Andrej Babiš doplatil při letošních volbách mimo jiné na to, že v nově vzniklé Poslanecké sněmovně nemá hnutí ANO kromě radikální SPD žádného potenciálního koaličního partnera.

I když se Andrej Babiš stále nevzdává a chce jednat o vytvoření vládní koalice s hnutím Spolu, šance, že by se mu něco takového podařilo, jsou takřka mizivé. Voliči totiž ve sněmovních volbách rozdali karty zcela jasně: vítězná koalice Spolu dá s další před volbami vzniklou koalici Piráti + STAN pohodlnou většinu 108 mandátů a obě uskupení tak již v sobotu večer podepsala memorandum o vytvoření společné vlády. Součástí memoranda je pak i závazek, že žádné z těchto uskupení nebude s nikým jiným o možné vládě jednat. S takto rozdanými kartami by nejspíš nic neudělal ani prezident Miloš Zeman, pokud by byl zdráv. Zeman může ustavení nové vlády, kterou utvoří Spolu a PirSTAN, maximálně určitou dobu oddalovat, ale nikoliv mu zabránit.

Jaké jsou hlavní příčiny toho, že Andreje Babiše v premiérském křesle pravděpodobně vystřídá Petr Fiala? Určitě nejvíc se na nich podepsala pandemie Covid-19, kterou Babišova vláda ne úplně dobře zvládla, byť některá nepopulární opatření by v souvislosti s ní musela provádět každá vláda. Část potenciálních voličů mohly ovlivnit premiérovy aféry, ať už několik let se vlekoucí kauza Čapí hnízdo nebo týden před volbami se objevivší kauza Pandora Papers, která byla pro jeho hlavní konkurenty takřka darem z nebes. I přes to všechno nakonec dosáhlo hnutí ANO velmi solidního volebního výsledku 27,1 %. Jenže doplatilo na to, že v nové Sněmovně nebude mít vyjma Okamurova SPD žádného potenciálního partnera, který by byl s Andrejem Babišem ochoten do vlády jít, nebo aspoň jeho menšinovou vládu za určitých podmínek tolerovat.

Přitom nechybělo mnoho a povolební karty mohly být rozdány úplně jinak. Těsně pod pětiprocentní hranicí totiž skončila se ziskem 4,68 % Šlachtova Přísaha a se ziskem 4,65 % Babišův předchozí vládní partner ČSSD. Přičemž by stačilo, pokud by obě tyto politické strany dostaly v letošních sněmovních volbách řekněme o jedno procento navíc na úkor hnutí ANO, a už by byl poměr sil v Poslanecké sněmovně výrazně jiný. Pět stran bývalého Demobloku, chytře sdružených do koalic Spolu a PirSTAN, by totiž za těchto okolností nadpoloviční většinu hlasů s největší pravděpodobností nedalo.

Lze tedy říct, že Babišovo ANO mělo v tomto směru tak trochu smůlu a povolební matematika tentokrát v jeho prospěch nehrála. Andrej Babiš však především doplatil na to, že zejména levicovým stranám ČSSD a KSČM (ta obdržela jen 3,6 % hlasů) odsál část voličů a tím způsobil, že tito jeho potenciální koaliční partneři nepřekročili potřebnou 5% hranici pro vstup do Sněmovny. Samotnému šéfovi ANO ovšem v tomhle zdatně pomáhali zástupci sedmé velmoci, tedy novináři. Zejména pak ti „jeho“, tedy z médií, patřících do Babišem vlastněné skupiny Mafra (v současné době převedené do svěřenského fondu).

Možná se mnou nebudou všichni souhlasit, ale z mého pohledu se zejména v MF DNES a na iDNES, která sleduji pravidelně, při letošní předvolební kampani nejvíc útočilo na tři strany: Piráty, Přísahu a ČSSD. A zejména při pročítání komentářů redaktorů Koreckého, Koláře či samotného šéfredaktora Plesla jsem měl často pocit, že tajným snem těchto pánů je vytvoření vládní koalice ANO s ODS. Ta je ovšem teď prakticky vyloučena, neboť mi přijde jako nemyslitelné, že by ODS zradila své voliče natolik, aby místo se zbylými čtyřmi stranami Demobloku šla do koalice s ANO. Za současné situace by se tak ČSSD i Přísaha jistě hnutí ANO ve Sněmovně hodily.
Lze proto říct, že i někteří redaktoři Babišem vlastněných médií paradoxně přispěli určitou měrou k tomu, že Andrej Babiš po letošních volbách na 99 % premiérské křeslo neobhájí. Aniž by něco takového cíleně chtěli…