ANNA A JEJÍ VĚŠÁCI

Anna má svoje věšáky
Věšáci mají svou Annu
Dělí se s ní o své bolesti
Nesobecky vyprávějí celé noci
O sobě

Anna v mrazivé noci
Na zastávce autobusu který nejede
Telefon v ruce
Věšáci jí do ucha vzdychají
Svá milovaná slova slova slova

Vyhrožují skoky z okna
Manifestují rozvraty
Vzdávají se osudu
Odcházejí z domova
Mávají výpověďmi
Odjíždějí daleko
Chystají se do kláštera
Mají zlé sny
Drží diety
Nevědí jak dál

Anna je vždycky vyslechne
Do nekonečného konce
Opatrně zkouší lepit střepy
Rozmotávat klubka
Odstraňovat nášlapné miny

Věšáci šťastně zavěšeni
S obdivem opakují:
Ty jsi tak silná!
Ty jsi tak jiná!
Ty vydržíš všechno!



Řekla by: To není pravda!
Tuší však že nemá komu
Nejradši by si zacpala uši
A stejně nakonec udělá
To co se od ní tak čeká…

Anna a její věšáci
Věšáci a jejich Anna!
Ta je tak silná
Ta je tak jiná
Ta vydrží všechno…