Politika je na křižovatce, nejen česká, ale i světová. ČSSD byla založena před 141 lety v pražském hostinci U Kaštanu jako část rakouské sociální demokracie pod názvem Českoslovanská sociálně demokratická strana. Naši předchůdci chtěli pro všechny svobodu a spravedlnost a stejně jako soc. dem. strany v dalších evropských státech vznikla jako reakce na rostoucí moc kapitálu a nespravedlivé bohatnutí několika vyvolených na úkor milionů lidí žijících v bídě.

Ještě na přelomu 20. a 21. století to vypadalo, že demokracie zvítězila a nikdo to nezvrátí. Společnost bohatla, všichni víceméně měli v politických stranách zastoupení v parlamentu. Jenže problém, s nímž se potýkali naši předchůdci, se do jisté míry vrací. Technologický pokrok a nové způsoby komunikace v kombinaci s ekonomickým růstem nedemokratických režimů začínají dramaticky měnit i západní společnost. Rozevírají se příjmové nůžky, nadnárodní společnosti po světě přesouvají kapitál i výrobu a nechávají za sebou spoušť, v „lepším případě“ jen neplatí daně. Média přestávají plnit funkci moderátora veřejné debaty a lidé se zapouzdřují ve svých bublinách a navzájem si potvrzují nikým neověřené mýty.

To nahrává novým politickým stranám a hnutím, které nejsou založeny na idejích a programu, ale hájí zájmy především svého majitele pomo cí sofistikovaného marketingu. Důmyslným lžím a strašení čelí demokratické strany velmi těžko. Sociální demokracie vždy hájila lidi práce, rodiny, zaměstnance, seniory, maminky samoživitelky a naše velká dlouhodobá výhoda je, že jsme konzistentní. Sociální demokracie má dnes před sebou velký úkol: přesvědčit voliče, že nejsme jen vítězové minulých bitev, ale že jsme zkušení bojovníci i pro bitvy budoucí.

Už více než sto let hájíme zájmy všech bez ohledu na národnost, pohlaví nebo třídní původ, neprosazujeme zájmy svého šéfa, ale voličů. Bude o co bojovat: vzniká úzká vrstva nejbohatších osobující si právo rozhodovat za ostatní. Čeká nás proto spousta práce. Naši předchůdci prosadili zkrácení pracovní doby jako reakci na průmyslovou revoluci, nás čeká adaptace společnosti na nový typ ekonomiky, kdy většinu práce zastanou roboti a efektivita se mnohonásobně zvýší.

Má být jen čtyřdenní pracovní týden bez omezení příjmu? Zlepší to kvalitu života a zvýší počet pracovních míst. Jak při úzké specializaci zajistit špičkovou lékařskou péči? Jak změnit školství, aby Česko bylo technologickým a vědeckým tygrem, jak bylo v moderní historii zvyklé, a nebylo montovnou a opravárnou pro ty bohatší? Jak zajistit, aby šikovný kluk z chudší rodiny měl šanci dostat se na gymnázium a vysokou? Jak umožnit všem dětem a mladým lidem, aby se mohli svobodně rozhodovat podle svého talentu, ne podle peněženky svých rodičů?

Chceme, aby se studenti lékařských fakult vybírali podle sociálního původu, nebo podle schopností? Na operačním sále asi budeme klidnější, že pan doktor je ten nejlepší, ne nejbohatší, že? Kvalitní vzdělání nesmí být jen pro vyvolené, ale jak zabráníme odlivu mozků do zahraničí? To jsou věci, na které se sociální demokracie nesmí a nebude bát zeptat. Ukazuje se, že to za nás nikdo neudělá. Naše tradice a hodnotová orientace zaručují, že máme ty nejlepší předpoklady najít odpovědi na tyto otázky a navrhovat řešení.

Řešení sociálně citlivá a užitečná pro většinu obyvatel. Marketingové strany a hnutí na jedno použití kašlou na ostatní lidi, klidně chvíli budou hájit levicovou politiku a slibovat lidem hory doly, aby je při nejbližší příležitosti podrazily a obrátily doprava směr škrty a obhajoba jen těch nejbohatších. A tradiční pravice ODS nebo TOP 09 by nejraději nechala každého, ať se o sebe postará sám. Obojí je návrat k sobectví a nezodpovědnosti, které se Evropě mnohokrát nevyplatily.

Na nedávném sjezdu v Hradci Králové jsme představili programový manifest ČSSD, který má nastartovat diskusi o dlouhodobém programu sociální demokracie. Chceme, aby se do programové debaty zapojili nejen straníci a experti, ale i široká veřejnost. Pojďme se spolu snažit o lepší Česko, o lepší život nás všech, jak o to ČSSD usiluje už 141 let.

Komentář vyšel v dnešním vydání deníku Právo (9.4.2019)

Pokud mě chcete kontaktovat anebo chcete vědět více o mých názorech, využijte můj Twitter @jhamacek, nebo Facebook, případně navštivte mé webové stránky hamacek.cz.