii se snaží o to, aby u nich každý našel prostor pro sebe a své potřeby.
Od počátku se Pavla snažila, aby byla Amélie partnerem nejen nemocným, ale i lékařům. Proto zahájila spolupráci s FN Olomouc, Institutem Na Pleši, kde v kooperaci s odborníky z onkologických pracovišť Amélie vzdělává dobrovolníky ve třídenních školeních speciálně upravených pro tuto problematiku. Ti se pak uplatňují jednak v rámci dobrovolnického programu Amélie, tak je i různé nemocnice využívají při práci s pacienty.
Příběh Pavly Tiché a aktivity její Amélie napomáhají desítkám, stovkám lidí. Jsem ráda, že mohu jednou začas podat pomocnou ruku Amélii a jejím klientům a klientkám i já. Jejich životy a příběhy mi stále dokazují, že i přes mnoho osvětových kampaní a projektů si lidé stále nepřipouští, že by nemoc nebo postižení mohli vstoupit právě do jejich života. A jak tenká je nitka mezi životem a smrtí…
Pavla Tichá se proto rozhodla v roce 2006 založit organizaci Amélie, která je založena na psychosociální pomoci a pomáhá se s nemocí lépe vypořádat. Zakladatelka sama bojovala před a po založení Amélie s rakovinou. Bohužel letos v září Pavla onemocnění podlehla. Obklopila se ale za ty roky týmem zkušených odborníků a Amélie pokračuje v tom, co Pavla započala. Tedy poskytuje pomoc lidem a rodinám, do jejichž života vstoupila onkologická diagnóza.
Když bylo Pavle 35 let, pracovala na top manažerském postu, proplouvala životem s velkou radostí, vše se jí dařilo a najednou zjistila, že má modrou bradavku. Následně si nahmatala bouli v prsu. Vyšetření ukázalo, že se jedná o rozsáhlý nález. Dva nádory v prsu a metastázy v uzlinách. Pavla musela okamžitě nastoupit na velmi komplikovanou léčbu, při které přišla o prs a možnost mít děti. Při návštěvách onko-centra zjišťovala nejen na sobě, ale i dalších pacientech, jak je důležité mít s kým hovořit, mít možnost se zorientovat v nové situaci. Proto Pavla dospěla k názoru, že je třeba se začít věnovat psychosociální pomoci. A to ve všech stádiích nemoci. Jak na začátku, kdy má člověk ze všeho strach, tak i v průběhu léčby, při jejím zakončení, při případné recidivě, umírání. A založila Amélii.
Po osmi letech tvoří Amélii síť center, ve kterých pracují nejen odborníci z oblasti psychologie a sociální sféry, ale i vyškolení dobrovolníci. Ti pracují s klienty jak na onkologických pracovištích, tak i v domácnostech. Nemocným a jejich blízkým nabízí individuální poradenství, informace a krizovou intervenci osobně, ale i přes telefon a e-mail. Ve skupinách se odehrávají sdílení a setkávání s podporou terapeuta, arteterapie, lehká cvičení, výlety či jen tak posezení u čaje. V Amélii se snaží o to, aby u nich každý našel prostor pro sebe a své potřeby.
Od počátku se Pavla snažila, aby byla Amélie partnerem nejen nemocným, ale i lékařům. Proto zahájila spolupráci s FN Olomouc, Institutem Na Pleši, kde v kooperaci s odborníky z onkologických pracovišť Amélie vzdělává dobrovolníky ve třídenních školeních speciálně upravených pro tuto problematiku. Ti se pak uplatňují jednak v rámci dobrovolnického programu Amélie, tak je i různé nemocnice využívají při práci s pacienty.
Příběh Pavly Tiché a aktivity její Amélie napomáhají desítkám, stovkám lidí. Jsem ráda, že mohu jednou začas podat pomocnou ruku Amélii a jejím klientům a klientkám i já. Jejich životy a příběhy mi stále dokazují, že i přes mnoho osvětových kampaní a projektů si lidé stále nepřipouští, že by nemoc nebo postižení mohli vstoupit právě do jejich života. A jak tenká je nitka mezi životem a smrtí…