Ano, je to Trikolóra. Každý na ni hledá nějaký ten chloupek, ale přehlíží její naprosté plusy a jisté hrdinství, se kterým musela být založena. Už v jejím názvu je totiž skrytý širší význam. Podobá se to odvážnému kroku Donalda Trumpa, který se přes všechny překážky rozhodl zachovat jako pravý charitativní mecenáš a udělat Ameriku First.

Nikoliv jenom svoji zemi, tedy Spojené státy, ale ve svém otevřeném srdci i globálně uvažující mysli do svých cílů a snažení pojal Ameriku celou, tedy samozřejmě i celou Severní a Jižní. Okamžitě poté zajásaly všechny severoamerické a latinskoamerické státy, zvláště Venezuela. Mexiko se okamžitě rozhodlo, že vybuduje na hranici zelený plot věčného přátelství se svým severnějším bratrem. Velký myslitel Donald mu naopak nabídl, že bude sponzorovat pro chudé Mexičany stavbu inspirovanou, dle rady své první české manželky Ivany, hladovou zdí Karla IV.

U nás je takto uvažujících politiku pramálo. A tak se dá jen naprosto uvítat krok Václava Klause mladšího, který má podobné globální úvahy a přizpůsobil tomu symbolicky i název nově založené strany. Tím se o ní snažil vydat zprávu a otevřel ji plně celému světu.

Trikolóra totiž znamená tři barvy, přeneseně tři barevné pruhy ve státním znaku, vyjádření pospolné národní identity. V cizích jazycích tedy zazní stejně v angličtině: tricolour, jako v němčině: die Trikolore, v dánštině tricolorarium, v arabštině: ثلاثي الألوان, a i ve zcela nesrozumitelné maďarštině to zní stejně: trikolór. Tento název spolehlivě funguje jako barevné světové „esperanto“.

Tři barvy má totiž ve svých znacích a na svých vlajkách mnoho států. Je to nejen například Bulharsko, Estonsko, Itálie a Nizozemsko nebo Litva, ale i Rusko, Francie, Lucembursko, ovšem také Sierra Leone, Guinea, Pobřeží slonoviny, Čad nebo Madagaskar, a to jsme nezmínili třeba takovou Bolívii, Arménii, Mali nebo Benin.

Trikolóra je tak první česká strana s naprosto globálním dosahem. Roztažená náruč Václava Klause mladšího je nasměrována do všech koutů světa. Samotný předseda naznačuje zvoleným názvem, že v podstatě všichni občané mnoha států jsou i jeho bratři. A to ať jsou příslušníky jakýchkoliv etnik, barev pleti, náboženství nebo sexuální orientace. Se všemi se může sejít pod jedinou trikolórou.

Není tak nějaký ubohý nacionalista nebo politická konzerva, která vidí za každým rohem liberální ohrožení a bojí se migrantů jako čert kříže. Většina populistických a extrémistických stran se tomu okamžitě začala vysmívat a vyjadřovat se negativně k tomuto neslýchanému kroku. Ale Václav Klaus mladší hrdinně odolává a tvrdí si své. Také někteří pomýlení kritici rozumují dále o tom, zdali ty tři barvy ve znaku Trikolóry nejsou jen barvy české nebo ruské. To se prý zatím neví, ovšem možná se to brzy dovíme.