aneb PROFÁNNÍ PŘÍBĚH
„Když něco nevím, tak si to vygoogluju, ne?“ pravil mladý muž dívce v tramvaji. Vystoupili a
pak už se během noční jízdy v téměř prázdném voze nic nestalo, a tak ta věta visela ve vzduchu, jako by ji tam někdo vytesal. Nezbavil jsem se jí ani na ulici, ani ve výtahu.
„Když něco nevím, tak si to vygoogluju.“



Je to snad nějaké znamení? Posadil jsem se k počítači a rozhodl se, že si to vyzkouším. Co bych asi tak do toho vyhledavače mohl napsat, aby to opravdu stálo za to? Po chvilce váhání jsem vyťukal dvě slova: hluboký smysl. Udeřil jsem dychtivě na klávesu enter a čekal, co se stane.
Z displeje na mě bleskově vykoukla první desítka z prý asi osmdesáti tří tisíc sedmi set „hlubokých smyslů“ na síti. Kdybych je chtěl propátrat všechny, mohl bych mít náplň pro zbytek života. Zaměřil jsem se aspoň na ty, které se vynořily jako první. Ty by zřejmě měly být ty nejdůležitější...

„Americký radar v Česku má hluboký smysl, abychom nebyli Rusko,“ tak vyhlížela první věta, jíž do jakéhosi článku vepsal jeden dramatik. Hned pod tím na mě civěl odkaz na tarotový web a popis karty Velekněžka. Ta je prý držitelkou tajemství, jež nemůže být sděleno všem, je v ní „rozvinut hluboký smysl pro harmonii a rovnováhu a jakási
schopnost nacházet v sobě pramen veškerého bytí...“

Třetí odkaz konečně mířil k něčemu, čemu jsem lépe rozuměl. Stálo v něm: „Jsi to, co jíš. A to, jak myslíš. V těch dvou větách tkví hluboký smysl...“ Odebral jsem se do kuchyně a vytvořil vlastní portrét z hořké černé kávy a sendviče se sýrem. Byla skoro půlnoc, začal jsem těkat od smyslu ke smyslu a googlování nebralo konce. Jakýsi učenec napsal:
„Bůh považuje za hříšný vlastně každý lidský krok a v tom je hluboký smysl.“

Svědci Jehovovi shrnuli, že na světě jsou miliony lidí, „kteří ve snaze najít hluboký smysl života experimentují s různými ideologiemi, filozofiemi a náboženstvími“. Adventisté mě naopak trochu povzbudili, když jsem na jejich stránkách objevil větu: „Má hluboký smysl vstát a jít dál.“ Paní, která se před časem rozvedla a tragicky ztratila dospělou dceru, a teď radí, jak žít, hlásá: „Život má řád, náhoda neexistuje a vše, co se stane, má svůj hluboký smysl.“

Hluboký smysl pro rodinu a domov mají prý lidé narození ve znamení vepře, tentýž hluboký smysl skrývají ale také Korsičané pod svou „drsnou a vážnou fasádou“. Japonci zase osvědčují hluboký smysl pro pořádek. Náš prezident Nejvyššího kontrolního úřadu mě uklidnil, když uvedl, že hluboký smysl má kontrola. Ale nejvíc mě ohromil jakýsi kritik, který napsal o jednom virtuosovi ve hře na kytaru, že má hluboký smysl pro hudbu...

Víčka mi padala únavou, přesto jsem se ještě pustil do freudovské psychologické analýzy sovětského díla Mrazík, již kdosi vyvěsil na Neviditelném psu. Mrazík prý patří k dílům, „jejichž hluboký smysl zůstává skryt pod profánním povrchem“.

„Co to proboha znamená profánní?“ zasípal jsem v polospánku. Ale nikdo v pokoji nebyl, jen nad mou postelí jako by se stále vznášela věta onoho mladíka:
„Když něco nevím, tak si to vygoogluju, ne?“
Udělal jsem to. „Profánní“ je totéž co „světský“, „všední“ či „znesvěcující“. A tak musím říct, že ten vyhledavač je opravdu užitečná věc a za určitých okolností může mít i poměrně hluboký smysl.

(Psáno pro Pražský deník)