Představme si! Nastupujeme do letadla pilotovaného dojičkou krav, jdeme k lékaři a místo něj nám břicho řeže instalatér, projektantem mostu je lakýrník, jaderný reaktor ovládá učitelka českého jazyka, o vině u soudu rozhoduje montér, elektrické rozvody v továrně má na starosti zdravotní sestra, při požáru přijedou místo hasičů chovanci psychiatrické léčebny.

Z takového snu se naštěstí probudíme. Ovšem podobný scénář v jedné oblasti našeho života trvá i v našem bdělém stavu a překvapivě je to všem víceméně jedno. Jde o politiku. Politikem se stane člověk snadno a rychle. Kolik jen je mezi nimi těch, kteří selhali ve svém profesním životě. Někteří z nich dokonce ještě nikdy nepracovali a střemhlavě se vrhli do vedení celé společnosti, když své vzdělání si koupili za peníze či díky různým službičkám (mohli bychom takto procházet poslance za poslancem). Zamysleme se nad tím:

ministrem kultury byl až donedávna zubař a nyní je vychovatelka ve školní družině
ministrem školství byl až donedávna vězeňský psycholog
ministrem průmysl je lékař
ministrem sociálních věcí je elektrotechnik
ministrem financí je chemik a před tím byl právník
ministrem dopravy je odborník na evropská studia
ministrem zemědělství je konstruktér víceúčelových obráběcích strojů
ministrem životního prostředí je novinář
ministrem pro místní rozvoj je podnikatel ve farmaceutickém průmyslu
ministrem obrany je správce asijských sbírek v muzeu a před tím byl lékař

Vládnou nám naprostí diletanti (komunisté to dělali také tak) a pokud vůbec něco o oboru ve své gesci tuší, pak to mají ze slovníků - slovníkové znalosti. Liší se od skutečných expertů nikoliv v tom, co tvrdí (to si v oněch příručkách našli a velmi nadutě to stále opakují). Rozdíl mezi těmito samouky a experty tkví v tom, že experti znají také spoustu otázek kolem oněch floskulí a chápou, že ty jsou významnější než ony často prostoduché závěry (výraz 'expert' je z latinského 'experior' příbuzného řeckému 'peiraomai' se stejným významem v obou jazycích, totiž 'zkoušet', 'zkoumat'), kdežto diletanti o nich nemají ani páru - ve encyklopediích nejsou. A někteří z nich si dokonce troufají zasahovat i do jiných oborů. Vycházejí z toho, že jsou přece geniální a že pro ně je hračkou se odborníkem na všechno možné stát. Stačí kliknout na Google a mají to. Se vzděláním o výrobních sílách a výrobních prostředcích, nadhodnotě a třídním boji poučují jiné o mezinárodním právu, životním prostředí či očkování.

Pak nemůžeme žasnout nad tím, že v tolika parametrech upadáme a hlavně - naše zadluženost se navzdory stálému šetření prohlubuje. Docela překvapivé vlastně je, že na tom nejsme ještě hůř. Můžeme sice přijmout zákon o státní službě s tím, že ve státní správě by měli být odborníci, ovšem když je budou úkolovat lidé mdlého ducha, stejně to dopadne špatně.

Někdo snad namítne to, že za komunismu nemohl každý získat vzdělání ve svém oboru a že dokonce některé obory de facto ani nebyly. Jenže od těch časů uplynulo již téměř 23 roků. Za tu dobu vyrostla celá generace lidí, kteří měli šanci získat perfektní vzdělání a kteří dokonce mají zkušenosti ze zahraničí, přičemž ti starší si mohli za tu dlouhou dobu své vzdělání doplnit (dokonce to mnozí i udělali). Odkazovat na totalitní režim je nyní již trapné.

Hlavní důvod našeho úpadku je někde úplně jinde: ne minulý režim za to může. Jde o to, že strany jsou prolezlé korupcí a ministerské či jiné posty slouží jen k tomu, aby dojily stát jednak do vlastních kapes a jednak do kapes svých stran. Je snad tak těžké obrátit se při výběru ministra na toho, kdo je v daném oboru odborníkem? Ovšem takový odborník by nedržel basu. To, že by svůj resort řídil správně čili bez chyb a zbytečného plýtvání, je již lhostejné.

Měli bychom volit pouze ty strany, které mají stínovou vládu skládající se z prvotřídních odborníků a které jednoznačně stanoví, že tito odborníci jsou nominování do ministerských křesel. Jistě, znalosti ještě nejsou zárukou toho, že dotyčný povede svůj resort bez chyb či že nebude defraudovat svěřené peníze, ale bude to lepší než naše pitoreskní a téměř ve všem tápající vláda. Také bychom od těchto odborníků měli chtít přesný program tak, abychom s ním pak mohli porovnat to, co opravdu dělají. Avšak tohoto stavu nebudeme s to dosáhnout potud, pokud korupce u nás bude vládnout - s korupcí budeme sami sebe dál zbídačovat.