Czechia je správně
Návrh, aby bylo možné používat vedle oficiálního názvu našeho státu, který zní v angličtině Czech Republic, také jednoslovnou zkratku Czechia, rozpoutal pověstnou bouři ve sklenici vody. Zkrácený název vedle oficiálního pojmenování přitom není nic výjimečného a u většiny států nám to ani nepřijde neobvyklé.
V případě naší země se v zahraničí název různě komolí a cizinci se snaží najít ekvivalent našeho názvu Česko. To, o co se nyní pokoušíme, není nic jiného než snaha sjednotit různé varianty jednoslovného pojmenování tak, aby bylo všem jasné, o jakou zemi vlastně jde. Cílem je vytvořit určitou obchodní značku, která bude nezaměnitelná a bude se používat tam, kde by bylo označení Czech Republic neúčelné.
Nemusíme chodit daleko - o sousední Polské republice běžně mluvíme také jako o Polsku, Spolková republika Německo je mezi řečí Německo, nejinak je tomu u Rakouska, Norska, Číny, Ruska a nesčetné řady dalších zemí. Jednoslovný název je v některých případech zkrátka praktičtější. Věřím, že cizojazyčné sjednocení zkráceniny České republice jen pomůže a najde uplatnění třeba v politice, v obchodě nebo ve sportu.
U sportovců se novinka může promítnout v jednotném označení reprezentačních dresů při mezinárodních akcích. A opět zejména tam, kde třeba Francouzi běžně používají nápis France, nikoliv French Republic. Troufám si tvrdit, že ještě důležitější je možnost užití jednoslovného názvu pro obchod. Jakákoliv obchodní značka by totiž měla být jednoduchá, stručná, jednoznačná. České výrobky jsou také v podstatě obchodní značkou, která má ve světě stále velmi dobrý zvuk. Díky tomu, že se krátké označení země původu i v tomto případě sjednotí, odpadne zmatek ve variantách, jimiž jsou třeba Bohemia, CZ, Czech nebo Czechia.
V nadsázce je dobře, že řekneme světu, jak nám má říkat, když se chce vyhnout dlouhému dvouslovnému názvu. Czechia má navíc už i historické opodstatnění. Podle historiků se objevila v latině již v 17. století a angličtina jej používá běžně již od 18. století. V tomto kontextu jde o označení Česka, nikoliv jen Čech, jak by se mohlo někomu zdát. O revoluci tedy rozhodně nejde, spíše je to něco, co se mělo udělat už dávno.
V případě naší země se v zahraničí název různě komolí a cizinci se snaží najít ekvivalent našeho názvu Česko. To, o co se nyní pokoušíme, není nic jiného než snaha sjednotit různé varianty jednoslovného pojmenování tak, aby bylo všem jasné, o jakou zemi vlastně jde. Cílem je vytvořit určitou obchodní značku, která bude nezaměnitelná a bude se používat tam, kde by bylo označení Czech Republic neúčelné.
Nemusíme chodit daleko - o sousední Polské republice běžně mluvíme také jako o Polsku, Spolková republika Německo je mezi řečí Německo, nejinak je tomu u Rakouska, Norska, Číny, Ruska a nesčetné řady dalších zemí. Jednoslovný název je v některých případech zkrátka praktičtější. Věřím, že cizojazyčné sjednocení zkráceniny České republice jen pomůže a najde uplatnění třeba v politice, v obchodě nebo ve sportu.
U sportovců se novinka může promítnout v jednotném označení reprezentačních dresů při mezinárodních akcích. A opět zejména tam, kde třeba Francouzi běžně používají nápis France, nikoliv French Republic. Troufám si tvrdit, že ještě důležitější je možnost užití jednoslovného názvu pro obchod. Jakákoliv obchodní značka by totiž měla být jednoduchá, stručná, jednoznačná. České výrobky jsou také v podstatě obchodní značkou, která má ve světě stále velmi dobrý zvuk. Díky tomu, že se krátké označení země původu i v tomto případě sjednotí, odpadne zmatek ve variantách, jimiž jsou třeba Bohemia, CZ, Czech nebo Czechia.
V nadsázce je dobře, že řekneme světu, jak nám má říkat, když se chce vyhnout dlouhému dvouslovnému názvu. Czechia má navíc už i historické opodstatnění. Podle historiků se objevila v latině již v 17. století a angličtina jej používá běžně již od 18. století. V tomto kontextu jde o označení Česka, nikoliv jen Čech, jak by se mohlo někomu zdát. O revoluci tedy rozhodně nejde, spíše je to něco, co se mělo udělat už dávno.