Česko chystá největší armádní zakázku v moderních dějinách. Kdo jsou uchazeči o zakázku na více než dvě stovky nových obrněnců? Co z toho Česko bude mít? A dává taková zakázka vůbec smysl? V nejnovějším blogu odpovídám na nejpalčivější otázky týkající se tendru za padesát miliard korun.

Ministerstvo obrany chystá největší zakázku v polistopadových dějinách naší armády České. Tendr na nákup 210 nových bojových vozidel pěchoty (BVP) v sedmi modifikacích počítá s cenou přes 50 miliard korun a kompletním přezbrojením sedmé mechanizované brigády v Hranicích na Moravě.

Do tenderu jsme přizvali švédsko­-britskou BAE s vozem CV90, evropskou pobočku amerického koncernu General Dynamics s vozem Ascod, německý koncern Rheinmetall s novinkou Lynx a německou společnost KMW s vozem PUMA. Pro každou firmu se jedná o velkou zakázku. Jde o hodně. Tomu odpovídá i snaha všech hráčů v soutěži uspět.

V médiích i od politiků zaznívá řada otázek a hodnocení celého procesu. Nejčastější výrazy jsou "podivné, pochybné, nejasné, zpackané." Jako místopředseda výboru pro obranu dostávám k zakázce řadu otázek. Zkusím objasnit svůj pohled na ty z nich, které zaznívají nejčastěji. Na závěr pak shrnu, jakou bych coby opoziční poslanec a člen výboru pro obranu, měl v procesu sehrát roli.

1. "Není zakázka moc drahá?"
Projekt pořízení nových BVP poběží řadu let a takto velká částka se ve skutečnosti rozloží do mnoha státních rozpočtů. Z hlediska peněz jde o největší zakázku v dějinách české armády. Na druhou stranu v jednotlivých ročních rozpočtech se nebude jednat o extrémní částku.

O ceně samotné pak rozhodnou nabídky jednotlivých firem, které se o zakázku ucházejí.
Klíčové také bude silné zapojení domácího průmyslu.

2. "Pořízení BVP není koncepční. Proč raději nepořídit drony a chemiky?"
Armáda musí obměňovat svoji techniku. V současné době používaná BVP jde přirovnat k trabantu nebo žigulíkovi.

Pořízení BVP je v souladu se všemi koncepcemi, které máme k obraně vypracované: Bezpečnostní strategie České republiky, Obranná strategie České republiky, Dlouhodobý výhled pro obranu 2030 a Koncepce výstavby armády České republiky 2025.

V řadě současných světových konfliktů (Ukrajina, Sýrie, Jemen) se ukazuje, že koncept obrněných vozidel není vůbec mrtvý. Bohužel na moderním bojišti už BMP-2 neobstojí. A armáda bez těžké obrněné techniky je takřka bezzubá.

3. "Proč je u zakázky prostředníkem Vojenský opravárenský podnik (VOP CZ, s.p.)?"
Je v národním zájmu, aby ze zakázky placené ze státního rozpočtu zůstalo v podobně velkém rozsahu doma peněz co nejvíce. VOP CZ je podnik zřizovaný ministerstvem obrany, který se specializuje na provozování a opravu těžké techniky, tedy BVP-2 či tanků T-72.

Je logické, že když armáda pořizuje nový typ BVP, tak musí i tento podnik získat příslušné know-how, aby se o nové BVP uměl starat. Čím více know-how VOP CZ získá, tím lépe. V ideální situaci bychom v rámci tenderu získali licenci na výrobu daného typu pro Česko.

Problémem může být nová výjimka v registru smluv, která vyjmula podniky vlastněné obranou z povinnosti zveřejňovat smlouvy v registru smluv. Na VOP CZ tak uvidíme výrazně méně, i když je to státní podnik. Měli bychom mít co největší zájem na transparentním hospodaření státu. A nemá to vliv na utajované skutečnosti.

Pokud by VOP CZ nebyl do tenderu zapojen, tak by se to naopak dalo vnímat jako problém.

4. "Jaké parametry má mít nové BVP? Je v pořádku požadavek na 8 lidí v osádce? A co požadavek na osádkovou věž? Nevylučuje výběrové řízení původního favorita PUMU?"
Nevím o tom, že by některý z uchazečů měl být favoritem. Toto přízvisko vzniklo v mediích na základě testovacího dne, které dělala naše armáda.

Vím, že naše armáda BVP potřebuje, ale o přesných parametrech si musí rozhodnout obrana sama. Stejně tak nechci komentovat, jak má být udělaná věž (s osádkou/bez osádky) nebo kolik členů posádky se má do BVP vejít. Nadruhou stranu je relevantní se obrany na tyto otázky ptát. Resort musí umět základní věci vysvětlit.

Souhlasím, že musíme pořídit univerzálnější typ vozidla. Budeme totiž pořizovat pouze jeden typ, který bude mít různé modifikace.

Co tedy může opoziční politik udělat pro to, aby historicky největší zakázka proběhla v pořádku?

Je jednoduché naskočit na vlnu kritiky a začít rozebírat BVP do posledního šroubku. Je ale fér si přiznat, že toto není role voleného politika. Sám nedokážu posoudit, jestli se o nejasnost jedná, nebo nejedná.

Nikdo z politiků není odborníkem na obrněnou techniku a vojenskou doktrínu Armády České republiky. Ta je určující pro to, jaké má nové BVP splňovat parametry. A rozhodně nemám pocit, že bych se po přečtení několika článků takovým odborníkem mohl stát. U takto velké zakázky dává smysl se o ni zajímat podrobněji.

Pokračování tendru může mít tyto scénáře:
A. Vše půjde jak má.

B. Zakázka nabere výrazně zpoždění. Ministr Lubomír Metnar deklaroval celkem jasné termíny. Chce mít do konce roku 2019 podepsanou smlouvu s finálním uchazečem.

C. Zrušení či zásadní změna parametrů výběrového řízení. Podobných eskapád jsme byli svědky při nákupu Pandurů, kdy vláda Miroslava Topolánka zásadním způsobem měnila podmínky tenderu, který před ním vyhlasila vláda Jiřího Paroubka. Zpětně víme, že za hlavním motivem byla korupce. Marek Dalík byl odsouzen do vězení.

D. Soutěž také může být zrušena a místo toho může být uzavřena mezivládní dohoda. Takový postup plánuje učinit Metnar při nákupu radarů MADR, kde po mnoha odkladech bylo výběrové řízení definitivně zrušeno.

E. Stejně tak se může stát, že v rámci jednání o armádním rozpočtu nebude dostatek peněz na realizaci zakázky.

Role opozičního poslance

Především budu celý proces bedlivě sledovat a kontrolovat, jak v interpelacích, tak na výboru pro obranu, kde ho pravidelně zařazujeme jaké téma jednání. Během zakázky nemohu a ani nechci koukat ministerstvu neustále pod prsty.

Budu dohlížet na to, aby ministerstvo dodržovalo zákonné postupy. Není to první ani poslední zakázka. Jenom je trošku větší. Dlouhodobě je potřeba hledat cesty, jak zefektivnit armádní nákupy.

Mým zájmem je, aby se zvyšovala obranyschopnost Česka, a proto potřebujeme pořídit nejlepší možné BPV za nejlepší možnou cenu. Je jasné, že stát bude čelit silným tlakům ze strany domácího nebo zahraničního obranného průmyslu a různým lobbistickým a mediálním tlakům.