Dlouhé již čekání na krizi
Poněkud krize z nekrize. Buď se z dlouhého cestování v kruhu na kolotoči dostaneme, nebo nestrávený obsah mezi řetízky řetízkáče zanedlouho zvrátíme. Leccos by teď i šlo, ale chybí pocit nutnosti. Spíše z nudnosti konáme jakože. Dohody všech se všemi máme, neví se jen za kolik. Dohody gentlemanů cenu neřeší. Polokapitalismus. Nerado se to říká i slyší, ale chybí krize. Je to už fakt dlouhé čekání.
OŘEZ
Za slunných dnů, u vod a vinic pod horami eurodomoviny člověk citlivěji vnímá tep doby, opětovný lehký vánek chuti k úpravám v tuzemsku. Možná i prchavou příležitost něco po léta nezměnitelného po létu popřipozměnit blíže rozumu. Možná bude ještě chvilku i vůle.
Chaos a lži ve zdravotnictví leckomu i vyhovují
Oznámení převodu velkých pražských nemocnic ze státu na hlavní město je teď zase nahrazeno sdělením, že nemocnice se převádět nebudou. Oznámení, že fakultní nemocnice podle důvodové zprávy k novému zákonu hospodaří s vyrovnaným rozpočtem zároveň znamená, že dluhy některých dosahují mnoha stovek milionů.
Topministři si na úkor zdravotnictví jen zažertovali
Tak jsme se zase dozvěděli (ČTK 8.4.2013), že pan ministr financí Miroslav Kalousek zvýšení plateb státu za státní pojištěnce nepodpoří, ačkoli prý pan ministr Leoš Heger by tak chtěl, protože zdravotnictví je jeho zásluhou nyní už efektivnější. Odmítnutí kolegy kolegovi proběhlo jako lehký flirt v laškovném stylu.
Ministerská faleš nebo už prozření?
Musíme si asi postupně zvyknout, že sám reformní pan ministr zdravotnictví Leoš Heger bude postupně reformní opatření svá nebo svého dřívějšího koaličního kolegy Tomáše Julínka opravovat nebo zcela rušit.
Nezájem o nadstandardy nepochybně vystřídá zájem o solidní nápravu
Tak jako nic rozumného a řešícího nepřinesly občanům ani zdravotnímu systému ve svých důsledcích Julínkovy neregulačně regulační poplatky, nenese zjevně nic dobrého ani Hegerovo pojetí proměn zdravotnictví cestou nadstandardů a nadlékařů. Na rozdíl od poplatků zůstávají nadstandardy naštěstí jen neživotnou rétorikou a život sám kráčí kolem. Postupně si toho všimnou i bystrá média jako třeba aktuálně MF Dnes ve článku O výběr lékaře za peníze není zájem.
Plíživé odstátňování zatím státního Masarykova onkologického ústavu zahájeno!
Masarykův onkologický ústav patří k rodinnému stříbru veřejného zdravotnictví Brna i celé České republiky. Proto se o něj vždy zajímali a zajímají nejen pacienti a odborníci, ale také různí privatizátoři. Převádět z veřejného majetku do soukromých rukou zařízení úspěšná, vybavená a perspektivní je totiž vždy výhodnější než usilovat o jakákoli jiná.
Další e-pokusy ministerstva zdravotnictví za půl miliardy
Ministerstvo zdravotnictví se ještě neotřepalo z otřepané kauzy IZIP, z poslaneckého nápadu plošných e-receptů, ostatně ani z krachu svých nadstandardů, připlácení za nadlékaře, elektronických aukcí na léky a dalších nekonzumovaných ustanovení, které si do zákonů halasně prosadilo, a už je i tiše opravuje, a už zase kvapí utratit 500 milionů korun za další pokus o e-health, elektronické zdraví či elektronické zdravotnictví. Seje tak další plevel, tedy e-plevel, který bude muset za čas zase někdo vyplevelit. Kde není zdraví přirozené, elektronické zdraví nepomůže.
Bude stomická pomůcka novým reformním problémem?
Protože v naší rozvinuté demokratické zemi dobrých i horších tradic, vládní rozpočtové odpovědnosti a občanské prosperity stojí občas legislativa a její užívání nad rozumem, je dobré si přeříkat i věci zdánlivě prosté, abychom nebyli vedeni stranou. V amnestickém novoročním dění zaniklo, že od ledna už není jak bývalo a při naplňování reformních cílů bylo výrazně omezeno už i pojistné hrazení stomických pomůcek.
Nevymáhatelných 35 minut ve státě zmoženém nevymahatelností
Kromě prezidentské amnestie postihla národ a zejména média hned v úvodu ještě veselejšího roku 2013 také amnézie, tedy ztráta paměti na to, co vskutku občany a zdravotnictví ještě nedávno loni trápilo a trápit bude.