Obhajoba sexuálních predátorů
Od kdy je predátor něco špatného a oběť naopak dobro?
Poslední dobou média stále dokola opovržlivě vykřikují: sexuální predátor, sexuální predátor, predátor… Původně šikovná marketingová zkratka k jedné reality show, najednou funguje jako automatický rozsudek Nejvyššího morálního soudu.
Kdy se vlastně stal dravec sprostým slovem?
V přírodě to funguje tak, že kořist i lovec mají nezastupitelné role. Nikdo není pokládán za morálně lepšího. Jenže u lidí je poslední dobou kořist automaticky pokládána za něco lepšího, a lovec pak za téměř ztělesněné zlo. „Zlé“ masožravé psy z morálních důvodů přeučujeme na vegany a všichni ti slabí (=hodní) lidé ukazují prstem okolo sebe a křičí: To je ten sexuální predátor! Fuj, ani kolo bych si o něj neopřel.
Vychází to samozřejmě z demokratické matematiky (ne, nevím o ničem lepším). Slabá většina dokázala díky početní převaze ovládnout silnější menšinu. Slepice tak rozhodují o morálních normách chování orlů. Žijeme v systému, který je na straně slabších. Fajn, je to pokrokové. Ale biologický vývoj je přece založený na vítězství lepších/silnějších/chytřejších. Těch, kteří se dokáží postarat o pokračování kvalitní DNA. Jestliže jsou dnes vzorce chování orlů pokládány za zlo, co když díky tomuto sociálnímu šlechtění zůstane na světě nakonec jen kur domácí?
Slabost je dobro
To, že jste slabší, už dnes dokonce začíná určitá část společnosti hodnotit tak, že jste zároveň i morálně lepší. Získáváte nejrůznější výhody, solidaritu okolí a morální převahu. Predátoři už nejsou hot. Hot jsou slaboši, kteří si musí v 10 letech lupnout Lexaurin, aby vůbec našli odvahu dojít do školy (A hlavně neznámkovat proboha!). Často zaslechnu diskuze 15letých, kteří se vyloženě chlubí svou medikací. Navíc autodiagnostikovanou: „Doktorka mi napíše přesně co chci. Naposledy jsem si vyžádala konkrétní prášky na ADHD, tak mi to napsala“.
Tohle všechno vyprávění probíhá samozřejmě s utrápeným výrazem „Lituj mě! – Heč!“. Mediální podpoře tohoto ubožáctví v nás, se pak říká destigmatizace.
Jak to bude dál?
Pasivním a poslušným dětem říkáme, že jsou hodné. Naopak aktivní průzkumníky léčíme z nemoci. To je o našem vlastním pohodlí a to se samo nezmění. Vývoj civilizace je postaven na lidské lenosti.
Takže kromě obligátního „válku na nás” to vypadá na pokračování trendu. Už jsme úplně zavrhli přirozený biologický vývoj. Dříve slabší umírali, aby uvolnili místo silnějším. Dnes v rámci dobra podporujeme slabé, aby se vyrovnali silným (protože rovnost za každou cenu je to, o co dnes běží). Bez problémů tak mentálně postižení mohou mít děti, aby pak nevěděli co s nimi. Tomu se říká absolutní péče. Přitom by stačily třeba jen příspěvky na terapii s delfíny. Vtipkuji jen částečně.
Evoluční vývoj tak přeskočil na úplně jiný systém. Lidstvo se sice topí v mutacích DNA jako nikdy v historii, ale ty už nejsou progresivní. Což znamená, že nás nic nenutí je využít. Už nepřežíjí jen ti nejschopnější (třeba ti, jejichž organizmus se právě naučil štěpit mléko), ale všichni. Lidé se nemusí přizpůsobovat, přizpůsobuje se prostředí. Někteří antropologové dokonce tvrdí, že vrchol lidstva byl v tomto směru před 40000 lety, kdy lovcům-sběračům šlo o život. Od té doby prý už jen degenerujeme. Projevuje se to třeba zmenšením mozkovny. Jiní tvrdí, že to není tak hrozné a naše mozky jsou jen efektivnější. Takže si vyberte.
Jisté je to, že evoluci bude muset nakonec zastoupit technologie. Stejně se už brzy bude drtivá většina dětí rodit ze zkumavky, takže naklikat si v objednávce množírny nějaké ty supermanské schopnosti, by měla zvládnout i cvičená opice.
A co tedy ti sexuální predátoři?
Situace ze zmíněného dokumentu V síti: Na jedné straně jsou krásné, mladé, sexy dívky, volně dostupné na veřejnosti (= na internetu). Na straně druhé máme muže, kterým se to líbí. Jo na tom něco divného?
Jak podotkl někdo kdesi v diskuzi: Každý rozumný člověk ví, že když nechá otevřené auto s klíčky v zapalování v nějaké divoké čtvrti, nejspíš tam dlouho nezůstane. A internet je divoká čtvrť. Klusák ještě nevyrostl na korektních pohádkách, takže by takováto informace pro něj neměla být šok.
Protože jinak co s tím? Já osobně nenávidím jakékoli manipulativní chování a formy agrese. Ale svět je různorodý a to je na něm skvělé. A když se s čímkoliv musíme vyrovnávat, každé vystoupení z komfortní zóny nás posouvá dál.
Když neumíte plavat a půjdete se v noci sami vykoupat do rozbouřeného oceánu, možná tu už zítra nebudete. Ale nenávist k vodě nic neřeší. Naučte se plavat.
Poslední dobou média stále dokola opovržlivě vykřikují: sexuální predátor, sexuální predátor, predátor… Původně šikovná marketingová zkratka k jedné reality show, najednou funguje jako automatický rozsudek Nejvyššího morálního soudu.
Kdy se vlastně stal dravec sprostým slovem?
V přírodě to funguje tak, že kořist i lovec mají nezastupitelné role. Nikdo není pokládán za morálně lepšího. Jenže u lidí je poslední dobou kořist automaticky pokládána za něco lepšího, a lovec pak za téměř ztělesněné zlo. „Zlé“ masožravé psy z morálních důvodů přeučujeme na vegany a všichni ti slabí (=hodní) lidé ukazují prstem okolo sebe a křičí: To je ten sexuální predátor! Fuj, ani kolo bych si o něj neopřel.
Vychází to samozřejmě z demokratické matematiky (ne, nevím o ničem lepším). Slabá většina dokázala díky početní převaze ovládnout silnější menšinu. Slepice tak rozhodují o morálních normách chování orlů. Žijeme v systému, který je na straně slabších. Fajn, je to pokrokové. Ale biologický vývoj je přece založený na vítězství lepších/silnějších/chytřejších. Těch, kteří se dokáží postarat o pokračování kvalitní DNA. Jestliže jsou dnes vzorce chování orlů pokládány za zlo, co když díky tomuto sociálnímu šlechtění zůstane na světě nakonec jen kur domácí?
Lední medvěd po úspěšném lovu tuleně vousatého. I v přírodě predátoři momentálně patří z ekologických důvodů k nejohroženějším druhům zvířat vůbec. Asi karma. Foto: Wikimedia Commons.
Slabost je dobro
To, že jste slabší, už dnes dokonce začíná určitá část společnosti hodnotit tak, že jste zároveň i morálně lepší. Získáváte nejrůznější výhody, solidaritu okolí a morální převahu. Predátoři už nejsou hot. Hot jsou slaboši, kteří si musí v 10 letech lupnout Lexaurin, aby vůbec našli odvahu dojít do školy (A hlavně neznámkovat proboha!). Často zaslechnu diskuze 15letých, kteří se vyloženě chlubí svou medikací. Navíc autodiagnostikovanou: „Doktorka mi napíše přesně co chci. Naposledy jsem si vyžádala konkrétní prášky na ADHD, tak mi to napsala“.
Tohle všechno vyprávění probíhá samozřejmě s utrápeným výrazem „Lituj mě! – Heč!“. Mediální podpoře tohoto ubožáctví v nás, se pak říká destigmatizace.
Jak to bude dál?
Pasivním a poslušným dětem říkáme, že jsou hodné. Naopak aktivní průzkumníky léčíme z nemoci. To je o našem vlastním pohodlí a to se samo nezmění. Vývoj civilizace je postaven na lidské lenosti.
Takže kromě obligátního „válku na nás” to vypadá na pokračování trendu. Už jsme úplně zavrhli přirozený biologický vývoj. Dříve slabší umírali, aby uvolnili místo silnějším. Dnes v rámci dobra podporujeme slabé, aby se vyrovnali silným (protože rovnost za každou cenu je to, o co dnes běží). Bez problémů tak mentálně postižení mohou mít děti, aby pak nevěděli co s nimi. Tomu se říká absolutní péče. Přitom by stačily třeba jen příspěvky na terapii s delfíny. Vtipkuji jen částečně.
Evoluční vývoj tak přeskočil na úplně jiný systém. Lidstvo se sice topí v mutacích DNA jako nikdy v historii, ale ty už nejsou progresivní. Což znamená, že nás nic nenutí je využít. Už nepřežíjí jen ti nejschopnější (třeba ti, jejichž organizmus se právě naučil štěpit mléko), ale všichni. Lidé se nemusí přizpůsobovat, přizpůsobuje se prostředí. Někteří antropologové dokonce tvrdí, že vrchol lidstva byl v tomto směru před 40000 lety, kdy lovcům-sběračům šlo o život. Od té doby prý už jen degenerujeme. Projevuje se to třeba zmenšením mozkovny. Jiní tvrdí, že to není tak hrozné a naše mozky jsou jen efektivnější. Takže si vyberte.
Jisté je to, že evoluci bude muset nakonec zastoupit technologie. Stejně se už brzy bude drtivá většina dětí rodit ze zkumavky, takže naklikat si v objednávce množírny nějaké ty supermanské schopnosti, by měla zvládnout i cvičená opice.
A co tedy ti sexuální predátoři?
Situace ze zmíněného dokumentu V síti: Na jedné straně jsou krásné, mladé, sexy dívky, volně dostupné na veřejnosti (= na internetu). Na straně druhé máme muže, kterým se to líbí. Jo na tom něco divného?
Česká královna Guta Habsburská. Zasnoubení v 8 letech, sňatek ve 14. Docela se nám ta hranice ne/dospělosti posouvá. Budou za padesát let kampaně: „A nevadí ti, že je mi 30?“ Foto: Wikimedia Commons.
Jak podotkl někdo kdesi v diskuzi: Každý rozumný člověk ví, že když nechá otevřené auto s klíčky v zapalování v nějaké divoké čtvrti, nejspíš tam dlouho nezůstane. A internet je divoká čtvrť. Klusák ještě nevyrostl na korektních pohádkách, takže by takováto informace pro něj neměla být šok.
Protože jinak co s tím? Já osobně nenávidím jakékoli manipulativní chování a formy agrese. Ale svět je různorodý a to je na něm skvělé. A když se s čímkoliv musíme vyrovnávat, každé vystoupení z komfortní zóny nás posouvá dál.
Když neumíte plavat a půjdete se v noci sami vykoupat do rozbouřeného oceánu, možná tu už zítra nebudete. Ale nenávist k vodě nic neřeší. Naučte se plavat.