Musím si vynadat, neboť jsem se před více jak rokem zařekl, že už nebudu veřejně komentovat působení paní Alicie Knast, ale její (před) novoroční vyjádření do médií mi to prostě nedovolí.

Jo, jsem idiot, že to nevydržím (!)

Ale jak to vydržet, když přichází, coby generální ředitelka naší Národní galerie, s tak prázdnými floskulemi, v domnění – možná ale opravdu i s přesvědčením, které ji ale už dávno nevěřím –, že snad přeci koná, hlásá dobro, když říká, cituji:
„Z mého pohledu se budeme muset v příštím roce zaměřit na tři oblasti. Za prvé budeme muset najít nové způsoby, jak diskutovat a řešit koloniální minulost, a to i v zemích střední Evropy. Dále na konferenci OSN o změně klimatu v Dubaji bylo poprvé uznáno, že musíme vyloučit fosilní paliva z výroby energie, abychom mohli bojovat proti změnám životního prostředí. Je důležité udržet společenskou roli umělců a kulturních institucí při zvyšování povědomí o otázkách životního prostředí. A zatřetí bychom měli aktivně pracovat na pochopení významu blahobytu ve společnosti. Nemůžeme ignorovat problém osamělosti, který postihuje tolik lidí.“

Bože, opravdu nás tady má za nesvéprávné hlupáky?! Když nám to tu tak bezostyšně, stupidně a trapně servíruje, chystá však docela průhlednou past. Neboť když se těmto jejím moralistním frázím poprávu vysmějeme, budeme jí a jejími vlezlými nohsledy, co se snad třesou nedočkavostí konečně si něco vystavit v NGP, okamžitě označeni za ultrakonzervativní hajzly (přemýšlím, abych na nikoho nezapomněl, jak to adekvátně dát i do ženského rodu), co to s naší planetou myslí špatně, a ona bude hned vypadat i s touto svou evidentně namyšlenou morální nadřazeností a arogancí jako spasitel (ka).

Někdo by tak mohl vykřiknout, jak je to chucpe!

Možná se však mýlím, třeba je to už příprava na nějakou její budoucí politickou kariéru, kde se podobné ideové prázdnoty a moralistní kalkuly běžně používají (prosím, vemte si ji tam !)… nebo – a to je asi i pravděpodobnější – doposud nepochopila, v jaké roli (byť politicky dosazená) se opravdu v NGP nachází a vytváří předem líbivé, i když splasklé (ve smyslu tisíckrát opakované pravdy, jako je třeba světový mír; na ten ale nějak pozapomněla) bubliny a smysl umění jí nadále bohužel uniká.
Vyčítám si, že jsem nedodržel své (a ne novoroční, které se přeci musí vždy porušovat) předsevzetí, ale nějak si ve skrytu duše říkám, že by se nemělo tak snadno vyklízet pole kariérním strategiím, nebo dokonce rezignovat před podobnými projevy podobných jedinců.

Odpovědnost samozřejmě nese i zřizovatel Národní galerie Praha, a tím je ministerstvo kultury.

Marnost nad marnost.