Největší riziko současné volby – nekontrolovatelný prezidentský systém
Ústřední postavou této hrozby je samozřejmě Andrej Babiš. A nevyplývá jen z toho, že Babiš je pouze politický podnikatel nikoliv politik. A že nerozumí ničemu jinému, než svému podnikání a samozřejmě praktikám, jak se v našem státním zřízení udržet u moci.
Strašlivá vize
Představme si, co teoreticky i prakticky hrozí. Babiš se stane prezidentem. Dobrá. Podaří se mu obsadit Hrad, získat další imunitu. Vláda je ale silná, takže dokáže byť zlobícího Babiše, který bude kolem sebe neustále rozhazovat plané sliby, udržet ve svých mezích. Ovšem i tak bude moci tato neřízená střela, (podobně bezcharakterní jako Miloš Zeman) nahlodávat republikánský systém vyvážených státních institucí. Jenže co nastane, když se v příštích volbách dostane k moci jeho politické uskupení?
ANO, budu se mít líp
Hnutí ANO totiž není tradiční politickou stranou ani hnutím. Je to pouze Hnutí mysli a peněz miliardáře Andreje Babiše. Nesmí nás mýlit výskyt několika jednotlivých osobností, které si uchovávají určitou osobní integritu a mírně odlišný politický program jako ostravský primátor Tomáš Macura nebo moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák. Většina výraznějších osobností byla buď ze strany odejita nebo sama odešla, zůstali jen přikyvovači, patolízalové a lidé, kteří používají ANO jako výtah k vlastní kariéře. Co tedy přijde, když vládu sestaví ANO za prezidentství Andreje Babiše?
Opět strana a vláda?
Náhle se z něj ze dne na den stane skutečný mocnář, na kterého si Miloš Zeman celou dobu jenom hrál. Babiš bude jmenovat premiéra, tedy si ho i vybere. On bude mít obrovský vliv na sestavení vlády. Kdo z ministrů pak může vzdorovat svému šéfovi a skutečnému vlastníkovi „hnutí“? Nenápadně, jediným skokem, se tak dostaneme v Čechách k prezidentskému systému, kterému naše ústava absolutně neodpovídá. Andrej Babiš si začne dělat skutečně, co chce. Dosazovat na podstatná místa své lidi, dlouhodobě mu tak zavázané, ať je jejich kvalifikace jakýkoliv. Agrofertizace republiky tak bude úspěšně dokončena. Že to nepůjde? Zabrání tomu samotní straníci z ANO? Jací straníci.
Babišovi „zaměstnanci“
Za svého předchozího premiérování se Andrej Babiš nikdy neopíral o svou stranu. ANO také nebyla nikdy politickou stranou v tom smyslu, že by generovala schopné lidi, kteří by se připravovali zastávat ministerské úřady, vysoké státní funkce. ANO je pouze stafáž. Kulisa, za níž se dějí podstatná rozhodnutí tohoto politického Mr. Hyda s nasazenou marketingovou maskou dobrotivého Dr. Jekylla. Andrej Babiš si své lidi vždy vybíral sám a odněkud „zezdola“. Tak vytáhl na světlo světa třeba Karla Havlíčka nebo Alenu Schillerovou. Bez něj by o nich nikdo nikdy nevěděl. Oni jsou jemu vděční za vše, za vliv, za prachy, za postavení, za kariéru. Jsou to jeho věrní. A také mu tak jako premiérovi sloužili. Nestali se ani straníky ANO, to by bylo pro Babiše jen na škodu. Ochránil si je statusem „odborníků“. Teprve po prohraných volbách, když si potřeboval uvolnit ruce a začít dělat osobně svou kampaň, tak z nich straníky mrknutím oka udělal. Náhle je Havlíček i Schillerová v ANO a náhle je jeden místopředsedou Sněmovny a druhá šéfkou poslaneckého klubu. Ostatní straníci mohou utřít hubu. Tak rozhodl šéf a majitel. Ten kdo platí, tak přece vládne. A z Havlíčka a Schillerové se staly naprosto oddané „hlásné trouby“, které dští do světa Babišovy pravdy. Přidal se k nim podobně věrný Aleš Juchelka (dříve také nestraník, ještě dříve TOP 09, kdysi moderátor Medúzy), který mu dokonce dělal moderátorskou stafáž v „dobromyslných“ rozhovorech před publikem v předvolební kampani.
Prezident bez zábran, charakteru a mantinelů
V české ústavě má prezident pozici nekontrolovatelného, za nic neodpovědného, netrestatelného prvku, pokud mu silná vláda účinně nevzdoruje. Očekává se, že podle masarykovského vzoru půjde o ryzího demokrata, charakterního, vzdělaného, inteligentního politika. Miloš Zeman nám už dokázal, jakým omylem je tento předpoklad. Po strašlivých zkušenostech s touto naprosto bezcharakterní osobností by i česká ústava potřebovala doznat jistých změn. Než tento úřad uchvátí někdo ještě horší.
Strašlivá vize
Představme si, co teoreticky i prakticky hrozí. Babiš se stane prezidentem. Dobrá. Podaří se mu obsadit Hrad, získat další imunitu. Vláda je ale silná, takže dokáže byť zlobícího Babiše, který bude kolem sebe neustále rozhazovat plané sliby, udržet ve svých mezích. Ovšem i tak bude moci tato neřízená střela, (podobně bezcharakterní jako Miloš Zeman) nahlodávat republikánský systém vyvážených státních institucí. Jenže co nastane, když se v příštích volbách dostane k moci jeho politické uskupení?
ANO, budu se mít líp
Hnutí ANO totiž není tradiční politickou stranou ani hnutím. Je to pouze Hnutí mysli a peněz miliardáře Andreje Babiše. Nesmí nás mýlit výskyt několika jednotlivých osobností, které si uchovávají určitou osobní integritu a mírně odlišný politický program jako ostravský primátor Tomáš Macura nebo moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák. Většina výraznějších osobností byla buď ze strany odejita nebo sama odešla, zůstali jen přikyvovači, patolízalové a lidé, kteří používají ANO jako výtah k vlastní kariéře. Co tedy přijde, když vládu sestaví ANO za prezidentství Andreje Babiše?
Opět strana a vláda?
Náhle se z něj ze dne na den stane skutečný mocnář, na kterého si Miloš Zeman celou dobu jenom hrál. Babiš bude jmenovat premiéra, tedy si ho i vybere. On bude mít obrovský vliv na sestavení vlády. Kdo z ministrů pak může vzdorovat svému šéfovi a skutečnému vlastníkovi „hnutí“? Nenápadně, jediným skokem, se tak dostaneme v Čechách k prezidentskému systému, kterému naše ústava absolutně neodpovídá. Andrej Babiš si začne dělat skutečně, co chce. Dosazovat na podstatná místa své lidi, dlouhodobě mu tak zavázané, ať je jejich kvalifikace jakýkoliv. Agrofertizace republiky tak bude úspěšně dokončena. Že to nepůjde? Zabrání tomu samotní straníci z ANO? Jací straníci.
Babišovi „zaměstnanci“
Za svého předchozího premiérování se Andrej Babiš nikdy neopíral o svou stranu. ANO také nebyla nikdy politickou stranou v tom smyslu, že by generovala schopné lidi, kteří by se připravovali zastávat ministerské úřady, vysoké státní funkce. ANO je pouze stafáž. Kulisa, za níž se dějí podstatná rozhodnutí tohoto politického Mr. Hyda s nasazenou marketingovou maskou dobrotivého Dr. Jekylla. Andrej Babiš si své lidi vždy vybíral sám a odněkud „zezdola“. Tak vytáhl na světlo světa třeba Karla Havlíčka nebo Alenu Schillerovou. Bez něj by o nich nikdo nikdy nevěděl. Oni jsou jemu vděční za vše, za vliv, za prachy, za postavení, za kariéru. Jsou to jeho věrní. A také mu tak jako premiérovi sloužili. Nestali se ani straníky ANO, to by bylo pro Babiše jen na škodu. Ochránil si je statusem „odborníků“. Teprve po prohraných volbách, když si potřeboval uvolnit ruce a začít dělat osobně svou kampaň, tak z nich straníky mrknutím oka udělal. Náhle je Havlíček i Schillerová v ANO a náhle je jeden místopředsedou Sněmovny a druhá šéfkou poslaneckého klubu. Ostatní straníci mohou utřít hubu. Tak rozhodl šéf a majitel. Ten kdo platí, tak přece vládne. A z Havlíčka a Schillerové se staly naprosto oddané „hlásné trouby“, které dští do světa Babišovy pravdy. Přidal se k nim podobně věrný Aleš Juchelka (dříve také nestraník, ještě dříve TOP 09, kdysi moderátor Medúzy), který mu dokonce dělal moderátorskou stafáž v „dobromyslných“ rozhovorech před publikem v předvolební kampani.
Prezident bez zábran, charakteru a mantinelů
V české ústavě má prezident pozici nekontrolovatelného, za nic neodpovědného, netrestatelného prvku, pokud mu silná vláda účinně nevzdoruje. Očekává se, že podle masarykovského vzoru půjde o ryzího demokrata, charakterního, vzdělaného, inteligentního politika. Miloš Zeman nám už dokázal, jakým omylem je tento předpoklad. Po strašlivých zkušenostech s touto naprosto bezcharakterní osobností by i česká ústava potřebovala doznat jistých změn. Než tento úřad uchvátí někdo ještě horší.