Člověk občas nemůže jinak než kroutit hlavou nad tím, kam až může hyperkorektnost (nejenom) v USA dnešní době vést…

Jako středoškolský učitel se i po více než 25 letech pedagogické praxe stále snažím své vyučovací hodiny vylepšovat a inovovat mnohá probíraná témata tak, aby vzbudili u žáků co největší pozornost. Jak jsem se však nedávno dozvěděl, je otázkou, zda je v dnešní hyperkorektní době vůbec smysluplné něco takového činit, neboť dle některých osvícených jedinců může být něco takového projevem bělošské nadvlády.

S tímto názorem konkrétně přišel jeden pedagog v americké Virginii jménem Josh Thompson. Jak jsem se dočetl v článku, publikovaném 18. 9. v MF DNES (v elektronické podobě na internetu jsem tento článek nenašel), tento osvícený pedagog konkrétně tvrdí: „To, že někdo tiše sedí, naslouchá látce a přijímá věci pasivně, není v mnoha kulturách běžné. A tím, že vynucujeme toto chování, prosazujeme prvky bílé kultury.“ Jak je článku dále uvedeno, Thompson touto myšlenkou ovšem narazil u jiných pokrokářů, kteří obvinili z rasismu jeho, neboť dle nich vlastně říká, že černé děti se jaksi vrozeně neumějí chovat…

Skutečně by něco takového bylo k smíchu, kdyby nebylo spíše k pláči, kam až může rasová hyperkorektnost nejenom v USA v dnešní době vést. Když člověk narazí na takto „pokrokové“ názory, tak už se pak ani nediví, že v této zemi začali v nedávné době někteří aktivisté strhávat sochy objevitele Ameriky Kryštofa Kolumba nebo někdejšího amerického prezidenta Thomase Jeffersona, neboť u těchto z historického hlediska významných osobností shledali rasistickou či koloniální minulost. A bohužel se radikální akce tohoto typu rychle přenesly i do Evropy, když například ve Velké Británii někteří fanatici poškodili sochy premiéra Winstona Churchilla a v Belgii pak zase krále Leopolda II.

Je samozřejmě špatně, pokud se i v dnešní době někdo setká s projevem rasové diskriminace a kvůli barvě své pleti to má složitější než jiní například při hledání zaměstnání. Ovšem stejně špatně je dle mě i to, když při výběru uchazečů o zaměstnání či o studium na vysoké škole je uplatňována takzvaná pozitivní diskriminace. A že zejména v USA se něco takového děje poměrně často, o tom svědčí i to, že jedna z nejprestižnějších amerických univerzit, Yaleova univerzita, nedávno čelila obvinění ze znevýhodňování některých uchazečů o studium kvůli jejich rase.

Jak je psáno například zde, americké ministerstvo spravedlnosti vloni v srpnu rozhodlo, že se tato prestižní univerzita v nedávné minulosti dopustila znevýhodňování uchazečů z řad bělochů i Asiatů, neboť podle závěrů jeho šetření bylo často rozhodujícím kritériem pro přijetí uchazeče o studium nikoliv to, jak úspěšný byl u přijímacího testu, ale skutečnost, že se jednalo o Afroameričana nebo Hispánce. I tak daleko bohužel může hyperkorektnost v dnešní době vést…