Více uznávaných genetiků tvrdí, že se evoluční vývoj člověka zastavil. Přirozený výběr byl z valné části nahrazen přizpůsobením prostředí a lidstvo upadá. Oproti tomu jiný vědecký směr v oblasti genetiky předpokládá, že evoluce naopak dynamicky pokračuje. Její hlavní surovinou jsou nové mutace. Kupodivu se zjišťuje, že centrem těchto mutací je pravě česká kotlina. Jde totiž o uzavřené území, kde nedotčeně vznikaly zcela unikátní mutační typy. Tento druh bádání popularizuje na sociálních sítích i řada amatérských antropologů a genetiků, kteří se celou věcí dlouhodobě zabývají.

Čeleď hominidi, kam patří i člověk, přísluší do nadčeledi hominoidů. Pro hominoidy je typické, že jsou schopni dlouhodobě zůstávat ve svislé poloze, i když někdy v předklonu. Homo sapiens české kotliny se tak sice dlouhodobě narovnával, ale mnohé životní situace a politické systémy ho nutily setrvávat v předklonu, což se podepsalo na jeho vývoji. O aktuálním stavu mutací českých hominoidů vypovídají vědecké i amatérské výzkumy, které kolují po internetu. Zjišťují, že za poslední desetiletí se zde vyvinula například mutace havloidů.

Zástupci se vyznačují příklonem k nepraktickým ideálům, které jim zbytečně ztrpčují život i živobytí. Chtějí je totiž realizovat, čemuž se ostatní smějí. Příslušníci další mutace, klausoidi, naopak žádné ideály nemají. Při chůzi pak těžce napadají na pravou nohu, což není evoluční výhodou. Mimo jiné to umožňuje jejich snadné vystopování.

Zvláště na severu se pak pomnožili a rozšířili okamuroidi. Tato zvláštní mutace lidské rasy se vyznačuje zlostným pohybem a rozjitřeným křikem. Jejich skupiny si u ohňů vypráví strašidelné historky o konci světa a pořád by někam odcházely, i když často neví kam. Velmi hojně se také jejich příslušníci zadlužují.

Naopak třeba zemanoidům se daří dobře a postupně se z Českomoravské vrchoviny přesunuli do okolí Petřína. Tam velmi usilovně a úspěšně rozvíjí svou mutaci, která má i šplhavé schopnosti.

U foldynoidů jde pak o mutaci ovlivněnou nejspíše virem zaneseným z ruských stepí. Jsou pověstní tím, že na potkání ostatní objímají a tlačí jim jazyk do úst. Podle posledních vědeckých zkoumání tak foldynoidi rozšiřují svou DNA. Snaží se dokonce i o zkřížení s vlky, což je zajímavý mutační experiment, který provádí hlavně v noci. Jeho výsledky zatím ale nejsou známy.

Nakonec nesmíme zapomenout na filipoidy, přestože jde o patrně vymírající mutaci. Někteří vědci dokonce vyvrací i to, že by filipoidi vůbec do druhu Homo sapiens patřili. Podle nich jde v zásadě o dávný druh opoidů, který se dlouhodobě snaží za každou cenu zkřížit s druhem Homo, ale nedaří se mu to.

Uvnitř skupiny ovšem existuje nadějná menšina skáloidů. Ta sice odmítá jakýkoliv pokrok a stále by chtěla vyrábět pazourkové nástroje, ale nabízí, že by se ráda spářila s některými okamuroidy. Ti ovšem naopak pošilhávají po spáření s určitou částí mladších klausoidů. Vzniklý mutační pohyb se tak nedá nyní přesně odhadnout. Je ovšem zřejmé, že se vývoj nezastavil a lidská evoluce dál běží. A v Česku možná ještě zrychlenějším tempem než kdekoliv jinde.