Úterní veřejná debata ke cause Opencard, kterou svolal Respekt institut, ukázala bídu i hloubku maléru v činnosti pražského Magistrátu. Diskuse se sice účastnili pouze dnes opoziční zastupitelé, zástupci ODS – ba dokonce ani mluvčí Opencard, placený za podobné činnosti - se neukázali. I přesto byl zjevný chaos a rozvrat, do kterého se pražská samospráva dostala.

V prvé řadě bylo patrné, že zdaleka ne všichni jsou ochotni si přiznat, že v případě Opencard, ale i v mnohých jiných pražských katastrofách, nemáme co dělat s nepořádkem, individuálním selháním nebo nezvládnutím složitého projektu, ale s organizovanou a předem promyšlenou finanční kriminalitou, která ovládla systém.

Za druhé, jak poukázali mnozí přítomní, v jednání Rady i Magistrátu a jeho úředníků docházelo a dochází k porušování zákonů. Praha se v mnoha ohledech ocitla mimo rámec zákona, v případě Opencard už toho víme dost na to, abychom to mohli považovat za prokazatelné. Na veřejnosti zřejmě poprvé probíraným tématem byla odpovědnost statutárních orgánů Prahy za rozsáhlé finanční škody. Kdo zastupuje poškozeného – Prahu: Rada? Má tedy Rada vymáhat na Radě vzniklé škody? Eventuálně ji žalovat – trochu směšná představa! Kdo tedy může v tomto případě zastoupit zájmy občana – poškozeného daňového poplatníka? Zastupitelstvo – jak může zastupitelstvo, v němž má většinu stejná skupina, která je zastoupená v radě, (v našem případě ODS) vůbec něco takového prosadit, na něčem takovém se usnést? Jednotlivý zastupitel? Trochu těžká kláda…..

Další potíží, jak včera znovu zaznělo, je to, že činnost magistrátu nemá kdo kontrolovat – kromě vnitřní kontroly, tedy kontroly podléhající vedení Magistrátu (v tomto případě opět v rukou ODS). Narozdíl od ministerstev zákon NKÚ neumožňuje provádět kontroly v samosprávných celcích – tedy obcích, krajích….

Porušování zákona se týká i městem zřízených podniků, jako jsou Dopravní podniky. DP je akciová společnost, kde sedí pražští radní i zastupitelé ve statutárních orgánech a valnou hromadu tvoří Rada. DP je příjemcem největší části rozpočtu HMP - v řádu miliard. Přesto se nedaří dostat z DP relevantní informace o hospodaření ani zastupitelům, natož ostatním občanům. Ostatně DP odmítl poskytnout informace i v případě auditu nařízeného zvolenou Radou města. A není divu, že se nyní ODS snaží, a úspěšně, zamést celou Opencard pod Dopravní podnik, tedy pryč z kontroly zastupitelstva a do prostředí kudy nekontrolovaně tečou miliardy. Jen plánované turnikety do metra, které jsou pro efektivní používání Opencard potřebné, budou stát asi 3 mld.

Tunel zvaný Opencard tedy vesele dál pokračuje a mnozí diskutéři požadovali to, co jsem navrhla ihned po auditu, aby se projekt zastavil a Praha jej dále neplatila, tím spíše, že jí v projektu prakticky nepatří nic a přeplácí se všechno. Radní Richter a jeho parta jsou jiného názoru.

Nakonec jsme se trochu pobavili i o probíhajícím vyšetřování policie. Osobně považuji výroky přítomných politiků, zpochybňujících význam vyšetřování i smysluplnost samotného trestního oznámení za největší hrozbu na současné politické scéně i ve společnosti.

Jsem přesvědčena, že právě to, že si mnozí pražští radní mysleli a myslí, že politika může vše a policie či zákony jsou prázdnou dekorací, že opoziční zastupitelé se poddávají pocitu bezmocnosti, je jedním z hlavních důvodů, proč se pro korupci vytvořil v naší společnosti (v Praze zcela určitě) tak velký prostor pro korupci. Jsem přesvědčena, že právě zákony, spravedlnost a policii je třeba vrátit zpět do hry a podpořit je v potlačování organizovaného (i každého jiného) zločinu. Zpochybňování kompetence policie nebo způsobilosti se setsakramentsky hodí těm, v jejichž zájmu je nic nevyšetřit!

Dohodla jsem se s Janou Hybáškovou, že pokud budeme zvoleny, ona v Praze do sněmovny a já na podzim snad opět do zastupitelstva hlavního města, budeme obě prosazovat nový zákon, který podřídí Prahu běžným kontrolním mechanismům a institucím a vyjme ji z oblasti nepostižitelnosti. Doufám, že i policie mezi tím dokáže, že neztratila schopnost důsledně stíhat zločin, protože zákony musí platit pro všechny a pro zvolené politiky v prvé řadě. A doufám, že uspějeme.