Co je veřejným zájmem v kultuře? Odpověď: Zvýšení kvality kulturního života v Praze. Ale co přinese takovou kvalitu? Podpora populárních, divácky úspěšných projektů, přijatelných pro naprostou většinou populace, a tudíž nutně využívající známé a vyzkoušené formy a populární témata, anebo podpora křehkých projektů, které si kladou nelehké otázky o životě, o formě sdělení, o možnostech využití nabízejících se technických prostředků?


Úkolem politika je jasně říci, proč chce použít peníze daňových poplatníků k financování té či oné činnosti. Obvykle se tomu říká „veřejný zájem“. Co je veřejným zájmem v kultuře? Odpověď: Zvýšení kvality kulturního života v Praze. Ale co přinese takovou kvalitu? Podpora populárních, divácky úspěšných projektů, přijatelných pro naprostou většinou populace, a tudíž nutně využívající známé a vyzkoušené formy a populární témata, anebo podpora křehkých projektů, které si kladou nelehké otázky o životě, o formě sdělení, o možnostech využití nabízejících se technických prostředků?

Praha se ve svém dokumentu „Koncepce kulturní politiky“ – viz http://kultura.praha-mesto.cz/ , který vznikl po dlouhých diskusích, rozhodla otevřít náruč zeširoka – pro oboje. Fajn. Tak v čem je problém?

Populární, divácky úspěšné projekty, jakými jsou třeba (některé) muzikály, nebo koncerty pro turisty typu „the best of Vivaldi“, jsou dříve či později provozovány obchodními společnostmi, protože slibují zisk, a tudíž se vždy najde schopný podnikatel, který se jich ujme. A to je dobře. Ale proč bychom je měli podporovat z veřejných peněz? Vždyť tou podporou zvyšujeme zisk podnikatele, což je ve své zásadě zcela proti pravidlům Evropské unie (pravidlo de minimis), ale i proti zdravému rozumu. V rejstříku firem například akciová společnost Divadlo Broadway nemá výroční zprávu, ale má tam finanční uzávěrku, a podle ní vykázala společnost vloni zisk před zdaněním 2 723 000 Kč. Čeho docílíme tím, že akcionářům této společnosti přidáme další statisíce nebo miliony z veřejných zdrojů? Zvýšení kvality kulturního života v Praze?!?

Projekty, které přitahují menší množství diváků, a mají tudíž problém s financováním nákladů, mohou být buďto špatné, anebo příliš náročné. Špatné divadlo (koncert, skladby,výstava, multimediální projekt), nebo ještě neokoukané, které široké publikum ještě neumí uchopit – a zda to někdy přijme, se ukáže teprve za pár let. Jak je odlišit? Nic lepšího neumíme, nežli vzít ty nejlepší znalce umění, sestavit z nich komisi jako v krasobruslení, dát jí nějaká pravidla a věřit, že dokáže oddělit to špatné od toho, co je samotnou podstatou kultury - totiž hledání. Jen málo podnikatelů se do takových projektů pouští – riziko finančního neúspěchu je příliš veliké (i když není vyloučené). Proto jsou ve své naprosté většině provozovány neziskovými organizacemi, spoléhajícími kromě svých zdrojů i na soukromou a veřejnou podporu. A právem, protože mezi nimi je nutno hledat ty autory a interprety, kteří mají šanci udržet Prahu na kulturní mapě Evropy. Jsem přesvědčena, že především sem mají směřovat peníze z veřejných zdrojů.

Z tohoto pohledu odvedla kulturní komise HMP velmi dobrou práci. Ale dostala špatné zadání. „Čtyři sloupy“ pro financování přivádějí pražskou kulturu na okraj krize. První sloup, příspěvek na prodaný lístek, otevírá dveře především divácky úspěšným projektům, a tedy rozdává čtvrtinu rozpočtu bez ohledu na kulturní přínos pro Prahu. (A to nechám stranou to, že z podaných finančních uzávěrek není možné zjistit, zda vykazované příjmy pocházejí skutečně z prodeje lístků nebo jsou do nich zahrnuty i příjmy z jiných činností podnikatelských subjektů). Ve čtvrtém sloupu – víceleté granty - bylo přes veškerá upozornění od samého začátku méně peněz, než kolik bylo již smluvně alokováno z minulých let. Z toho důvodu využila komise své právo navrhnout přerozdělení mezi jednotlivými „sloupy“ (cituji přesně z Grantové politiky, která byla schvalována před schválením rozpočtu města na rok 2008 a která je přístupná na webu HMP: http://kultura.praha-mesto.cz/: Grantová politika, str 27: “Částka na víceleté granty pro rok 2008 vychází z již schválených víceletých grantů v minulém období a představuje 68 mil. Kč. Z tohoto důvodu může dojít v roce 2008 po schválení celkové výše příspěvku na kulturu k úpravě procentuálních poměrů mezi jednotlivými skupinami.“ Ovšem pan radní Richter teď odmítá přerozdělení navržené komisí schválit, ačkoli k tomu nemá žádný rozumný důvod, nemá k tomu žádnou oporu ve schválených dokumentech. Proč si vybral do komise odborníky, a teď nechce jejich rady poslechnout, přestože jim k tomu sám dal ve výše zmíněných dokumentech možnost? Proč zdržuje schválení grantů? Proč nechává tak silně zaznít hlasům úspěšných podnikatelů a nebrání onu křehkou kulturu? (Pětina rozpočtu pro „studenty uměleckých škol, mladých a začínajících umělců, uměleckých souborů dětí a mládeže – pilíř 3“ je jen špatně formulovanou chabou náplastí!).
Jedinou jeho omluvou je, že podnikání je mu bližší než tvůrčí práce umělců. Blbá výmluva pro radního pro kulturu.......