Zemanův nápad s Rychetským je zajímavý. Ale nesmyslný
Co říct šestiletým prvňáčkům, když jdou poprvé do školy? No přece, že jako příští prezident by byl vhodný současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Co jiného.
Současný prezident Miloš Zeman jim to chvíli před začátkem nového školního roku oznámil. A vyplašeným školákům pak ještě doporučil, aby se naučili co nejdříve číst, protože kniha je podle něj nejlepší přítel. Toto moudro zrovna Miloši Zemanovi věřit můžeme.
Nechme teď stranou Zemanův cit pro volbu publika. Jméno respektovaného ústavního soudce Pavla Rychetského je totiž docela zajímavý návrh. Tedy až na to, že je nesmyslný. S největší pravděpodobností. Rychetský dostal nabídku prezidentovat v minulosti už několikrát a zatím ji vždy odmítl. Nezdá se vůbec pravděpodobné, že by změnil názor. V době příští přímé volby hlavy státu mu bude 74 let a sám Rychetský naznačil, že sám bude možná chtít předčasně ukončit svůj desetiletý mandát ústavního soudce.
Přitom je to ze strany prezidenta Zemana nečekaně rozumný návrh. Nečekaně hlavně proto, že personalistika doposud nebyla Zemanovou nejsilnější stránkou. Vladimíra Špidlu si kdysi vybral jako svého nástupce v čele ČSSD a vlády hlavně proto, že se mu zdál příliš slabý na to, aby ho snad později zastínil. Špidla pak společně s dalším Zemanovým “dítětem” Stanislavem Grossem navíc způsobili Zemanovu slavnou prezidentskou prohru a následnou desetiletou izolaci na Vysočině.
Rychetský by byl býval dobrou volbou. Navzdory jeho působení v politice si zachoval pověst ústavního právníka, kterého stojí za to poslouchat. Jeho lidský, odborný i politický kredit lze jen těžko zpochybňovat. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77, spoluzakládal Občanské fórum, zároveň byl sociálním demokratem a “jeho” dnešní Ústavní soud je výraznou, ale také váženou a nezávislou institucí.
Jenže, proč ho navrhovat, když se jeho kandidatura zdá nereálná? Číst se to dá všelijak, ale zdá se, že Zeman prostě jinými slovy říká, že v poločase jeho prvního funkčního období tu zkrátka není žádná podobně výrazná postava, která by stála pro příští volbu za úvahu.
Zeman sám se chce k vlastní kandidatuře vyjádřit až rok před vypršením svého mandátu v březnu 2017. Celkem přirozeně bude asi nejvíc záležet na tom, jak se na dalších pět let prezidentování bude sám ve svém věku cítit. Ale pokud bude fit a vzduchem budou i v té době dál létat jména jako Zdeněk Škromach, Jaroslav Kubera nebo Martin Stropnický, pak bychom o jeho právě aktuálním poločase ve funkci měli uvažovat spíš jako o první čtvrtině.
Současný prezident Miloš Zeman jim to chvíli před začátkem nového školního roku oznámil. A vyplašeným školákům pak ještě doporučil, aby se naučili co nejdříve číst, protože kniha je podle něj nejlepší přítel. Toto moudro zrovna Miloši Zemanovi věřit můžeme.
Nechme teď stranou Zemanův cit pro volbu publika. Jméno respektovaného ústavního soudce Pavla Rychetského je totiž docela zajímavý návrh. Tedy až na to, že je nesmyslný. S největší pravděpodobností. Rychetský dostal nabídku prezidentovat v minulosti už několikrát a zatím ji vždy odmítl. Nezdá se vůbec pravděpodobné, že by změnil názor. V době příští přímé volby hlavy státu mu bude 74 let a sám Rychetský naznačil, že sám bude možná chtít předčasně ukončit svůj desetiletý mandát ústavního soudce.
Přitom je to ze strany prezidenta Zemana nečekaně rozumný návrh. Nečekaně hlavně proto, že personalistika doposud nebyla Zemanovou nejsilnější stránkou. Vladimíra Špidlu si kdysi vybral jako svého nástupce v čele ČSSD a vlády hlavně proto, že se mu zdál příliš slabý na to, aby ho snad později zastínil. Špidla pak společně s dalším Zemanovým “dítětem” Stanislavem Grossem navíc způsobili Zemanovu slavnou prezidentskou prohru a následnou desetiletou izolaci na Vysočině.
Rychetský by byl býval dobrou volbou. Navzdory jeho působení v politice si zachoval pověst ústavního právníka, kterého stojí za to poslouchat. Jeho lidský, odborný i politický kredit lze jen těžko zpochybňovat. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77, spoluzakládal Občanské fórum, zároveň byl sociálním demokratem a “jeho” dnešní Ústavní soud je výraznou, ale také váženou a nezávislou institucí.
Jenže, proč ho navrhovat, když se jeho kandidatura zdá nereálná? Číst se to dá všelijak, ale zdá se, že Zeman prostě jinými slovy říká, že v poločase jeho prvního funkčního období tu zkrátka není žádná podobně výrazná postava, která by stála pro příští volbu za úvahu.
Zeman sám se chce k vlastní kandidatuře vyjádřit až rok před vypršením svého mandátu v březnu 2017. Celkem přirozeně bude asi nejvíc záležet na tom, jak se na dalších pět let prezidentování bude sám ve svém věku cítit. Ale pokud bude fit a vzduchem budou i v té době dál létat jména jako Zdeněk Škromach, Jaroslav Kubera nebo Martin Stropnický, pak bychom o jeho právě aktuálním poločase ve funkci měli uvažovat spíš jako o první čtvrtině.