Často slýchám nebo čtu, že sociální demokracie je rozhádaná. A že je to její největší problém. Když se řekne ČSSD, mnoha lidem se místo strany bojující za spravedlivější společnost vybaví spíš nesourodá parta, která si jde po krku a nic víc ji nezajímá.

My už ale taková parta vážně nejsme. Jak to mohu tak sebejistě tvrdit? Za měsíc se koná sjezd ČSSD. Objel jsem všechny krajské konference a mluvil nejen s regionálními šéfy, ale i s delegáty z okresů, kteří jsou často mnohem upřímnější a dokážou sdělit i nepříjemné pravdy jednodušeji než protřelí političtí matadoři.

Proto si nemyslím, že problém je v rozhádanosti strany. Naopak, je dobře, když si rozdílné názory spolu dokážeme vyříkat. Jsme demokratická strana, ne hnutí jednoho majitele nebo lídra. Proč se tedy o ČSSD neustále mluví jako o rozhádané straně, která řeší samu sebe, a ne problémy, které trápí občany? Vysvětlení je vlastně docela jednoduché.

ČSSD si donedávna rádi brali za rukojmí někteří její významní členové, kteří měli větší mediální než politický vliv. Většinou to byli ti, jejichž moc kulminovala před několika lety. A kteří se nedokázali smířit s ústupem ze slávy, protože se jim nepodařilo sebe sama obhájit ve volbách či stranických kláních.

Soc. dem. je nedokázala jistou dobu mediálně „přebít". I já jsem se po nástupu do předsednického křesla snažil vše řešit spíš po dobrém, v diskusi. Byla to asi trochu chyba, ale rychle jsem se naučil, že musím být důraznější.

Doba překřikování v televizi nebo na internetu končí. I to dokazuje, že ona ničivá rozhádanost byl především mediální problém. Důležité je, aby místo hádek nezůstalo jen ticho. Jak naslouchám kolegyním a kolegům ve straně, chápou, že zásadní jsou dvě věci: mít o čem mluvit a mluvit musí lidé, kteří vzbudí zájem a důvěru veřejnosti. Zkrátka program a nové tváře.

Současná ČSSD však má jeden velký problém, a tím je nízká sebedůvěra. Mít jen zlomek pirátského nadšení nebo ničím nepodloženého sebevědomí SPD, všechny řeči o rozhádanosti a neschopnosti ČSSD by byly ty tam. Proto říkám kolegům: Pojďme do toho a ukažme všem, co v nás je! Kašleme na to, co se o nás píše, pojďme zase jako dříve vysvětlovat náš program a buďme prostě sociálními demokraty.

Nerozdělujme sami sebe na tradiční a liberální. Já sám tomu dělení moc nerozumím. Sociální demokrat je z mého pohledu jeden: ten, komu vadí sobectví a chce společnost solidární se slabšími. Ten, který chrání lidi práce – ty, jež poctivě pracují, platí daně, chtějí pro své děti kvalitní školství a odmítají, aby zdravotnictví dělilo pacienty na bohaté a chudé. Nestyďme se být sociálními demokraty!

Jsem rád, že mně tolik lidí v ČSSD věří a vyjadřují to mými nominacemi na předsedu, celkem mě podpořilo jedenáct „krajských sjezdů". Moc jim za to děkuji!

Zároveň se v nominacích do vedení soc. dem. často opakují jména Jany Maláčové a Tomáše Petříčka, kteří jsou přesně těmi novými tvářemi, které dokážou vrátit důvěru v naši stranu. Oba jsou výrazní a oba dokážou jasně formulovat program ČSSD ve svých oblastech, Jana jako ministryně práce a sociálních věcí a Tomáš jako šéf diplomacie.

Jsem přesvědčen, a debaty s kolegy ve straně to dokazují, že riskantní krok jít do vlády s hnutím ANO byl správný. Prosazujeme náš program a korigujeme pravicového podnikatele v čele kabinetu. Soc. dem. v opozici by neměla šanci prosadit ani zlomek toho, co se jí daří ve vládě.

V tom jsme dobří. Úkolem pro nadcházející týdny a měsíce bude větší důraz na prodávání našich úspěchů ve vládě. To je stejně důležité jako konkrétní kroky, jež se nám daří prosadit. Každý ministr, poslanec, senátor, zastupitel, každý člen by měl vysvětlovat náš program a zdůrazňovat naše úspěchy a jak reálně k lepšímu měníme životy českých občanů. Ukázat, že jsme jednotná a fungující strana. Není třeba moc: stačí reagovat na Facebooku nebo se nestydět při setkání s přáteli říci svůj názor. Buďme hrdými sociálními demokraty. Já na to hrdý jsem! Dokažme, že má smysl volit ČSSD!

Komentář vyšel v dnešním vydání deníku Právo (28.1.2019)

Pokud mě chcete kontaktovat anebo chcete vědět více o mých názorech, využijte můj Twitter @jhamacek, nebo Facebook, případně navštivte mé webové stránky hamacek.cz.