Nemyslím si. Spíše a to je podstatnější, budoucí Trumpovo prezidenství představuje především jeden velký otazník. Donald Trump během voleb učinil řadu odvážných a radikálních slibů jak vůči americkým voličům, tak světu. Odpovědět proto na otázku v titulku mého blogu bude možné s určitostí jen a pouze, až se začne naplno ukazovat, co a jak ze svých předvolebních slibů a plánů prezident Trump prosadí.

Američané si zvolili republikána Trumpa po jedné z nejostřejších volebních kampaní v historii. Trump přinesl do americké politiky opravdovou revoluci a přepsal snad všechna myslitelná pravidla vedení politické kampaně. Důležitou roli určitě sehrála i frustrace části amerického elektorátu s politickými elitami, což Trump mistrně využíval během své kampaně a bylo vydatně přiživováno některými americkými médii a hlavně na sociálních sítích. Co se týče reálného vykonání volené funkce, je Donald Trump absolutní politický nováček. Nikdy žádnou nezastával. Zde mimochodem neobstojí ani časté srovnávání s bývalým americkým prezidentem Ronaldem Reganem, ten totiž před vstupem do Bílého domu řídil z pozice guvernéra nejlidnatější americkým stát Kalifornii. Proto je teď zásadní, jak se popasuje se svou novou rolí nejmocnějšího muže světa.

Prezident Trump to nebude mít jednoduché

Donalda Trumpa od uvedení do funkce dělí přes dva měsíce, pak teprve bude možné začít hodnotit, jak obstojí. Období mezi dneškem a lednovou inaugurací hodně napoví, co z předvolebních slibů se objeví v programu nového amerického prezidenta a jakým týmem spolupracovníků, ať už v řadách poradců nebo členů kabinetu, se obklopí.

Nelze vůbec odhadovat, které z radikálních slibů bude skutečně Trump jako 45. prezident Spojených států skutečně prosazovat. Podaří se mu například přimět Mexiko, aby zaplatilo stavbu zdi na společné hranici, která by měla zabránit přílivu nelegálních imigrantů? Jak vyřeší obrovský negativní rozdíl v obchodu s Čínou za situace, kdy Čína drží významnou část amerického dluhu? Z čeho hodlá financovat masivní výstavbu infrastruktury a posilování americké armády, jak sliboval během kampaně? Trump také sliboval, že po svém zvolení okamžitě zruší dlouho dojednávanou dohodu o iránském jaderném programu, hned po volbách ale začali jeho poradci mluvit trochu jinak a tvrdí, že nový prezident nejdříve bude muset tuto dohodu podrobit důkladné analýze.

Trumpa bude navíc limitovat i americký Kongres, který bude potřebovat pro prosazení své prezidentské agendy. Republikáni sice získali většinu v obou komorách Kongresu, ale řada republikánských politiků se stavěla skepticky k Trumpově kandidatuře anebo proti němu dokonce otevřeně vystupovali.

Zároveň se Trump bude muset potýkat s výrazně rozdělenou americkou společností. Přepočteno na hlasy by Hillary Clintonová těsně zvítězila, neboť získala 58 milionů a 875 tisíc hlasů, kdežto pro Trumpa volilo „pouze“ 58 milionů a 842 tisíc Američanů. Americký volební systém je však trochu komplikovanější a rozhoduje vítězství v jednotlivých státech. A zde Trump Clintonovou porazil. Nezapomínejme také, že část voličů Clintonové uváděla jako svoji hlavní motivaci zásadní nesouhlas s Trumpovou politikou. Americká společnost je tak významně rozdělená a Trump se bude muset pokusit o její sjednocení. To ostatně jako svoji prioritu oznámil hned po oznámení volebních výsledků. Ovšem vyostřená rétorika během dlouhé kampaně ze strany obou táborů dává tušit, že to nebude pro nového prezidenta vůbec jednoduchý úkol. A některá výroky se těžko zapomínají.

Krize důvěry v politiku – je to zasloužené?

„Nejsem jako oni“ a urputný boj proti politickým elitám ve Washingtonu byl jedním z hlavních poselství Trumpovy kampaně. Trumpova kandidatura byla tak do značné míry odrazem současného trendu nespokojenosti s politiky, který zažíváme po celé Evropě, včetně naší země. Vše je špatně a je třeba to udělat jinak. A přestože si částečně tradiční politické elity mohou za tento nelichotivý stav věcí samy, zatím přesvědčivě nezaznívá, jak tedy budeme věci dělat lépe. Stačí se podívat na situaci v Řecku, kde současný premiér Tsipras, radikální odpůrce tradiční politiky, slevuje z jednoho předvolebního slibu za druhým a do vlády přivádí více a více politiků tradičního ražení se zkušenostmi. Tradiční politické strany také trpí tím, že často nejsou schopny obhájit a prezentovat své úspěchy v porovnání s jednoduchými hesly postavenými na odmítání všeho.

Bude proto zajímavé sledovat, jak radikální bude Trump v prezidentském úřadě a jak moc „normálním“ politikem se pod tíhou prezidentského úřadu stane. A kolik ze svých podporovatelů tak nevyhnutelně zklame. Avšak pro USA a svět je nutné si přát, aby se Trump stal úspěšným prezidentem.

Evropa se bude muset více starat o sebe. Co to znamená pro nás?

Trumpovo zvolení je i pro Evropu velkým otazníkem. Pokud se budeme řídit jeho předvolebními prohlášeními, dá se očekávat, že prezident Trump se bude méně věnovat zahraniční politice. Trump mimo jiné kritizoval vysoké náklady, které USA vydávají na bezpečnost Evropy v rámci NATO – jedná se téměř o dvě třetiny rozpočtu NATO. To pro Evropu znamená jedno: do budoucna musíme investovat více do vlastní bezpečnosti. Aktuálních českých 1,1 procenta HDP na obranu rozhodně nebudou dostačující, mimo jiné proto, abychom novou americkou administrativu přesvědčili, že naše spojenectví má stále smysl.

Bude záležet ale i na Evropě, jaké vztahy s novou americkou administrativou naváže a nakolik se nám podaří transatlantické partnerství rozvíjet ku prospěchu obou břehů Atlantiku. Evropa a USA stále představují jeden pro druhého nejdůležitějšího investora a obchodním partnera. Bude to také i velká výzva pro českou diplomacii, která bude muset zvýšit své úsilí o navázání partnerství s novou administrativou. Dá se předpokládat, že Trump bude svou povahou spíše bilateralista upřednostňující jednání s jednotlivými zeměmi, než prostřednictvím mulitilaterálních mechanismů. Česká diplomacie na to bude muset reagovat.

Mimochodem Trump jako jednu ze svých priorit označil boj proti Islámskému státu. Česká republika se i s našimi omezenými zdroji výrazně angažuje na Blízkém východě, ať už se jedná o dodávky výzbroje a munice, výcvik iráckých letců či udržování diplomatického zastoupení v Sýrii. Zde se určitě nabízí téma, které by stálo zato využít při hledání cest k nové administrativě prezidenta Trumpa.