Praha stojí před změnou k lepšímu. Pokud se to má týkat i zlepšení dostupnosti bydlení, je třeba rychle začít pracovat na pěti prioritách v této oblasti. Praha musí bydlení stavět, řídit, plánovat a spravedlivě rozdělovat.

Teď, když už víme, kdo bude primátorem, je potřeba soustředit se na programové prohlášení nových vládců Prahy. Prostudování programů jednotlivých aktérů skýtá naději, že by za čtyři roky mohlo být lépe. Ta špatná zpráva je, že i když mezi nimi bude shoda a vše projede jako na drátkách, bude to chtít hodně odvahy a pokory. Odvahy proto, že se budou muset činit rozhodnutí a taky větší investice, a to není nikdy bez chyb i při nejlepší vůli. Pokoru proto, že i když vše půjde rychle první větší výsledky přijdou později než další komunální volby. To je hlavní a podstatný rámec pro všech pět níže zmíněných kroků.


1. Investovat do výstavby obecního bydlení. Hned.
Jsou povinnosti, které nemůže obec zcela delegovat. Péče o bydlení mezi ně patří. Může uzavírat partnerství s developeey, neziskem, mecenáši, ale má zůstat investorem a mít kontrolu nad dostupností takto získaného bydlení. Dosud se Praha stavěla developerskému byznysu poněkud bipolárně. Fáze služebnosti střídaly fáze vzdoru. Nyní je třeba to narovnat a jednat s developery sebevědomě a promyšleně.


2. Začít strategicky řídit bytový fond. Co nejdříve.
Generace si pamatují děs spojený se zkratkou OPBH. Sám pojem bytového hospodařství je ale pojmem racionálním. Dopusud se hospodaření byty zabývalo převážně otázkou co a jak privatizovat. Budiž. Ale hlavní otázkou je co se má v další dekádě v Praze postavit, koupit, rekonstruovat, jak to spravovat a jak cílit. Nikdo jiný než pražský magistrát nemá kapacitu a pouvoir toto pomyslné hřiště bydlení vykolíkovat a sepsat pravidla pohybu na něm. Nikdo jiný než obec budovat hospodárný systém dostupného bydlení nemůže. Nelze to delegovat, nelze to přehlížet. Je třeba překročit tento práh změny myšlení.

3. Najít vztah mezi městskými částmi a magistrátem. Brzy.
Doposud se tento vztah realizoval v Praze tak, že magistrát svěřil městským částem bytový fond, který na něj byl počátkem devadesátých let. Městské části jej různým způsobem privatizovaly a takto získané peníze bohužel často zpět do bydlení neinvestovaly. Nyní žádají magistrát o finance na bydlení. Nemá smysl hledat viníky. Má smysl již alokované peníze v magistrátním fondu bydlení záčít spolu s městskými částmi investovat. Magistrát má unikátní šanci tentokrát nastavit podmínky čerpání takového fondu. A pomocí těchto peněz promyšleně budovat pražský systém bydlení. Je třeba překročit tento práh změny vztahů magistrátu a městských částí.

4. Podílet se na zvýšení mezd ve veřejném sektoru. Pořád.
Když si uvědomíme, že na kvalitě bydlení a jeho dostupnosti se podílí ještě další faktory než jen byty, otevírá se celé spektrum toho, jak v Praze zvýšit dostupnost bydlení. V první řadě se to bohužel týká obecného problému malého finančního ohodnocení práce v naší zemi. V Praze to některé sektory kompenzují, některé, především ty veřejné nikoliv. Není takový problém podnikat v IT a bydlet v Praze. Učit, ošetřovat nebo pomáhat potřebným (třeba k lepšímu bydlení) a bydlet v Praze, to je nyní problém. Praha přitom má možnosti jak těmto profesím přidat. Mít dobrý systém bydlení znamená také investovat do lidí, a to zejména sociálních pracovníků. Tady leží práh změny, který je třeba překročit.

5. Nezapomenout na sídliště. Nikdy.
Realativně dynamickým prvkem v pražském systému bydlení jsou sídliště. Jednak je tam dynamická migrace, proměny populací a potom se zvětšují rozdíly mezi jednotlivými sídlišti. Investice z programu zateplování tento problém pomohly odložit, ne jej plně vyřešit. Dobrým znamením jsou sídliště, kde již dochází k veřejným investicím třeba do veřejných prostranství. Část dostupného bydlení lze zajistit promyšlenou prácí alse sídlišti. Ta tu s námi budou a dělejme vše pro to, aby ona před prahem změny nezůstala.


A propos, chybí vám tu Airbnb? Jistě, hraje negativní roli v dostupnosti bydlení. Je to ale podobné jako pirátství v hudbě a filmu. Disruptivní technologie tu s námi budou a spíše než marně bojovat proti nim, je třeba se adaptovat. Hudebnímu průmyslu to trvalo dekádu, snad budeme rychlejší a nastavíme robustní systém bydlení, který nebude tak citlivý. Anebo můžeme trávit čtyři roky bojem s technologiemi. Překročení výše zmíněných prahů změny pravděpodobně vyřeší problém dopadů Airbnb a dalších technologických změn, které nás čekají.


Praha sama krndovala déle než poslední čtyři roky. Na prahu změny uvidíme Prahu spíše za pět šest let. Bon courage, tož spojme síly na Prahu změny sobě.