Putinovi poskokové dělají, co mohou.
O tom, že Putin má zájem rozvrátit zejména EU a potažmo i USA tak, aby expandoval ruský vliv dál, což dělali stovky roků jeho předchůdci, pochybuje nyní již jen asi sotva kdo.
Takto uvažují nikoliv jen ti, kdo z Putinova působení mají strach, ale i Putinovi služebníci. Služebníčkové mocného cara v duchu jeho instrukcí takové obavy ovšem různě zesměšňují. Výhoda pro nás ostatní: poznáme je přesně podle toho. Podobně si přivlastňují heslo chyťte zloděje, zloději samotní. O ruském ovlivňování voleb fakticky již pochybovat nelze. V USA to bylo již prokázáno a nyní se hraje jen o to, zda to inicioval Trump samotný. To, že Farage, LePen či Wilders, mají podporu z Ruska je též jisté. Stejně tak Alternative für Deutschland vítězící hlavně v postkomunistické části země, kde je jistě spousta agentů z minulé doby. U nás snad jen naprostý hlupák by bral vážně, že dva naši poslední prezidenti Zeman a Klaus nejsou moskevské loutky. Oba mají ovšem kolem sebe kohortu jim podobných: vyjadřují se až stereotypně stejně.
Předně horují pro národní státy a výraz suverenita je jejich osobním vyznáním. Pochopitelně musí napadnout každého, kdo není padlý na hlavu, že s takovou municí by měli vyrazit právě proti Moskvě. Moskva drží spoustu různých národů pod svou knutou a každého, kdo se o autonomii některého etnika jen zmíní, zavřou či přímo zabijí. Dokonce na to mají zákony. Zarážející tak je, že oni bojovníci za suverenitou bez špitnutí adorují jednotné Rusko. Rusko při tom totálně kašle na lidská práva, jež původně formuloval Locke a jež mají podle Locka chránit suverenitu každé lidské bytosti, mimo jiné právě proti státu.
Dalším klišé oněch Putinových poskoků je nadávání Bruselským úředníkům či dokonce přirovnávání EU k Varšavskému paktu. Bizarní na pozadí toho, že v Bruselu i Štrasburku máme své lidi! V parlamentu EU máme poměrné zastoupení a v Bruselu máme dokonce komisaře čili vliv daleko výraznější než je poměr deseti milionů k půl miliardě lidí. Hlavní potíž je, že ti, kdo tam jsou, nemají dostatečné jazykové či jiné schopnosti a prostě nejsou bráni vážně (k tomu přistupuje pochopitelně i náš jankovitý postoj k onomu společenství). Bourání EU je přece hlavním zájmem Putina a potažmo i jeho nohsledů.
Zároveň je klíčovým rysem těch, kdo Putinovi nadbíhají, zarputilé odmítání sankcí proti jeho skvadře ve vládě. Prý se míjí s účinkem a dokonce snad Rusku pomáhají: údajně tomu, aby Rusko bylo v dodávce jablek soběstačné. Výsledkem má být, že čeští ovocnáři trpí. Tak to je zase jedna ze lží oné klamavé propagandy u nás. Tyto sankce totiž uvalily nikoliv demokratické země na Putina; Putin sám je uvalil a udělal to jen pro svůj vlastní prospěch. Podvodně je pojmenoval odvetné sankce za sankce proti němu, ale ve skutečnosti se mu to hodilo k tomu, aby ponoukl svou vlastní vypitou a línou společnost k nějaké práci (v přímé konkurenci nebyli ruští farmáři s to obstát ani ve své vlastní zemi). Naše sankce se přece týkají zcela určitých lidí z Putinova okruhu. Pokud by byly tak marné, asi sotva by probudily tolik snah o jejich zrušení.
Ovšem i další nástroje jsou nasnadě. Zejména jde o důraz na přímou demokracii. Demokracie v Athénách skončila díky tomu, že byla přímá. Kvetla vlastně jen v době, kdy byl silnou autoritou Perikles s tím, že na vox populi zrovna moc nedal. Jde vždycky o populismus a populismus je přímou cestou k nastolení diktatury v zemi. Všichni diktátoři populismem začínali, přičemž populisticky spílali těžkopádnému a dekadentnímu parlamentu coby žvanírně. Všechny pokusy o přímou demokracie jsou selháním demokratického rozhodování. Například nákup tryskových letadel. Kdo tomu rozumí? Přiznám se, že já se v tom vyznat ani nechci. Ať to dělá někdo, kdo je odborník. Důsledné zavedení referend by mělo vést až k tomu, že i například postup chirurga bude určovat lid. Kdo by chtěl být pacientem u takového lékaře? Tím spíš je šílené nechat rozhodování o komplikované otázce přijetí Eura či vystoupení z EU na všech lidech. To může skončit dobře leda náhodou. Ovšem Putin na tom má obrovský zájem; dokáže totiž manipulovat veřejností (právě v tom tkvěl athénský konec) a dosáhne v referendu svého. Jistě není náhodou, že například Klaus kdysi (náš státní rozvod) zarputilý odpůrce referend nyní pro referendum horuje. To je jistě výrazem jeho servility k Putinovi a zároveň i jeho mizerného charakteru. Problém referend má v pozadí všeobecný rozvrat důvěry v současnosti, ovšem jde o dost komplikovanou věc, již musím nechat na jindy.
Vlastně je mi dost líto těch, kdo bona fide podporují Putina a nic z toho nemají. Jiný výraz než 'hlupáci' pro ně nemám. Smutné je, že takto uvrhnou celou naši společnost do pekel. Dělali pro to již dost tím, že nechali okamuristy a komunisty uspět ve volbách. Volbu presidenta máme ještě před sebou a tito pošetilí jedinci ruské zasahování navzdory důkazům odmítají. Pochopit se dá pochlebování Putinovi u těch, kdo jsou Putinovi zavázáni: například Zeman a Topolánek jsou provaření již dost. Ale u ostatních jde o známku naprosté podřízenosti a potažmo bláznovství.
Počítejme s tím, že do roku 1989 u nás působily tisíce agentů KGB a KGB plynule přešlo do FSB i se svými náhončími. Seznamy těchto lidí nikdo z nás nezná navzdory tomu, že jsou mezi námi a zdá se, že mívají i dost vysoké postavení. Berme to vážně a sledujme projevy všech: po ovoci se pozná strom.
Takto uvažují nikoliv jen ti, kdo z Putinova působení mají strach, ale i Putinovi služebníci. Služebníčkové mocného cara v duchu jeho instrukcí takové obavy ovšem různě zesměšňují. Výhoda pro nás ostatní: poznáme je přesně podle toho. Podobně si přivlastňují heslo chyťte zloděje, zloději samotní. O ruském ovlivňování voleb fakticky již pochybovat nelze. V USA to bylo již prokázáno a nyní se hraje jen o to, zda to inicioval Trump samotný. To, že Farage, LePen či Wilders, mají podporu z Ruska je též jisté. Stejně tak Alternative für Deutschland vítězící hlavně v postkomunistické části země, kde je jistě spousta agentů z minulé doby. U nás snad jen naprostý hlupák by bral vážně, že dva naši poslední prezidenti Zeman a Klaus nejsou moskevské loutky. Oba mají ovšem kolem sebe kohortu jim podobných: vyjadřují se až stereotypně stejně.
Předně horují pro národní státy a výraz suverenita je jejich osobním vyznáním. Pochopitelně musí napadnout každého, kdo není padlý na hlavu, že s takovou municí by měli vyrazit právě proti Moskvě. Moskva drží spoustu různých národů pod svou knutou a každého, kdo se o autonomii některého etnika jen zmíní, zavřou či přímo zabijí. Dokonce na to mají zákony. Zarážející tak je, že oni bojovníci za suverenitou bez špitnutí adorují jednotné Rusko. Rusko při tom totálně kašle na lidská práva, jež původně formuloval Locke a jež mají podle Locka chránit suverenitu každé lidské bytosti, mimo jiné právě proti státu.
Dalším klišé oněch Putinových poskoků je nadávání Bruselským úředníkům či dokonce přirovnávání EU k Varšavskému paktu. Bizarní na pozadí toho, že v Bruselu i Štrasburku máme své lidi! V parlamentu EU máme poměrné zastoupení a v Bruselu máme dokonce komisaře čili vliv daleko výraznější než je poměr deseti milionů k půl miliardě lidí. Hlavní potíž je, že ti, kdo tam jsou, nemají dostatečné jazykové či jiné schopnosti a prostě nejsou bráni vážně (k tomu přistupuje pochopitelně i náš jankovitý postoj k onomu společenství). Bourání EU je přece hlavním zájmem Putina a potažmo i jeho nohsledů.
Zároveň je klíčovým rysem těch, kdo Putinovi nadbíhají, zarputilé odmítání sankcí proti jeho skvadře ve vládě. Prý se míjí s účinkem a dokonce snad Rusku pomáhají: údajně tomu, aby Rusko bylo v dodávce jablek soběstačné. Výsledkem má být, že čeští ovocnáři trpí. Tak to je zase jedna ze lží oné klamavé propagandy u nás. Tyto sankce totiž uvalily nikoliv demokratické země na Putina; Putin sám je uvalil a udělal to jen pro svůj vlastní prospěch. Podvodně je pojmenoval odvetné sankce za sankce proti němu, ale ve skutečnosti se mu to hodilo k tomu, aby ponoukl svou vlastní vypitou a línou společnost k nějaké práci (v přímé konkurenci nebyli ruští farmáři s to obstát ani ve své vlastní zemi). Naše sankce se přece týkají zcela určitých lidí z Putinova okruhu. Pokud by byly tak marné, asi sotva by probudily tolik snah o jejich zrušení.
Ovšem i další nástroje jsou nasnadě. Zejména jde o důraz na přímou demokracii. Demokracie v Athénách skončila díky tomu, že byla přímá. Kvetla vlastně jen v době, kdy byl silnou autoritou Perikles s tím, že na vox populi zrovna moc nedal. Jde vždycky o populismus a populismus je přímou cestou k nastolení diktatury v zemi. Všichni diktátoři populismem začínali, přičemž populisticky spílali těžkopádnému a dekadentnímu parlamentu coby žvanírně. Všechny pokusy o přímou demokracie jsou selháním demokratického rozhodování. Například nákup tryskových letadel. Kdo tomu rozumí? Přiznám se, že já se v tom vyznat ani nechci. Ať to dělá někdo, kdo je odborník. Důsledné zavedení referend by mělo vést až k tomu, že i například postup chirurga bude určovat lid. Kdo by chtěl být pacientem u takového lékaře? Tím spíš je šílené nechat rozhodování o komplikované otázce přijetí Eura či vystoupení z EU na všech lidech. To může skončit dobře leda náhodou. Ovšem Putin na tom má obrovský zájem; dokáže totiž manipulovat veřejností (právě v tom tkvěl athénský konec) a dosáhne v referendu svého. Jistě není náhodou, že například Klaus kdysi (náš státní rozvod) zarputilý odpůrce referend nyní pro referendum horuje. To je jistě výrazem jeho servility k Putinovi a zároveň i jeho mizerného charakteru. Problém referend má v pozadí všeobecný rozvrat důvěry v současnosti, ovšem jde o dost komplikovanou věc, již musím nechat na jindy.
Vlastně je mi dost líto těch, kdo bona fide podporují Putina a nic z toho nemají. Jiný výraz než 'hlupáci' pro ně nemám. Smutné je, že takto uvrhnou celou naši společnost do pekel. Dělali pro to již dost tím, že nechali okamuristy a komunisty uspět ve volbách. Volbu presidenta máme ještě před sebou a tito pošetilí jedinci ruské zasahování navzdory důkazům odmítají. Pochopit se dá pochlebování Putinovi u těch, kdo jsou Putinovi zavázáni: například Zeman a Topolánek jsou provaření již dost. Ale u ostatních jde o známku naprosté podřízenosti a potažmo bláznovství.
Počítejme s tím, že do roku 1989 u nás působily tisíce agentů KGB a KGB plynule přešlo do FSB i se svými náhončími. Seznamy těchto lidí nikdo z nás nezná navzdory tomu, že jsou mezi námi a zdá se, že mívají i dost vysoké postavení. Berme to vážně a sledujme projevy všech: po ovoci se pozná strom.