Je za náhlou změnou některých postojů premiéra Andreje Babiše procitnutí po nevyhraných volbách, nebo spíše chladný politický kalkul?


Prezident Miloš Zeman a především tým jeho spolupracovníků se v uplynulých dnech postarali o takřka nevídané sjednocení české politické scény. Když už se tak nestalo v otázce, jak postupovat v boji proti opět rychle se šířící nákaze Covid-19, tak se nyní takřka všichni vrcholní politici shodnou aspoň na tom, jak řešit současnou hradní krizi, zapříčiněnou hospitalizací prezidenta v Ústřední vojenské nemocnici.

Kdo sleduje politické dění aspoň okrajově, tak jistě zaregistroval, že si skupina senátorů v čele s předsedou horní parlamentní komory Milošem Vystrčilem minulý týden vyžádala od vedení nemocnice posudek ohledně toho, zda je Miloš Zeman při současném zdravotním stavu schopen vykonávat prezidentský úřad. A poté, co z odborného posudku lékařů vyplynulo, že tomu tak není, a navíc je nepravděpodobné, že by se na tom v blízké budoucnosti něco změnilo, začali ihned politici jednat o tom, jak aktivovat článek 66, který by hlavě státu prezidentské pravomoci dočasně odebral.

Že by se tak mělo učinit, na tom se shodují jak vrcholní představitelé koalic Spolu i PirSTAN, které s největší pravděpodobností vytvoří novou vládní koalici, tak i dosluhující premiér Andrej Babiš, jehož hnutí ANO naopak nejspíše čekají 4 roky v opozici. Rozdíl je pouze v tom, že s termínem aktivace článku 66 není Babiš až tak horlivý jako prvně jmenovaní. V čem naopak předseda hnutí ANO projevil až překvapivě velkou horlivost, byla jeho výzva, adresovaná hradnímu kancléři Vratislavu Mynářovi, aby na svou funkci rezignoval. S tím, že pokud tak Mynář neučiní, udělá to poté, kdy prezidentské pravomoci částečně přejdou na premiéra, sám Babiš .

Ne, že by Vratislav Mynář neměl opustit Pražský hrad již dávno. Už jen to, že vykonává funkci kancléře přes 8 a půl roku bez bezpečností prověrky, by k něčemu takovému bohatě stačilo. A s ohledem na to, že se v uplynulých týdnech snažil veřejnosti tajit skutečnost, že onemocnění prezidenta Zemana je velmi vážné a je tak krajně nepravděpodobné, že by prezident mohl plnit svou roli například při vyjednáváních o nové vládě, se nelze divit, že počet lidí, kteří žádají Mynářův odchod z Hradu, ještě několikanásobně narostl. Ovšem zrovna v případě Andreje Babiše vidím trochu problém v tom, že mu v letech, kdy nejprve zastával post ministra financí a od roku 2018 i post premiéra České republiky, Zemanovo problematické okolí (kromě Mynáře například i prezidentův poradce Nejedlý či hradní mluvčí Ovčáček) nijak výrazně nevadilo.

Babiš se totiž o přízeň Pražského hradu mohl takřka kdykoliv opřít, ať už to bylo při problémech se sestavením většinové vládní koalice po volbách v roce 2017 či při sporech se svými koaličními partnery, především pak s ČSSD. Proto je otázkou, zda Andreje Babiše skutečně tak rozhořčil přístup Zemanových věrných spolupracovníků ohledně (ne)informování o prezidentově nemoci, nebo po nevyhraných sněmovních volbách již kalkuluje s tím, že by v případných předčasných prezidentských volbách šel do souboje o Pražský hrad a a chce tak nyní získat sympatie i některých lidí, kteří ho dosud moc nemuseli. Nebude to však mít v tomhle směru rozhodně lehké.

A lehké to nemusí být ani s případným Mynářovým odvoláním po aktivaci článku 66. Jak jsem se totiž dočetl například zde, dle názoru uznávaného ústavního právníka Jana Kysely nemusí být případné odvolání prezidentova kancléře premiérem po právní stránce vůbec jednoduché...