Sváteční zamyšlení nad "holistickou politikou a virtuální demokracií"
Nevím, jestli by měl být předseda nějaký super ideologický guru, neb mi to, co chci napsat, nepřijde nějak objevné, nebo jestli je to pouze aura svátku příchodu věrozvěstů, ale když už…
Neskutečně mě vytáčí (hyperbola), jak si lidi, dokonce i někteří Piráti, nechají vnutit libovolný fenomén resp. jednu jeho instanci-projev jako absolutní a navíc jedinečný příklad toho, jak celek funguje nebo může fungovat. Vytrženo z kontextu a z reality každodenního světa totiž přestává fungovat řada věcí. K čemu vám je mlýnské kolo, když nemáte vodu, která by ho poháněla? K čemu vám je libovolná instituce nebo politické “udělátko“, když ho používáte ve stávajícím nefunkčním (pro někoho) systému. Pokud použijete čerstvě vyfrézované ozubené kolečko ve stroji, který šmajdá a není přesný, co tím získáme? Chvíli to asi pojede, než se kolečko taky sešmajdá. Strženou matku někdy neservete ani nejlepším klíčem.
Je přímá demokracie dobrá nebo špatná?
Tato otázka je sama o sobě ukázková degradace celého problému. Sám pojem se tím devalvuje. Tuhle přišel jeden, co křičel: „Přímá demokracie, přímá demokracie“. Nic moc víc neřekl a „vyhrál“ s tím volby. Kde je? Teď křičí zase něco jiného. Nefunguje-li demokracie, zastupitelská demokracie (prosím neredukujme tento pojem na to, že se nakonec volby fyzicky povedou, poslanci zasednou do lavic a je sestavena vláda), těžko očekávat, že její jiná forma sama o sobě něco změní. Okamžitě se stává nástrojem těch, kteří se na současné demokracii „udělali“ a nebo na ni přímo či zprostředkovaně staví svůj byznys.
Hysterie ohledně referend, nebo prvků přímé demokracie je opět, podobně jako po volbě hlavy státu, nebývalá a každý druhý nezbytně deklaruje a zastává veřejně okamžitě stanovisko pro a nebo proti. Přitom obecně, co víc by mělo platit, než názor lidí-voličů. U voleb jsme přece ti nejdůležitější, no ni?
Nic není samospasitelné. Ono i to referendum, jak nám bylo podstrčený již při vstupu do EU, nebo při volbě prezidenta, kdy to paradoxně řadě současných politických matadorů, kteří elitářsky hovoří téměř o hlasující lůze, vůbec nevadilo, je pouze součástí virtuální iluze demokracie, ve které žijeme, a která nám je účelově prezentována jako TOP nepřekonatelný i když ne ideální stav.
Jak řekl klasik: „Hovno, hovno slavný soude.“ Referendum není špatná věc. Špatný je systém.
Když jsme před vice jak sedmi lety zakládali Piráty a tvořili první program, nechtěli jsme být jako ostatní partaje. Program měl a má ohnisko vycházející ze stanov a základního postulátu demokratické informační společnosti – práva člověka na informace a práva na soukromí. Právo na informace, nikoliv dezinformace, je primární předpoklad svobodného uplatnění hlasu jednotlivce ve volbách a protože si ti politici dělají co chtěj, tak i v referendu, který (zatím) dle své libosti a potřeb následně lidem případně povolí. Většinou pokud jsou si jistí výsledkem. A o informovaném uplatnění hlasu přece ta demokracie je, nebo by měla být, pokud je tedy naším společným zájmem vzkvétající společnost, kde se dobře žije všem☺
A tam začíná komplexní program Pirátů, ale i moje vize resp. důvod, proč má smysl ten politickej podvod tady měnit. Nežít ve virtuálním světě zaprděnýho pocitu, že díky volbám a volbě osvícených Bendů (Benda promine, ale je na ráně a má hezký jméno), je to v cajku.
Znáte ten nesmysl o tom, že když někdo hodí hlas malý straně, je jeho hlas údajně zahozenej. Zkusím nekopat za malý strany. Hlas člověka hozený jakýkoliv straně, která reálně konzervuje stávající systém a prosazuje buď kosmetické, nebo vyloženě populistické úpravy detailů, je zahozený hlas. Proč? Protože, komu ten hlas člověk dá, je postavený na reklamě, iluzi, mediálním obraze, předhozeným postoji k mediálně eskalovanýmu tématu. Protože o tom, co je důležité, nás málokdy přesvědčují politici svými činy a skutečnými fakty. Přesvědčují nás o tom převážně komerční média, v politice pak nejčastěji OVM.
Proto je právě právo člověka na informace to základní, co je třeba řešit. Ano, referendum je v nastavení současné české, ale i světové politiky nevědomosti a manipulace, tím novým kolečkem ve starým stroji.
Namísto keců o možnostech zneužití, by si měli nejen naši politici dát za úkol, aby to tak prostě nebylo. Hlasující “stádo” neinformovaných resp. dezinformovaných lidí, ale v zastupitelském modelu naopak politikům vyhovuje.
Proto jsem v úvodu uvedl populární slovo holistické (i když možná význam leží i někde jinde). Nenechte si vnutit jedinečná témata, která nerespektují složitost a provázanost světa a jeho jevů. Jediným fungl novým kolečkem (ani politikem) se starej kombajn na sklizeň hlasů neopraví, natož aby se proměnil v nějakej secí stroj. Transparentní politika, transparentní financování stran, veřejné účty institucí, právo na soukromí, které zaručuje nevydíratelnost, přístup k Internetu bez cenzury, nezávislá média, veřejnoprávní služba, informační gramotnost, dobré vzdělání, ale i šetrná sociální politika, která nedegraduje občana na baterku v ovladači televize, která jde po vybití, sice do tříděného (kamenem☺), ale stále odpadu...Jo i ekonomické důvody a tzv. materiální podstata svobody výrazně ovlivňují svobodné rozhodování v momentně voleb (ví každý dělňas, který kdy volil v Synerci). To všechno jsou opatření, která se musí valit najednou a dá to prostě práci.
Není reálné očekávat, že každý jeden člověk, všechny informace načerpá, nebo že je potřebuje, přesto by měl onu garanci opravdových faktů mít, jinak zase vyhraje ten, kdo ukáže v televizi lepší koláč (nebo graf půllitru piva s procentuálním znázorněním snížení daně???). Pirát ničím extrémně nevyčnívá, ale po informacích aktivně volá. Přesto je nedostává.
Svěřuju-li jako občan svůj život, a ano přesně to uplatněním volebního práva dělám, do rukou někomu, chci vědět, co dělá, proč to dělá, kdo mu za to platí, co má v plánu, jaký je skutečný stav věcí a zda také nese za své věci reálnou zodpovědnost. Pokud takový člověk nemá mandát k nějakému kroku, chci aby mi alespoň garantoval, že ve věci, o které on před tím nemluvil, budu moc rozhodnout třeba v referendu a nebudu za své peníze od své servisní organizace (státu) dostávat propagandu a nebo následné urážky. Moje neinformovanost je totiž primárně vina mnou volených zástupců.
Text se mi tedy extrémně natahuje, ale nějak mi tu chybí pointa nebo spíš katarze.
Co třeba takto:
Je to nemilé, ale je třeba se chytnout za nos a v rámci boje za demokracii alespoň na chvíli opustit komfortní zónu. Nevolit a nehlasovat na truc. Ale chtít záruky, který musí být téměř osobní, nikoliv zprostředkované přes Rekonstrukci. Věřím, že nechceme vybírat mezi existujícími řešeními, ale vhodnou kombinací fungujících věcí s přidáním doposud nerealizovaných či „nemyšlených“ mechanismů věci měnit. Politika možného není řešení. Žába žijící ve studni je šťastná, protože v životě neviděla rybník. V kontextu Pirátů a cesty, která nás čeká, pokud jsou naše vize správné, však zvažujme spíše moře
☺
Pěkný sváteční den všem!
Neskutečně mě vytáčí (hyperbola), jak si lidi, dokonce i někteří Piráti, nechají vnutit libovolný fenomén resp. jednu jeho instanci-projev jako absolutní a navíc jedinečný příklad toho, jak celek funguje nebo může fungovat. Vytrženo z kontextu a z reality každodenního světa totiž přestává fungovat řada věcí. K čemu vám je mlýnské kolo, když nemáte vodu, která by ho poháněla? K čemu vám je libovolná instituce nebo politické “udělátko“, když ho používáte ve stávajícím nefunkčním (pro někoho) systému. Pokud použijete čerstvě vyfrézované ozubené kolečko ve stroji, který šmajdá a není přesný, co tím získáme? Chvíli to asi pojede, než se kolečko taky sešmajdá. Strženou matku někdy neservete ani nejlepším klíčem.
Je přímá demokracie dobrá nebo špatná?
Tato otázka je sama o sobě ukázková degradace celého problému. Sám pojem se tím devalvuje. Tuhle přišel jeden, co křičel: „Přímá demokracie, přímá demokracie“. Nic moc víc neřekl a „vyhrál“ s tím volby. Kde je? Teď křičí zase něco jiného. Nefunguje-li demokracie, zastupitelská demokracie (prosím neredukujme tento pojem na to, že se nakonec volby fyzicky povedou, poslanci zasednou do lavic a je sestavena vláda), těžko očekávat, že její jiná forma sama o sobě něco změní. Okamžitě se stává nástrojem těch, kteří se na současné demokracii „udělali“ a nebo na ni přímo či zprostředkovaně staví svůj byznys.
Hysterie ohledně referend, nebo prvků přímé demokracie je opět, podobně jako po volbě hlavy státu, nebývalá a každý druhý nezbytně deklaruje a zastává veřejně okamžitě stanovisko pro a nebo proti. Přitom obecně, co víc by mělo platit, než názor lidí-voličů. U voleb jsme přece ti nejdůležitější, no ni?
Nic není samospasitelné. Ono i to referendum, jak nám bylo podstrčený již při vstupu do EU, nebo při volbě prezidenta, kdy to paradoxně řadě současných politických matadorů, kteří elitářsky hovoří téměř o hlasující lůze, vůbec nevadilo, je pouze součástí virtuální iluze demokracie, ve které žijeme, a která nám je účelově prezentována jako TOP nepřekonatelný i když ne ideální stav.
Jak řekl klasik: „Hovno, hovno slavný soude.“ Referendum není špatná věc. Špatný je systém.
Když jsme před vice jak sedmi lety zakládali Piráty a tvořili první program, nechtěli jsme být jako ostatní partaje. Program měl a má ohnisko vycházející ze stanov a základního postulátu demokratické informační společnosti – práva člověka na informace a práva na soukromí. Právo na informace, nikoliv dezinformace, je primární předpoklad svobodného uplatnění hlasu jednotlivce ve volbách a protože si ti politici dělají co chtěj, tak i v referendu, který (zatím) dle své libosti a potřeb následně lidem případně povolí. Většinou pokud jsou si jistí výsledkem. A o informovaném uplatnění hlasu přece ta demokracie je, nebo by měla být, pokud je tedy naším společným zájmem vzkvétající společnost, kde se dobře žije všem☺
A tam začíná komplexní program Pirátů, ale i moje vize resp. důvod, proč má smysl ten politickej podvod tady měnit. Nežít ve virtuálním světě zaprděnýho pocitu, že díky volbám a volbě osvícených Bendů (Benda promine, ale je na ráně a má hezký jméno), je to v cajku.
Znáte ten nesmysl o tom, že když někdo hodí hlas malý straně, je jeho hlas údajně zahozenej. Zkusím nekopat za malý strany. Hlas člověka hozený jakýkoliv straně, která reálně konzervuje stávající systém a prosazuje buď kosmetické, nebo vyloženě populistické úpravy detailů, je zahozený hlas. Proč? Protože, komu ten hlas člověk dá, je postavený na reklamě, iluzi, mediálním obraze, předhozeným postoji k mediálně eskalovanýmu tématu. Protože o tom, co je důležité, nás málokdy přesvědčují politici svými činy a skutečnými fakty. Přesvědčují nás o tom převážně komerční média, v politice pak nejčastěji OVM.
Proto je právě právo člověka na informace to základní, co je třeba řešit. Ano, referendum je v nastavení současné české, ale i světové politiky nevědomosti a manipulace, tím novým kolečkem ve starým stroji.
Namísto keců o možnostech zneužití, by si měli nejen naši politici dát za úkol, aby to tak prostě nebylo. Hlasující “stádo” neinformovaných resp. dezinformovaných lidí, ale v zastupitelském modelu naopak politikům vyhovuje.
Proto jsem v úvodu uvedl populární slovo holistické (i když možná význam leží i někde jinde). Nenechte si vnutit jedinečná témata, která nerespektují složitost a provázanost světa a jeho jevů. Jediným fungl novým kolečkem (ani politikem) se starej kombajn na sklizeň hlasů neopraví, natož aby se proměnil v nějakej secí stroj. Transparentní politika, transparentní financování stran, veřejné účty institucí, právo na soukromí, které zaručuje nevydíratelnost, přístup k Internetu bez cenzury, nezávislá média, veřejnoprávní služba, informační gramotnost, dobré vzdělání, ale i šetrná sociální politika, která nedegraduje občana na baterku v ovladači televize, která jde po vybití, sice do tříděného (kamenem☺), ale stále odpadu...Jo i ekonomické důvody a tzv. materiální podstata svobody výrazně ovlivňují svobodné rozhodování v momentně voleb (ví každý dělňas, který kdy volil v Synerci). To všechno jsou opatření, která se musí valit najednou a dá to prostě práci.
Není reálné očekávat, že každý jeden člověk, všechny informace načerpá, nebo že je potřebuje, přesto by měl onu garanci opravdových faktů mít, jinak zase vyhraje ten, kdo ukáže v televizi lepší koláč (nebo graf půllitru piva s procentuálním znázorněním snížení daně???). Pirát ničím extrémně nevyčnívá, ale po informacích aktivně volá. Přesto je nedostává.
Svěřuju-li jako občan svůj život, a ano přesně to uplatněním volebního práva dělám, do rukou někomu, chci vědět, co dělá, proč to dělá, kdo mu za to platí, co má v plánu, jaký je skutečný stav věcí a zda také nese za své věci reálnou zodpovědnost. Pokud takový člověk nemá mandát k nějakému kroku, chci aby mi alespoň garantoval, že ve věci, o které on před tím nemluvil, budu moc rozhodnout třeba v referendu a nebudu za své peníze od své servisní organizace (státu) dostávat propagandu a nebo následné urážky. Moje neinformovanost je totiž primárně vina mnou volených zástupců.
Text se mi tedy extrémně natahuje, ale nějak mi tu chybí pointa nebo spíš katarze.
Co třeba takto:
Je to nemilé, ale je třeba se chytnout za nos a v rámci boje za demokracii alespoň na chvíli opustit komfortní zónu. Nevolit a nehlasovat na truc. Ale chtít záruky, který musí být téměř osobní, nikoliv zprostředkované přes Rekonstrukci. Věřím, že nechceme vybírat mezi existujícími řešeními, ale vhodnou kombinací fungujících věcí s přidáním doposud nerealizovaných či „nemyšlených“ mechanismů věci měnit. Politika možného není řešení. Žába žijící ve studni je šťastná, protože v životě neviděla rybník. V kontextu Pirátů a cesty, která nás čeká, pokud jsou naše vize správné, však zvažujme spíše moře
☺
Pěkný sváteční den všem!