Delegáti 40. sjezdu ČSSD mě v neděli zvolili předsedou strany. Jak velká čest a závazek to pro mě je, už asi nemusím opakovat. Ostatně, jak jsem řekl při svém kandidátském projevu, máme před sebou strašně moc práce, ale strašně málo času. Plácat po zádech se můžeme, až pokud uspějeme v podzimních komunálních a senátních volbách.
Už tuto neděli si ČSSD bude volit nové vedení. Stane se tak v době, kdy se sociální demokracie ocitá možná v jednom ze svých nejsložitějším období v polistopadové éře. Propad sociální demokracie u voličů nezačal minulý rok, ale je to dlouhodobý trend. Hledání záchrany tu u tradičních voličů, následná orientace na městské liberály a zase zpátky se ukázalo jako slepá ulička. Nový předseda bude muset sjednotit rozhádanou ČSSD a nastartovat ji směrem zpět mezi přední politické strany. Jsem přesvědčený, že ČSSD v této situaci potřebuje ve svém čele autentického sociálního demokrata, který vládne schopnostmi jednání, naslouchání a spojování.