Demokracie má nepochybně celou řadu podob. Některé vábné, jiné spíše ostudnější. Od dob svých antických počátků na athénském náměstí demokracie generovala už hodně variant. A také i degenerovala v řadu variant. Jedna z těch degenerovanějších se k nám opět vtírá. Pozná se to, když se veřejné věci řídí buď po straně nebo jednou stranou.
Zdravotní pojišťovny měly na sjednávání nových smluv s nemocnicemi celý rok. Cosi připravovaly, asi i taktizovaly, nicméně těžce propásly dobu k rozumnému jednání o jakékoli podstatné změně kdekoli. Navíc jednají o veřejných prostředcích neveřejně. To je trestuhodné. Občané jsou teď zasypáváni poplašnými zprávami, zdravotníci a manažeři nemocnic tápou v nejistotě.
„Něco rychle vymyslete k zalepení díry!“ Tak nějak si představuji tichou instrukci pana premiéra panu ministru zdravotnictví někde u výtahu, aby byl odstraněn aktuální deficit financování zdravotní péče ve veřejných zdrojích. Nejsem ovšem schopen odhadnout jak zní interní instrukce až tam u výtahu nahoře ve straně TOP, tedy ve straně už tříleté tradice, odpovědnosti a prosperity, založené i proto, aby se tradičně odpovědná prosperita udržela.
Je několik dnů po krajských volbách. Vládní koalice se otřepala z neúspěchu, který prý vnímá jako signál, ale ve skutečnosti je jí na centrální úrovni upřímně jedno. Občané mají až do příštích voleb volno, většiny budou zaměstnány v krajích a menšící se menšina, silně podpořená LIDEM, si bude dále užívat rozpočtové odpovědnosti jako by snad byla i většinou.
Na rozdíl období voleb v roce 2008, kdy bylo zdravotnictví přefouknutým hypertématem a přivodilo i pád poplatkového ministra, je nyní zdravotnictví tichým netématem. Jen tu a tam prosakuje ohrožení zdraví lidu kořalkou, ač kořalka se ukázala být více než tématem zdraví především problémem kšeftu a daní. Ostatně jako šířící se slepota není v této zemi jen problémem očním, ale společenským a mediálním.