O kauzách, s nimiž se v poslední době opět rozsypal pytel, jsme včera dost dlouho hovořily s přítelkyní. Je to novinářka a ví o čem je život. Když byla před pár lety vyhodnocena jako nejlepší novinářka deníků VLP, byla ve stejném čase vyhozena z mateřské redakce pro nadbytečnost. Nejvíce času nám včera zabrala Vlasta Parkanová. Chvílemi jsme se smály, chvílemi nadávaly, ale celou dobu jsme žasly, co všechno je u nás možné. Zatím, co já pracovala na kauze Diag Human, Marie Stypková sedla k počítači a napsala poznámku. Moc se mi líbí a tak se o ni chci podělit se čtenáři svého blogu.

Už mne několikrát v poslední době napadlo, že bych mohla napsat memoáry o svém životě, plném kotrmelců, zvratů a zaměstnavatelů. Domnívala jsem se totiž, že by to mohl být bestseller, protože by lidé pochopili, že na tom mohou být jiní i hůř a že bych jim tedy nalila svou pochmurnou knihou trochu optimismu do žil. Vycházím z toho, že neštěstí cizího vždycky potěší.

Od svého záměru jsem ale v posledních týdnech upustila. Důvod je ryze pragmatický. Stydím se. Ano, hluboce se stydím, protože jsem to v životě nikam nedotáhla, přestože jsem kdysi získala i vysokoškolský diplom. Fakt je, že jsem se snažila vždycky být nejlepší, nebo aspoň hodně dobrá. Na své vrstevníky, ba ani na mlaďochy, kteří svou kariéru začali třeba loni, ale prostě nemám.

Tak třeba taková Vlasta, kterou teď všichni tak špiní. V politice je už od roku 1990. Nejprve byla „jen“ poslankyní za Federální shromáždění, pak Poslaneckou sněmovnu, a protože jí to prostě jde, je tam dodnes a už dávno se vypracovala až na místopředsedkyni dolní sněmovny. A já? Pracuji jen osm hodin denně, do zaměstnání dojíždím linkovým autobusem a třikrát přestupuji. Když stejným způsobem přijedu domů, uvařím, uklidím, vyperu a padnu do postele. Nic prostě nevydržím, a to beru 15 tisíc čistého a stravenky za 30.

A Vlasta už byla ministryní spravedlnosti, a dokonce armády. Musí být hodně chytrá, když rozumí nejen paragrafům, ale i tankům, letadlům a třeba i pandurům. Já třeba vůbec nevím, co to je a kdyby mě tam posadili, tak bych nerozeznala vrtulník od stíhačky. Vlasta jo. Nechápu, proč ji už dávno neudělali ministryní kultury. Vždyť tak krásně zpívá a dokonce komponuje. A taky nechápu, proč tato statečná a výjimečná žena není mezi kandidáty na prezidentský úřad. Určitě by nás ve světě skvěle reprezentovala, vždyť je nepřehlédnutelná. Narozdíl ode mě.

Taky jsem kdysi chtěla zatočit s komouši, ale narozdíl od Vlasty jsem nevstoupila po revoluci do OF. To Vlasta se uměla jinak točit. Když jí zanikla ODA, nemeškala a dala se k lidovcům. Když ale křesťanům kvůli některým špatným křesťanům začalo ubývat voličů, vstoupila i s Mirkem (rozuměj Kalouskem) do TOP. To jako aby ukázala, že není křesťan jako křesťan a že TOP je prostě top.

Já jsem taky chodila během revoluce do ulic, a to v době, kdy šlo ještě o hubu, ale já husa jsem se nějak nezorientovala a do žádné strany nevstoupila. Můžu si za to sama, že jsem to nikam nedotáhla.

Pokud jde ale o Vlastu, tak tu opravdu, ale opravdu obdivuji. Prostě je chytrá a umí to. Kdo si nevěří, má smůlu. Vlasta si věří, proto to dotáhla až na obranu. I když se tak trochu utěšuji tím, že stejně jako já asi netuší - kromě majora Gagarina - co to obrana vůbec je. Na základce jsme totiž probírali v hodinách CO jen nasazování plynových masek. S ponížením vzpomínám, jak nás měřili takovým heblem od kořene nosu pod bradu a já se styděla, že mám jen trojku, když většina měla velikost čtyři. A Vlasta, když se na ni tak dívám, musela mít aspoň šestku.

Teď chtějí Vlastu najednou stíhat, že chtěla co nejlépe zajistit obranu naší země. Babička mi vždycky říkávala, že nejsme tak bohatí, abychom si kupovali levné věci. A Vlasta to myslela přesně tak. Je to fakt hnus, co se v této zemi děje. Místo toho, aby Vlasta dostala medaili za statečnost, chtějí ji vydat trestnímu stíhání. To je ten český lid! Nevděčný a závistivý.

Umí si vůbec někdo z voličů představit, jak hrozně žijí naši politici? Umí si vůbec někdo představit, co to je za stres ráno vstát, včas se dostat na městský nebo krajský úřad, tam zastávat funkci starosty nebo hejtmana, pak se rychle přesunout do parlamentu nebo senátu a činit taková opatření, abychom se my – voliči – měli lépe? A to už ani nemluvím o tom, kolik dalších funkcí mají tito excelentní politici!. Tak třeba znám jednoho, co je starosta, pak sedí asi ve třech představenstvech a dvou dozorčích radách, taky je zastupitelem kraje a před dvěma lety ho, chudáka, ještě zvolili do Senátu. Zaslouží si to, protože není narozdíl ode mě debil. A slyšela jsem, že takoví jsou tam skoro všichni.

Knihu tedy psát nebudu, protože by ji nikdo nečetl. Koho by zajímal příběh nějaké ženské, co díky různým zaměstnavatelům žere antidepresiva a stihá akorát tak zaměstnání, úklid, vaření, praní a zahradu a pak padne bez atomu energie do peřin. Jsem prostě nula a jednička už vzhledem k svému věku nikdy nebudu.

Mám ale poslední naději. Vstoupit ke komunistům a kandidovat za ně. V jejich řadách bych byla skoro nejmladší a vzhledem k jejich stoupajícím preferencím bych se tam možná i dostala. Určitě bych byla přínosem, protože se umím hezky oblékat a mám ten diplom. Z Plzně sice není, ale je. A kdybych ve sněmovně nespala, mohla bych napsat i tu knihu.

P.S. Vlasto, pokud tě vydají, nezoufej. Máš skvělého následovníka. Karolína Peake se už také pěkně ohání!

Marie Stypková